434

Trepať co jak. Trepe dve na tri (tlachá).
Phľd. 1894. 258., 550.

Třepihuba, y, m. = žvanil. Brt, D. II.
432.

Třepilý = dutý. T. slúp. Alexandr při-
(kázal v n)ě 1500 zlatých osúti uzřev, že jsú
t-lí. 1487. Krok 1895. 362.

Trepka = drevák. XV. stol. Wtr. Krj. I.
97. — T. — hořavka, rhodeus amarus, ryba.
Vz Ott, XI. 565.

Trepkář, e, m. = bosák kněz, že chodil
v trepkách. Wtr. Krj. I. 554.

Třepotka, y, f. = lejsek šedohnědý (že
na plotě sedě často křídloma potřepává). Vz
Lejsek, Mtc. 1893. 303. T. = muchavec (Zábř.),
muchárek, muscicapa grisola, Brt. D. II. 495.

Trepteljka, y, f. = linduška u Charvatů.
Mtc. 1893. 306.

Třesavý. T. most. Zbrt. Pov. 22.

Třesený. Mají třeseného kněze = třesa-
vého, třesoucího se, starého. 1589. Wtr. Živ.
c. II. 594.

Tresktati, lépe: trestati. Bl. Gr. 266.

Třeslavě. T. to podepsal. Světz. 1895. 15.

Trest = treska (ryba). Us. Gern. Př. 62.
Cf. Třesk (dod.).

Tresť. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 63. O strč.
skloň. cf. Gb. Km. -i. 41. — T. = vinné
mláto. Brt. D. II. 441. — T., Aether. Cf. Am.
Orb. 15.

Trestati. Z viny koho t, Alx. Nách. kap.
XXXVI. A bude t. pro hřích a z pravdy
i z súdu. Ev. víd. 85. Joh. 16. 8.

Trestil, u, m., Aether. Am. Orb. 67.

Třestkutka, y, f., vz Střemšín.

Trestný = z trsti, arundineus. T. kyj. 01.
Ezech. 29. 6.

Třesútka. Věnec pozlacený t-mi. Arch.
XIII. 439.

Třesútkový. T. věnec. Arch. XIII. 439.
Vz předcház.

Třešňák, a, m., vz Dlask (3. dod.).

Třešně, střešně, strsl. črêšnja. O pův. cf.
Gb. H. ml. I. 28. V jihozáp. Čech. křešně.
Dšk. Jihč. I. 19. — T. hadí = rulík. Žďár.
Kár. list. 1894. č. 74. odp. feuill.

Třešť. Koupil si lán v Třešti (kdo třeští).
Cern. Př. 21.

Třešťať = třeštiti. Slov. Zátur.

Třeštilka, y, f. = ztřeštěná ženská. Krs.
Moor. 33.

Třeštiprdlo, a, n. = ztřeštěnec. Sterz. II.
880.

Třeštivka, y, f., delirium tremens. T. opilců.
Nár. list. 1894. č. 332. odp.

Třetinka, y, f. = třetí služka ve větším
hospodářství pomáhající hospodyni hlavně
v kuchyni, při obědě a p. U Bolesl. NZ. IV.
108. Cf. Staršinka, Mladšinka.

Třetinník, a, m., Drittelbauer, m. Sterz.
I. 704. b.

Treťoklasník, a, m. = žák třetí třídy.
Slov. Phľd. XII. 282.

Trevačka, y, f.= tředle. NZ. II. 562.

Třevo m. střevo, s sesuto. Brt. D. II. 279.

Třezalka = laskavec, amaranthus cau-
datus. Vck. Val. I. 156. Hojení jí. Vz Vck.
Val. I. 159.

Trh. Prvého trhu se drž. Cf. Kupec (3.
dod.). Phľd. 1894. 195. Tak sem ho rád uvi-

děl, jako matku z trhu (rád, poněvadž vždy
něco přináší). Vck. Val. I. 111. Chceš otřžiť
(dostať). Odo mňa ľahko môžeš, blízko si trhu
(utržení něčeho). Phľd. 1894. 440. V trhu ně-
komu státi. Arch. XIII. 260. — (Ten dialekt)
má své trhy a spády v hlaholu mistrné, in
pronuntiatione. Bl. Gr. 341.

Trhač, e, m. = nástroj k štípaní prutů
(v košíkářství). KP. VIII. 119.

Trhačka, y, f. = trhací stroj, Fitzen-
reisser, m. Sterz. I. 928. — T., vz Šanda (3.
dod.). — T-čky = šaty před krámem vy-
vesené, jež zloději rádi strhují. Us.

Trhance = džqance, kousky pod polévku.
Val. Brt. D. II. 473.

Trhanice, vz Stropnice (3. dod.).

Trhano = trhaně. T. rozprávalo. Phľd.
1895. 428.

Trhař, e, m. = kdo na trhu kupuje. Rai .
Rod. 93. — T. = kdo žene voly na trh. Dač.
Brt. D. II. 403.

Trhati. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 65.
T. prve než uzrá. Čes. 1. VI. 128.

Trhovec, vce, m. = kupec. Chč. S. 235.

Trhovice, e, f. = sprostá halena z hrubé
huně. Mor. a slov. NZ. III. 424.

Tři. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 179., Gb.
Km. -i. 48., 49. O skloň. u Kroměř. vz Brt,
D. II. 26., u Kojet. a Přer. 51., u Bystřice
80., u Litovle, Konice a Jevíčka 118., v Brněn.
173., u Tišn. 194., u mor. Kruml. 217., na
Žďársku 257., u Kunšt. 288.

Triasť = třásti. Slov. Kal. S. 188.

Tříbiti, strsl. trêbiti. O pův. cf. Gb. II.
ml. I. 28.

Tříbro m. stříbro. Us. Gb. H. ml. I. 483.

Tribuľaŕ, e, m. = kaditelnice. Laš. Slovo
cizí. Brt. D. II. 219.

Třicátný. T. officiant. 1752. Mtc. 1895.
143.

Třicetník, a, m. = setník. Kabt. 30.

Třičtvrteláník, a, m = vlastn k ¾ lánu
45 korců). Vz NZ. III. 144.

Třidcátky. Čel. Pr. m. II. 607. a j.

Tříděn, dně, f. == střídavé dávání obědu
chudým. U Přelouče. Quis.

Třídevítiklanný. T. vřed. Vck. Val. I.
127.

Třídevítní. T. vřed. Vck. Val. I. 127.

Třídílnosť. Princip t-sti (v hudbě). NZ.
III. 299.

Třidlo, a, n., vz Dřidlo (3. dod.).

Třídnictví, n. T. ve škole = úřad tříd-
ního učitele. Věst. 1896. 147.

Tridsiatok, tku, m. Prišiel na psí t. (na
mizinu). Phľd. 1894. 411.

Trie v Rkk. Vz List. fil. 1896. 323.

Třied (trzyed), sorte. Podle obyčeje popo-
vého t. vnide, aby oběť zažehl. Ev. víd. 118.
Luc. 1. 9.

Trieliť = páditi; klásti mnoho dříví na
oheň; chvatně jíti. Slov. Kal. S. 188.

Triesma, pl. = střapce. Slov. Kal. S. 188.
Vz Úrosky (3. dod.).

Třieska , vz Tříska,

Triformacetal, u, m., v lučbě. Vstnk. IV.
24.

Triglycerid, u, m., tuk. Vstnk. IV. 143.
T-dy slují všechny aetherové sloučeniny tří-
atomového alkoholu glycerinu, v nichž ve-