Předchozí (427)  Strana:428  Další (429)
428
-ti v inft. v některých dialektech na Slov.
se udrželo: sobiti, zvedeti etc. Vz Pastr. L.
111., Phľd. 1893. 241. Místy končí se tam
v -t. Vz Pastr. L. 131.
ti mění se v či: platí — plačí, letí — lečí,
ticho — čicho, ti — či, detí — dečí atd.
V Radkově, Phľd. 1893. 559., 1894. 192.,
-tí m. -cí (lat. -tio): disposití války, Cern.
Heřm. 239., relatí (relací, relace). Kol. H. 93.
Vz Gb. II. ml. I. 613.
Tiaglo, a, n. = pozemok obrábaný jedným
sedliakom. Asi rus. Phľd. 1893. 13G.
Tiangl, u, m., látka na šátky atd. Duf.
186.
Tianglový. T. šátek. Vz Tiangl, Duf. 186.
Tidefto m. ti ješto. Gb. H. ml. I. 529.
Tiehnúti liší se od táhnouti. Vz Seyk.
Ruk. 112.
Tielee, n. = tílko. Slov. Zátur.
Tienava, y, f. = stinné místo. Slov. Kal.
S. 185.
Tienavý = stinný. Slov. Kal. S. 185.
Tienistý = stinný. T. les. Phľd. 1895. 228.
Tieskň = tiesň,tíseň. AlxV. 1677., Pulk.
116. a. Vz Tiestkeň.
Tiesko, a, n. = pohřeblo. Slov. Nov. Př.
522. Cf. Tiesk (VIL 905.).
Tiglinový. T.. kyselina. Vstnk. III. 1.
Tigr, jm.a) psí; b) holubí. CT. Tkč.
Tigrovaný. T. muchomůrka, Ott. XL 693.
Tihlář, e, m. = cihlář. Mor. a slov. Vck.
Val. I. 138.
Tihlový Dulek, údolí na Frýdecku. Věst.
op. 1894. 18.
Tihnóť = rychle jíti. Tihni pryč. U Císa-
řova, NZ. VI. 73.
Tíhoba = záduch. Brt, D. II. 490.
Tichá, é, f., slov. tanec. Phľd. 1896. 114.
Ticho. Buď ticho. Us.
Tichopad, a, m. = tichošlápek, Laš. Brt.
D. II. 402.
Tichoslav, a, m. Odvozeniny vz v Kotk.
32., Kbrl. Domžl. 22.
Tichošlapý. T. kočka, Phľd. 1896. 222.
Tichotiše. T. plynouti. Słow. 90.
Tichúčký. Tichúčká ako muška. Nov. Př.
606.
Tichůvka, y, f., cesta na Frýdecku. Věst.
op. 1894. 18.
Tichý. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 72. —
jak. Byl tichý jako muška, Phľd. 1894. 675.
Tijžt = týž. Št, Uč, 88. a. (Gb. H. ml. I).
Tikati. Ani netikl = nešpetl. Brt. D. II. 34.
Tikovatý. T. barva. Wtr. Krj. I. 356. Cf.
Tikový.
Tikový. T. barva na sukních. 1548. Wtr.
Krj. I. 397., 356. Cf. Tikovatý.
Tintěra, y, f., vz Stonek (3. dod.).
Típeček, čka, m., zaniklá ves na Mor.
Mtc. 1896. 121.
Tírný, les na Frýdecku. Věst, op. II. 1894.
18.
Tíseň. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 24.
Tisíc, Cf. Gb. H. ml. I. 48. O skloň. na
Chromecku cf. List, lil. 1894, 282.
Tisíchlasový. T. spev. ľhľd. 1895. 216.
Tísícletí, u. Vrch. Lingg. 18.
Tisíclistník, n, m. = myší chvostík, že-
bříček,
rostl. Slov. Kal. S. 185.
Tisícotisící. Am. Orb. 6.
Tisícročí, n. Phľd. XII. 145.
Tisina = les tisový. Phľd. 1893. 470.
Tiskací stroj. Vz Nár. list. 1894. č. 88.
odp. feuill.
Tiskanec, nce, m. = pohlavek. Slov. Nár.
list. 1896. č. 12. feuill.
Tiskařství. T. v Čechách. Vz Mus. 1893.
560. nn.
Tísniti se kudy. Valným sborem se tísní
(protlačuje). Quis. Třš. 6.
Tísnosť = tesnosť. Pro t. místa. Kat. z Žer.
I. 209.
Tisnouti kam, Ždy k tomu tisá (dotýká
se toho) Phľd. XII. 56.
Tisovec, vce, m., míst, jm. v Gemer. Phľd.
1894.  61.
Tista. Štěká co t. (ženská nestoudná). Bl.
Gr. 295.
Tisý T. kůň (tisové barvy). Wtr. Krj. I.
548.
Tiš. Lesní t. Slow. 13. V té čiré tiši. Krs.
Moor. 100. Osamělá t. Vrch. Tryz. 115.
Tíše. Mnoho dokladů ze strč. vz v List.
hl. 1895. 93.
Tišeň (tyffen, alias tychen), aura. 1418.
List. fil. 1895. 213. (Hymn.).
Tišina, bylo jezero v Poděbradsku. NZ.
IV. 100. — T. Svěcení dělo se z počátku
v t-ně (tajné). XVI. stol. Wtr. Živ. c. I. 483.
Tišnov lépe než Tišnov. R. 1168. a 1214.
psal se Thusnou, r. 1231. Tuschenow, tedy
Tušenov čili Tušnov od Tušena. Od r. 1233.
píše se Tusnowicz t. j. Tušnovice. Vz Mtc.
XVIII. 200.
Tištěnka, vz Šarka (3. dod.).
Tithon = přechodní vrstvy vápence na
rozhraní jurského a křídového útvaru. Mtc.
1895.  26.
Títi. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 82. O tva-
rech cf. Gb. H. ml. I. 112., 55.
Titla. Cf. Dob. Dor. 167., 171.
Titul. Co tam po titule, kedz nit vev ška-
tule. Phľd. 1895. 187.
Tížek, žka, m. = čížek. Gb. II. ml. I. 524.
Tížemíra, y, f. Am. Orb. 16.
Tižeť = těžiti. U Císařova. NZ. VI. 76.
Tižmy = čižmy. Na Píle. Phľd. 1894. 744.
Tížní. T. síla, Schwerkraft, f. Am. Orb. 13.
Tížnice. Směr t-ce (zemské). Vstnk. III.
446.
Tižnik. Am. Orb. 22.
tj mění se v c: placen z platjenb, svíce
z svétja atd. Gb. H. ml. I. 383. Převrácené,
kácet. V Kunšt. Brt. D. II. 233. V Doubrav-
nicku, Žďársku a Jemnic. nemění se v c:
kátět atd. Vz ib. 233., 249., 269.
ťjé mění se v Radkové na Slov. v čja:
učjarajúc slzy (utírajíc), f kaščjalu (v kašti-
elu). Phľd. 1894. 192.
Tkáčky, trať na Frýdecku. Věst. opav.
1894. 18.
Tkadlcovský. T. názvy. Vz NZ. IV. 35. nn.
Popis t-ého stavu vz v Brt. D. II. 454. nn.
Tkadlec, tanec u Kr. Hradce. NZ. V. 497.
Tkadleček Ludv. Cf. Vlč. Lit. 41.
Tkadlice, tkadlička šlojířů v XV. stol. Vz
Wtr. Krj. I. 105.
Tkaloun m. kaloun mylným spojením
s tkáti; fr. galon stuha. Gb. H. ml. I. 397.
Předchozí (427)  Strana:428  Další (429)