430

Tobolka. Jakož se t-lce kněžské hodí. Chč.
S. 806.

Tobolkář, e, m. = taškář, kdo dělá tašky.
XVI. stol. Mus.' 1894. 510.

Tobôž = také. Slov. Kal. S. 186. Srdce t,
nakažené. Phľd. Xll. 670. T. (neřkuli) u Dre-
vanských; Nemal za seba ani jednoho Krá-
ľovanca a t. (neřkuli) Koričanca. Phľd. 1895.
213., 358.

Toce ví = toť se ví. Dšk. Jihč. I. 19.

Tôcmôž, e, m., vz Tučný muž (3. dod.).

Točák, u, m. = ruchadlo s točivým ple-
chem. Duf. 241. Gf. Ruchadlo (3. dod.). — T.
= cyklon. Nár. list. 1894. č, 119. 3.

Točenice, vz Irmo (3. dod.). — T. perlové
(ozdoba hlavy), čelník, náčelník, náčelek, Haar-
band; někdy rouška přes čelo visutá. Wtr.
Krj. I. 373. — T. = šňůra. Plášť s t-cí.
XV. stol. Ib. 148.

Točený. T. spán (k svícení). Vz NZ. II.
G54.

Točič = sval; lépe: krutič. Krok. 1892.
369.

Točidlo v nádraží na otáčení parostrojů.
Nár. list. 1895. '22/6. odp.

Točinka, y, f. = točená ozdoba. Nár. list.
1894. č. 241. odp. feuill.

Točíš, vz Totiž a Č se mění v ť (3. dod.).

Točiti. O původu cf. Gb. H. ml. I. 84. —
Točil se okolo toho jako chmel okolo tyčky.
Šml. VII. 116. Točí se jak vůl na ledě. Slez.
Nov. Př. 570. — co odkud. Chce z lidí
krev t. Chč. S. 114.

Točivosť, Drehbarkeit, f. T. země. Stč. P.
př. 138. T. větrů. Vstnk. III. 493.

Točivý. T. rychlost naší zeměkoule. Stč.
P. př. 140. — Ť. tanec. Vz Zbrt. Tan. 188.

Točka = čep. Na policiach boly čbánky,
točky a rozličné sklepové náradie. Phľd. 1896.
486,

Točkolo, vz Kolotoč. NZ. III. 24.

Točnice, e, ť. T. a rozličné druhy vozíků.
Bellman. Kurýr 1893. (Dhn.).

Točnicový. T. koleje, Abrollgeleise. Ptrl.
14.

Točnopásmo severní a jižní. Am. Orb. 83.

Točný. T. proud elektrický. KP. VIII. 106.
T. transformator (při elektr. proudech). Vz
Ib. 126.

Točpivo Jan. XVII. stol. Mus. 1894. 497.

Točúš, vz Totiž a C se mění v f (3. dod.).

Tofarňa m. továrna. Mor. Brt. D. II. 512. b.

Toh m. toho. Z toh hradu. Pass. 627. (Gb.
H. ml. I. 250.).

Tohlek m. tohle, k přisuto. Brt. D. II.

Ťohnat se = Uhnit se, tlačiti se. Záp.
Mor. Brt. D. II. 402.

Tohoročný. T-né Národní noviny. Phľd.
1892. 625., 465.

Tocháček, čka, m., vz násl. Tomáš.
Toj-ce ví = toť so ví. Dšk. Jihč. I. 29.
Tok. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 81.,
20. — T. = mlat. Zrno sype sa na hladko
ubitý t. Phľd. 1893. 316. — T. = stodola.
Phľd. 1893. 317. — T. = řečiště. Vodu s sta-
rých toků svodil. Půh. VI. 103. — T., a.m.
= jméno ptáka. T. zoborožec. Brehm. Živ.
zvíř. (Dhn.).

Tolantetrachlorid, u, m v lučbé. Vstnk.
III. 251.

Toleranc = tvarohová bryja. Slez. NZ.
IV. 499.

Tolidin, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 462.

Tolije. T. bahní, suřanka, suřanek, par-
nassia palustris, rostl. Léčení jí vz v Vck.
Val. I. 158.

Tolikanásobně. NZ. VI. 32.

Tolikerý má některé tvary jmenné. Vz
List. fil. 1895. 280.

Toliko. O skloň, cf. List. fil. 1895. 283.

Tolkokrátný. Že t-né nařízení nepozoro-
vali. 1726. Pras. Řem. 43.

Tolkovať = tlumočiti. Phľd. 1894. 231.

Tolkový. T-vú stravu zedl (snědl) = tolik
jídla. Vck. Val. I. 106.

Toluidin, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 4.,
287.

Toluidový, v lučbě. Vstnk. III. 5.

Toman, a, Tomaň, ě, m , vz násl. Tomáš.

Tomandl, a, m., vz násl. Tomáš.

Tomáš. Odtud: Toman, Toman, Tomandl,
Tomášek, Tomáš k, Tomec, Tomeček, Tomeš,
Tomíček, Tomíska, Tomíšek, Tomsa, Tomše,
Tomšík, Tomšovic, Tomšů, Tošek, Tůma,
Tomek. Kbrl. Sp. 10., 19. Cf. odvozeniny
v Kotk. 32.

Tomášek, ška, m., vz předcház. Tomáš.

Tomášík, a, m., vz předcház. Tomáš.

Tomec, mce, m., vz násl. Tomáš (3. dod.).

Tomeček, čka, m., vz předcház. Tomáš.

Tomek, mka, m., vz předcház. Tomáš (3.
dod.).

Tomeš, mše, m., vz předcház. Tomáš.

Tomíček, čka, m., vz předcház. Tomáš.

Tomíška, y, m., vz předcház. Tomáš.

Tomíšek, ška, m., vz předcház. Tomáš.

Tomkovice, tráva. Cf. Ott. XI. 280.

Tomsa, y, m., vz předcház. Tomáš.

Tomše, e, m., vz předcház. Tomáš.

Tomšík, a, m., vz předcház. Tomáš.

Tomšovic, e, m., vz předcház. Tomáš.

Tomšů, dle Otcův nebo v sg. nesklonné.
Vz Brs. 3. vyd. 30.

Ton. Čím falošnejší tón, tým hlasnejší.
Phľd. 1896. 27.

Tondl, a, m. = Antonín, z něm. Kbrl. Sp.
13.

Tonice, bylo jm. jezera v Poděbrad. NZ.
IV. 100.

Toník, a, m. = Antonín. Toník — ukradl
troník! (Pokřikování na Žďár.). Nár. list. 1891.
č. 234. odp. feuill.

Tonka bona, z faba tonquiuensis. Čern.
Př. 60.

Tonouti. O pův. vz Gb. H. ml. I. 84.

Topánky. Phľd. XII. 289.

Topárka, y, f. = chudina, chamúz, jasionc
montana. rostl., Brt. D. II. 503.; 2. = pľúc-
ník, scabiosa pratensis, rostl. Ib. 507.

Topenička, y, f., vz Topenice. Phľd. XIII.
521.

Topený = prevarený. T. lůj. 1633. Věst.
op. 1894. 15.

Topisko, a, n. = místo, kde se topí, rudy
roztápějí. Phľd. 1893. 482.

Topiti. O pův. cf. Gb. II. ml. I. 84. Kdo
sa topí, pien (pěn) sa lapá. Slov. Zátur. —
Keď počínal snach sa t. (táti). Phľd. 1895. 488.

Topoľ, druh révy. Brt. D. II. 440. — T.