432

Traktátec, tce, m., zdrobn. traktát. List.
fil. 1896. 59.

Trámčina, T. kostí v lidském těle. Hlav.
Obrz. 17.

Trampoleček, čku, m. = střapeček, m při-
suto. Dšk. Jihč. 1. 24.

Trampolka, y, f., tanec mor., tremblant,
Nár. list, 1896. č. 254. feuill.

Tramtarie = Trantarie, Cf. Kremž (3.
dod.).

Traňčík, u, m., zdrobn. traňk. Dnes první
t, přijala. Borb. 113.

Trandy. Dostali jste trandy randy (co pro
to). Wtr. St. nov. 130.

Traňk. T. žlutý, černohlávka, zezulka,
ajuga chamaepitys, rostl. Brt. D. II. 499. —
T. zlatý, blešník, innula britannica, rostl.
Ib. 504.

Tranovský Juro na poč. XVII. stol., slov.
spis. Vz Phľd. 1894. 8.-9.

Transgressiv. Cf. List. fil. 1886. Od dra
M. Rypla; Bl. Gr. 123. nn. Stran skloň. cf.
List. fil. 1895. 304. T-vy jsou na Mor. u Ma-
lenovic, Kojetína, v Litovelsku, Konicku a Je-
víčsku hojné. Vz Brt. D. II. 3., 55., 119.
O vazbě: Nebyl kdo poslúchaje; Když jeho
nebyl kdo bráně atd. vz Mus. fil. 1895. 434.
Ad b) na str. I. 136. b. a) To všicko tobě
dám, až padnu, pokloníš se mně. Ev. seit. 17.
Mat. 4. 9. Když člověk k sobě přijda bude
želeti. GR. Nov. 69. 18. Jestliže padna budeš
mi se klaněti. Vz Bib.,, Arch. XIV. 366. —
ß) Druhá strana vyslyšíc na tu žalobu odpo-
věď dáti má. Dml. List. 16. Protož odvrhúce
skutky temnosti oblecme se v odění světla;
Naplň jeho (Boha) vuoli odejma se své vuoli
zlé. Chč. S. 6., 98. Protož zavrhše tento svět,
chopme se pokladu, jehož... GR. Nov. 16.
Dojdouc k němu pozdrav ho. Kat, z Žer. II.
218. Přečta to ponechajž to u sebe:. Vy to
přezvědúc dajte mi věděti; Ostana v Čechách
nech oltáře. Arch. XIV. 109., 162., 357. a j. —
y) Str. 137. a. Aby přijda do Prostějova tu
věc starším oznámil. 1520. Mtc. 1894. 61.
Aby platy vyberouce odvozovali. 1591. Dml.
List, 15. Aby přijdúce mazali Ježíše. Ev. seit,
21. Marc. 16. 1. Aby zlé větčie opustiece
menšie zlé drželi; Aby rychtářem se učině
soud osadil; Že by ta ustanovenie přijal za-
vrha zákony čtenie Kristova, Chč. S. 25., 26.,
62. Aby na úsvitě vstana jel tam, kam...;
Aby přijda v ten zvon pozvonil; Aby lapíce
ho na vysokém dřevě jej pověsili. GR. Nov.
51., 59., 93., 26. Aby jim rok složíce výpověď
mezi nimi učinili. Arch. XIII. 313. Aby mluvil
s nimi s pilností přiepis jim přečta (1462.);
To učině aby se za mistra posadil (1444);
Kdyby (tovaryš) odešel nedoslúže; Vyuče se
aby dal do cechu libru vosku. Arch. XIV.
116., 443., 468., 485. a tak často. Aby při-
jdouce tě uzdravili. XVI. stol. Mus. fil. I. 261.
Kdyby umřel kšaftu neučině (dluhů nezaplatě).
Čel. Pr. m. I. 312., II. 154. Aby zavrhúce kra-
lovánie božské nad sebú žádali krále člověka;
Aby ciesař přichýle se věru jich k nim uchýlil
se mezi ně. Ib. 78. Aby nemoh býti spasen
jediné podnikna ten zákon a plně jej; Sám
by mohl zahynuti upleta se v osieďla; Aby
světlo múdrosti božie přijma opraven byl
u vuoli; Poněvadž by opustíce to poddání

byli by příčina a odpornosť cnostem. Ib. 92.,
104., 106., 126. Aby chutně svět přilna k sva-
tým neptal se na Krista. Chč. S. 330. Ať já
přijda chválu vzdám jemu. Ev. seit, 9. Mat,
2. 22. — Ad c) na str. 139. a. Pohleděvše
viděli kámen; Přišed Ježíš stana (stanul)
mezi nimi. Ev. seit. 21. Marc. 16. 4., Job.
20. 19. Protož zmatečně lúpili na ciziem sú
vám otcové vaši, nevyhostivše vám u Boha
k dědictví (nevymínivše, později: nevyčistivše);
Opivše se odstúpili od víry. Chč. S. 111., 194.
a j. tak často. Aby je (děti) vychovali zro-
divše je (které zrodili; zrodíce je = které
zrodí). Ib. 130. Inhed dítě na zem položivše
jali se pilně na ně patřit. GR, — Ad Pozn. 2.
(139. b. ř. 22. zd.). Přistúpice poručili se
jemu. Ev. seit. 10. Mat. 2. 11. A přistúpice
učenníci prosili za ni. Ib. 17. Mat. 4. 23.
Předběhna vstúpil na dřevo. Ib. 40. Luc. 19.
4. — O nepravidelném tr. Cf. Dob. Dur. 399.
Jeda do Jerusalema zámek leží na levé ruce.
Pref. (Mus. 1894. 524.). Víc nahoru jda jest
ua pravé ruce kostelík. Ib. str. 525. A tam
často. Pročež ho prosím, kdyby se sem ke
mně s touto příležitostí, posílaje pán můj do
Třebíče tyto dni pro vůz, dostati mohl; O na-
šem příjezdu na Brandejs ještě se nic věděti
nemůže, jsouc pán tak nemocen; 4000 Poláků,
předcházeje to náš p. kardinál, že mají do
Slezska obráceni býti; Račte mu, nemoha já
ho tím fedrovati, dvě měřice žita poručiti dáti.
Kat. z Žer. II. 57., 109., 294., 310. — T. se
mluvnickým podmětem změněným, než logický
podmět jest obsažen v hl. větě v ,mu'. Ot těch
sě tím příč obrátě tu sě mu (jich) šest na-
měří. AlxV. v. 1610. K Negurazu sě přiboda
stať sě mu dobrá příhoda. Ib. v. 1684. Mace-
donský král to vida, jako sě j'mu moci přida.
Ib. 1737. Vz více v Kroku 1893. 9.

Transmitteur, u, m., vz Telautograf (3.
dod.).

Trantati se = bez účelu sem tam choditi.
Kotk. 73.

Trantrybus (pro tribus). Hra na t. Duf.
100.
Trápení = kořalka. Brt. D. II. 486.
Trapič. Toto slovo se Bl. nelíbilo, pravíť
o něm: vox ineptissima a lépe prý: Ten, jenž
mne trápí. Bl. Gr. 325.

Trapičský. T. báseň (znělka). Mus. 1895.
99.
Trápiti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 79, 34.
Třasadlo. Cf. NZ. VI. 61.
Třasák, a, m. = rehek pták. ČT. Tkč.
Trasidelka, y, f., briza media, rostl., staví
třesení srdce. Mtc. 1894. 19., 209. Cf. násl.
Třaslačka.

Trasidlo, a, n., Zitternadel. Phľd. 1894.
312. T., okrasa party. V Hontě. Phľd. 1894.
311.
Třasisko. Vz Pogajsaný (3. dod.).
Třaska bílá, vz Konipas bílý (3. dod.).
Třaskavec, vce, m., Knallsäure, f. Am.
Orb. 67.

Třaskavý. T. plyny v dolech, Schlagwetter.
Vz Ott. XI. 603. a.

Třaskhuba, y, m. = treskhuba, tlachal.
U Císařova. NZ. VI. 75.

Třaslačka, y, f,_; křepelky, kuřátka, panny