433

Marie vlásky, briza media, rostl. Brt. D. II.
500. Cf. Trásidelka (3. dod.).

Třasľadór, u, m. = budinka, časľadór,
časľadóra, čáslavský rýv (druh révy se žlu-
tými hrozny). Brt D. II. 440.

Trasľák, u, m. (val.), třasavisko (laš.),
rosol. — Brt. D. II. 483. — T., a, m. (u Tře-
bíče), pliska (zlín.), plska (Brněn.), pľistva
(laš.), bľiska (uh.), bliskva (Stražn.), mynáčka
(Kruml.), motacilla alba, pták. Brt. D. II. 495.

Třaslavica, e, f., vz Střaslavica (3. dod.).

Třasľavice, pl., f. = plátenice, ľuty, drľe,
drľavice, pľkij = všední plátěné nohavice
široké Slovákův. Vz Brt. D. II. 467.

Třaslivý (tremens) súdce čeká. List. fil.
1895. 435.

Třásna = třásně. Brt. D. II. 402.

Třásnice, e, f. = dělnice dělající třásně.
Hlasy z vých. Čech. 21./4. 1893.

Třásňovitý. T. okraj. Vstnk. III. 255.

Třasořejk, a, třasorejtka, y, f., vz Re-
hek (3. dod.).

Třasořík, a, m., vz Třasořitek (3. dod.).

Trasorítka, y, f., vz Třasořitek (3. dod.).

Třásti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 82.,
o tvarech. Ib. 55., 93., 110., 111. — Ta po-
věsť se pořád třásla mezi lidem = kolovala,
udržovala se. Zlín. Brt. D. II. 402.

Tratárek, rku, m., druh řehtačky. O pa-
šijové dni t-rky rachati. Plzeň. NZ. IV. 336.

Trati = trvati. 1440. List. fil. 1893. 463.

Traumatický. T. emfysem. Vz Ott. VIII.
573.

Tráva. Všecko to již zarostlo travou (po-
minulo). Šml. I. 132. Vede se mu jako trávě
na mezi (špatně). Nár. list. 1894. č. 169. odp.
feuill. Nervi tu trávu zbytečně, rveš mámě
vlasy. Us. NZ. III. 343. Kdež hájí, tu t. roste
(kdo svého dbá, prospívá). Bl. Gr. 314. Zijo
(žnu), žijo trávo na vlčkovým sáho (dětské
ř.kadlo). Brn. Brt. D. II. 174. Pověry o trávě
vz v Zbrt. Pov. 13., 20., 26.

Trávení. Jak hojí špatné t. žaludku na
Slov. Vz Phľd. XII. 566.

Trávenina. T. jedu. Chč. S. 297. Opil se
jejémi t-nami. Ib. 88.

Tráviti. O pův. vz Gb. H. ml. I. 75.

Travľena, y, f. = trávnice, travařka,
Grasmagd, f. Brt. D. II. 402.

Trávníček. Dříve než je zajíček, má býti
pěkný t. Heršpice. Rous.

Travožravý. T. zvíře = travožravec. Phľd.
1892. 633.

Trázniti = trýzniti. Kotk. 82.

Trblietanie. T. sniahov. Phľd. XII. 480.
Vz násl.

Trblietati sa = třpytiti se, kmitati se.
Cf. Trblětati se. Tam v rovině t-tal sa ohník;
Na nebi t-la sa hviezda. Svetlá tak divne
t-tajú; Hviezdy po nebi t-tajú. Phľd. 1892.
239., 267., 409., 580.

Trblietavý zrak. Phľd. 1896. 596. Cf.
Trblětati.

Trckati. Babička trckala za ním pěšky
(belhala se). Brt. D. II. 241.

Trčidlo, a, n., Luth, f. Sterz. II. 252.

Trdelnatý. T. kačena. Phľd. 1895. 99.

Trdelní kapr. Arch. XIV. 57.

Trdeľník, n, m. = jídlo. Brt. D. II. 484.

Trdlice, e, f. = mědlice, mňadlice. Brt.
D. II. 441. Obraz t-ce vz v NZ. II. 563.

Trdlinka, y, f., vz Zvonohlík (3. dod.).

Trdlo. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 65. Kak
velmi bolí, když trdlem hlavu holí. XV. stol.
Vlč. Lit. 272.

Trdýlko u máselnice (kterým se máslo
tluče. Žďár. Brt. D. II. 263. Cf. Tlouk.

2. Třeba. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 28. Bl.
má toto slovo za mor. a doporučuje: potřeba,
potřebí. Bl. Gr. 264.

Třebalis m. třebas, třebasi má za zasta-
ralé již Bl. Gr. 102.

Trebársaký = všelijaký. Môj Janko nie
t. Phľd. 1895. 451.

Třebíč od třebiti = tříbiti, čistiti, mítiti,
klučiti. Krok 1892. 269. Cf. Čern. Př. 29.

Třebovský = Mat. Klácel. List. fil. 1894.
422.

Třebule, ze sthněm. kërvola a to z lat.
cerifolium, řec. xaiQéyvílov. Gb. H. ml. I. 611.
T. v strč. léčení. Vz Zbrt. Pov. 62. Dle Cern.
Př. a Mus. fil. I. 393. asi z lat. tribulus.

Třebulovník, a, m., paederus, brouk. T.
břehový, p. litoralis, červenoštítý, ruficollis,
dlouhokrový, fuscipes, dlouhorohý, sanguini-
collis, dvojitý, gemellus, krátkokrový, brevi-
pennis, pobřežní, riparius, rybniční, limno-
philus. Vz Klim. 224.

Třečkovati. Háj. Herb. 333. a,

Tředlena, y, f. = tředle. Duf. 240.

Trefíř, e, m. = kdo házeje atd. cíle se
nemine. Nár. list. 1896. č. 77. odp. feuill.

Trefiti kam, na Mor. uhodnouti. Brt. D.

II. 512.

Trefný = divný, podivín. Brt. D. I. 519.

Trehala, trehalamana, y, f. = šťáva bo-
dláku echinopu v Amer., lék a potrava. Vz
Vstnk. III. 10.

Trehalosa, y, f. = cukr z trehaly. Vstnk.

III. 10.

Trehal-um, a, n. = druh uhlohydratů
v trehale. Vstnk. III. 10.

Třejce = střevíce. Chod. Ces. 1. V. 238.

Trejzna, y, f. = hubatá ženská, trepe-
renda. Kotk. 80. Cf. Trajda, Drejzna.

Třelec, lce, m., místo střelec, s sesuto. Brt.
D. II. 279.

Třelka, y, f. Brt. D. II. 441.

Trelo, a, n. — struhadlo, trelce. Slov. Kal.
S. 187.

Třemdala, diptamus, alias bukvice, in
margine smldovník (al. penadanum). 1440.
Mus. fil. 1896. 263.

Třemdava. Vz Ott. VIL 479.

Třemešná, vz násl. Třemošná.

Tremogost, a, m., území v Hontě. Phľd.
XII. 75., 554.

Třemošná v. Třemešná. Pal. Pop. 177.

Třeňák = chléb atd. Vck. Val. I. 23.

Třenovec, strsl. črênovbn-b zabb. Gb. H.
ml. I. 28.

Trénožka doporučoval m. rendlíku Hus
Bl. Gr. 161.

Třený. T. souhláska, spirans. Ott. IX. 803.

Třepálka, y, f. = hůl, kterou se koudel
přetřepává, když se má navíňať nebo nadívať.
Val. Brt. D. II. 441.

Třepalo, a, n. = mědlice. Slov. Kal. S.
188.