435

škeré tři alkoholické hydroxyly glycerinu na-
hradily svůj vodík jednoatomovými zbytky
kyselin. Vstnk. IV. 101.

Tříhranatý. T. lopatka, Lome. (Zbrt. Tan.
120.).

Trichlormethylester, stru, m. Vstnk. III.
410.

Trichloroctový. T. kyselina, Vstnk. III.
410.

Trikarbonový. T. kyselina. Vstnk. III. 4.

Tříkolka, velociped. Us. Nár. list. 1894.
č. 224.

Třikrálský. T. hra na Val. Vz Vck. Val.
I. 70. nn.

Tríkusý. T. mužský střevíc. Wtr. Krj. I.
489.

Tříkvětý. T. prýt (rostl.). Čl. Zrůd. 14.

Třílímcový. T. plášť. Rais. Rod. 36.

Trilo, a, n. = část stavu tkadlcovského,
kterou se osnova pot rá V Hontě. Phľd. 1894.
310.

Třímat'. Skromne vedeli sa t, (chovati).
Phľd. 1895. 738.

Trinitrobenzoový. T. kyselina. Vstnk.
IV. 19.

Trinitrocymol, u, m., v lučbě. Vstnk.
IV. 6.

Trinitroparethyltoluol, u, m. Vstnk.
IV. 6.

Tříny = zbytky od krmení koní na cestě.
Val. Krt. D. II.'403.

Triolein, u, m., v lučbě: C₃H₅(C_l8H₃₃O)₃Og.
Vstnk. IV. 105., 144.

Tripalmitin, u, m., v lučbě. Vstnk. IV.
144.

Tríř = Trier mě. Pass. 330.

Třírolioim, u, m., trilemma. Mark. Toto
slovo zaniklo. Krok 1896. 12.

Trisdiazobenzolamid, u, m., v lučbě.
Vstnk. IV. 14.

Tříska. O pův. slova cf. Gb. H. ml I. 42.
Trieska daleko od kláta nepadá (dítě podobno
rodičům). Slov. Zátur. Je na triesku vyschnutý
(hubený). Phľd. 1894. 373. Jak t. jsem vyhub'.
Słow. Lil. Ven. 28. Dá na sebe (sobě) triesky
rúbať. Slov. Nov. Př. 526.

Tříslec, sice, m., Gerbsäure, f. Am. Orb.
69.

Tříslo, strsl. črêsla. O pův. cf. Gb. H. ml.
I. 28. — Že mu hlíza v tříslech naskočila.
Arch. XII. 39. — T. n. stříslo — ozdůbka
ze žlutých drátečků na pentlíku nevěstině.
Han. Brt. D. II. 403. Cf. Slávy (3. dod.).

Tři sta = nejmenší pokuta prý 300 kruchů
soli (6 hřiven). Vz Pras. Těš. 65.

Třístěžnový. T. loď, Schnau, f. Sterz. II.
852.

Tříšti, obyč. třepatí, také u Kojetína. Brt.
D. II. 27., 52. Cf. Slámu protříst. Seyk. Ruk.
112.

Trístram. Cf. Vlč. Lit. 24., 27.

Tříska. Má třísku za uchem (třeští. Cf.
Třešť). Čern. Př. 21.

Tříti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 79.
Pychem na něj třel. Arch. XIII. 298. Prkna
tříti (= řezati). Arch. XIV. 471. — komu
oč. Cf. Přiserač (zde).

Třívedro. T. vína. Chč. (Vlč. Lit. 172.).

Trivium: čtení, psaní a počítání. Stč. P.
př. 13.

Triaška, y, f. = zimnice. Phľd. 1893. 371.

Trkačka, y, f. = kráva (potupně). Pro-
stej. Brt. D. II. 403.

Trkáni = Brekaři. Tkč.

Trkati. Trkało ho dobré bydło. Brt. D.
II. 403. — co komu = dáti. Švihácina Brt.
I). II. 520.

Trkvas = hlupec. Také slov. Phľd. 1893.
621.

Tria, y, f. — hubená kráva (trdla, d před
I vypadlo). Pastr. L. 147.

Triek. Že tu dva vzteklce k sobě poběh-
neta aneb jiná t-ky. 1500. Rokyc. Post.

Trlice m. trdlice, d odsuto. Gb. H. ml. I.
410.

Trmačov, a, m., zřícenina na Mor. Mtc.
1896. 121.

Trmaš, e, m., potok v Nitran. Phľd. XII.
71., 554.

Trma-vrma, gt. trmy-vrmy, f. = zmatek.
Trmyvrmy dúfal použiť k úteku. Phľd. 1894.
507. Okolo bola t., premávka tak živá. Phľd.
1895. 53.

Třmen. Osnovu táhlem n. provazy a se-
kerou na t. utáhnouti (v tkadlcov.). NZ. IV.
40.

Třmenný. Vz Stronovní (3. dod.).

Trn. O pův. cf. Gb. H. ml. L 65. To mu
bylo trnem v botě (nemilé). Šml. VII. 146.
Je mu ako trn v päte. Slov. Nov. Př. 559.—
T. španělský, kvítko sedmero bratří, phila-
delphus coronarius, rosil. Brt. D. II. 506. —
T. = pařez. Trny dobývati. Sev. vých. Čech.
Prof. Votruba.

Trnavá Hora, vrch v Gemer. Phľd. XII.
339.

Trnavka, y, f., obec v Tekovsku. Phľd.
XII. 339.

Trnavský. T. různořečí na Slov. Phľd.
1893. 233.

Tŕnec, nce, m. = mladý trnový (švest-
kový) stromek. Val., slov. Brt. D. II. 403.

Trní. Hodila sestře do trní groš (říká se
o mladši sestře, vdá-li se dříve než starší).
U Chrasti, Strakon. NZ. III. 109., IV. 194.
Ovce jsouc v t. vždy tu něco nechá vlny. Bl.
Gr. 305. T. psí, vz Psí tmí (3. dod.).

Trnka. Nechávají-li se stopky na trnkách,
budou na rok zase trnky; Když trnky n. jiné
ovoce lehko od stopek odpadáva, bude na
rok mnoho ovoce. Vck. Val. I. 164. Někomu
rostou všady jen trnky a každá cesta trním
zarůstá. Nár. list. 1894. č. 169. odp. feuill.

Trnník, a, m. = třecí kapr. Dšk. Jihč. I.
11.

Trnohmatec, tce, m., centrotoma, brouk.
T. soumračný, c. lucifuga. Vz Klim. 271.

Trnonožec, žce, m., chaetarthria, brouk.
T. semenový, ch. seminulum. Vz Klim. 115.

Trnoševý kožojed, brouk. Klim. 359.

Trnoštítý jednočlenec, brouk. Klim. 357.

Trnovec, vce, m., statek v Novohrad. na
Slov. Phľd. XII. 339.

Trnovo, a, n., riečka v Turci. Phľd. XII.
339.

Trnožový. T. stůl (s trnožem). Čel. 1. V.
320.

-tro. Subst. ukončená v -tro nepřijímala
z pravidla v gt. pl. pohybného e: jitro — jitr
(jiter). Otc. 1. Cf. Gb. H. ml. I 165.