Předchozí (428)  Strana:429  Další (430) |
|
|||
429
|
|||
|
|||
K. v knihtiskařství. Vz NZ. 1894. č, 88. odp.
feuill. Tkanice ozdobné. Vz Wtr. Krj. I. 536.
Tkaničkář, prodavač tkaniček. Wtr. Krj.
I. 331. a j.
Tkanina. T. představ. Mus. 1894. 566.
Tkanivo. Elastické t. Ott. VIII. 479. a.
Tkáreň, rně, f. = tkárna. Slov. Kal. S.
185. Tkáti. Ve 4. řád. tceš oprav v: tčeš. Sám
těe na stavě. 1446. Arch. XIV. 456. Tkymaii se přesmyknutím z mkytati. Gb.
II. ml. I. 550.
Tlačenice = sukně etc. Vz Šárka (3. dod.),
Tlačenička, Phľd. XII. 207. Tlačenka = sukně. Vz Šarka (3. dod.).
Tlačiti. O pův. cf. Gb H. ml. I. 35., 79.
Tlačítko, a, n. Samočinné t. elektrické.
Vz KP. VIII. 308. T. telefonní. KP. VIII. 353. Tlační, vz Tlačný Am. Orb. 27.
Tlak. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 35., 79.
Tlakopis, u, m., Barographie, f. Sterz. I.
393. a. Tlamka, y, f., vz Stolička (3. dod.). —
T. Tak se nazýval rybník v Poděbradsku. NZ. IV 100.. Tlampač, vz Plampač (3. dod.).
Tlamsa, y, f. = tlama, s přisuto. Dšk.
Jihč. I. 41. Tkanivoslovec, vce, m., Histolog Sterz.
I. 1291.
Tkanivoslovný, histologisch. Sterz. I.
1291. Tľapiti. Tľapol mu dlaňou pomedzi plecia.
Phľd. XII. 292. Tľapol ju dlaňou po ľadviech. Ib. 681. Tľapka. Tenké t-ky z kameňa, Phľd. 1896.
130. Tlapkati. Tľapkajúc Kyrilla po pleci.
Phľd. 1894. 322. Tlapkavý. T. kameň, pohár. Phľd. 1893.
156., 505. Tlaskomina = laskominy. Telč. Brt. D.
II. 402.
Tlatka, y, f. Kulhavci rozdírajíce tlatku.
Žalm. 35. — Bl. Gr. 326. Tlčimuž, e, m., vz Tučný muž (3. dod.).
Tlelý. Aký že si tlelý! Slov. Nov. Př. 546.
Tleskatý. Ovotce zrn t-tých. Háj. Herb.
58. a. TÍk, a, m. Nepovie, že má tĺka muža.
Phľd. 1892. 579. Cf. Tlkáč. Tlkáč, e, m, vz Buchanka (3. dod.). Ko-
nope tlčú piestom na tlkáči. Phľd 1894. 310. Tlmač, obec v Tekovsku. Phľd. XII. 74.,
553. -tlo. Slova ukončená v -tlo nepřijímají v gt.
pl. pohybného e. Vz Gb. H. ml. I. 165. Tlolkovice, čásť Šenova na Frýdecku.
Věst. op. 1894. 18. Tlouci. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 66.,
79. Tluč m. tluc podle tluče. Gb. H. ml. I. 448. Tluč. Ječmen na t. dáti. Arch. XIII. 252.
Tlučenka, y, f. = sypanice, chalupa, jejíž
duté stěny dřevěné hlinou jsou vysypány. Vz více v Brt, D. II. 433. Tlučený. T. tabák = šimpavý. XVIII. st.
NZ. III. 2-20. Tlučimuž, e, m., vz Tučný muž (3. dod.).
Tlučinka. T-ky = jídlo. Když voda vře
|
valem, trochu se jí odleje a voda v hrnci se
zasype dobrou pšeničnou moukou a utlačí se. Potom se v tom těstě udělají tři dírky a když voda těmi dírkami na vrch vyvírá, míchá se to, až stuhne. Jí se to na kusy roztrhané buď omastěné nebo popluskané horkým povidlím. Hranice. Brt. D. II. 483. Tlučvoda, y, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.
Tluchor. Dle Kotk. 170. má býti: Tluc-hoř,
Tlukač, e, m. T. tluče len. Brt. D. II. 441.
Tlukadlo. T. na brambory, Kartoffel-
stampfer, m. Jeř. Tlum. Paragrafů tlum. Vrch. Rol. XVII.
až XXII. 202. Tlumač, e, m. O pův. vz Gb. II. ml. I. 67.
Tlumidlo, a, n., Dämpfmittel, m. Sterz.
I. 641. b. Tlupa. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 66.
Tlustňák, pták. Am. Orb. 77.
Tlustohlavec, vce, m., microderes, brouk.
T. zubatcový, m. scaritides. Cf. Klim. 62. Tlustoretý. T. Ethiop. Vrch. Rol. XLIII.
50. Tlustorohý. T. koropas (brouk). Klim.
352. Cf. Vlhomil, Výslunník (3. dod.). Tlustostehenní jamkatec (brouk). Klim.
269. Tlúsť = tloušťka.Vck. Val. I. 160.
Tma, gt. pl. tem. Ž. kap. 108. 4. Dial. ťma.
Brt. D I. 105. Bola t, jako v rohu; Po trne jako v noci. Phľd. 1893. 320., 1894. 443. Dě- láte drahotu a máte tam (v košíku) tmu (nic tam není). Světz. 1893. 54. b. Tmářský. T. veteš. Ženské listy. 1896. 69.
Tmavočelý, vz Vodák (3. dod.).
Tmavohlavý, vz Vodák (3. dod.).
Tmavohnědý. T. brvonožec (brouk). Klim.
116. Tmavokrový, vz Temnook (3. dod.).
Tmavonohý skrývač (brouk). Klim. 219.
T. ostnatka (brouk). Ib. 116. Tmavopásý maločlenník (brouk). Klim.
320. Tmavoskvrnáč, e, m., hibernia, rol z če-
ledi píď'alek. Vz Ott. XL 271. Tmavoskvrnný polokruhoštítník. Klim.
77. Tmavostehenní šídlatec (brouk). Vz Klim.
21. Tmavoštítý bařinář (brouk). Klim. 134.
Tmělý. T. svědomí. Brig. 134.
Tmíti se. Zábradlí, kol něhož lid se tmí
(hustě se schází). Vrch. Rol. XXX. 19. Tmoliti se. Tmolil sa okolo koša (ve
mlýně): Na rynku tmolil sa zástup kupcov a prodavačov; Tmolil sa po dvore; Pri nich t-lo sa pár pastierikov; Hrče zásmašky sa po polievke t-ly. Phľd. 1892. 200., 1893. 86., 1894. 47., 146., 1895. 75. To. To prší, hřmí. Vz On (3. dod.).
Tobek, bka, m., vz násl. Tobiáš.
Toberný, ého, m., vz násl. Tobiáš.
Tobeš, bše, m., vz násl. Tobiáš.
Tobiáš. Odtud: Dobek, Dobeš, Dobiáš,
Dobš, Doch?, Došek?, Tobek, Toberný?, To- beš, Tobiášek, Tobiš, Tobíšek. Kbrl. Sp. 19. Odvozeniny vz také v Kotk. 32. Tobiašlesy, obec v Gemer. Phľd. XII. 158.
Tobolář. Arch. XIV. 434.
|
||
|
|||
Předchozí (428)  Strana:429  Další (430) |