437

co lidé povídají). Rais. Rod. 78. — T. štram-
berská = věž. V z Štramberský. — T. plátna.
1541. Ned. Zábran. 38. T. plátna = 50 loket.
Arch. XIII. 112., 473.

Troubcička, y, f. Kožíšek (ženský) st-kami
(měl kolem pasu ozdoby podobné troubkám).
Duf. 197.

Troubení. T. za bouře na mračna (na
rohy a lastury). Vz Zbrt. Pov. 119., NZ. III.
39.

Troubiti, vz Trouba, Troubení. Bodaj ti
psi na pohrabe trúbili (húdli). Phľd. 1894. 315.

Troud. Když jest t. syrový, křes jak chceš,
nic se nechytí, by pak bylo železo vocelové
a kámen dobrý (o surovém lidu). Bl. Gr. 314.

Troufalý. T. žváč. Brab. 61.

Trouchník, a, m., enicmus, brouk. T. ci-
hlový, e. testaceus, černý, consimilis, hubni,
fungicola, malý, minutus, příčný, transversus,
srstnatý, hirsutus, uhlový, anthracinus, vrásčitý,
rugosus. Vz Klim. 323.

Trousiti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 45., 82.
T. hrachem. XVI. stol. NZ. IV.310.

Trouvat m. troufati, f v v. Žďár. Brt. D.
II. 250.

Tróvat m. troufati. U Tišnova. Brt. D. II.
186.

Troviť = utráceti. Trovil na deti. Phľd.
1893. 512. Aby nemusel na nové šaty t. (vy-
dávati?). Phľd. 1896. 219.

Trpácky. V Štítnické doline mluví sa t.
Phľd. 1893. 552. Vz Trpák.

Trpalky = hrušky. NZ. V. 586.

Trpaslík. 0 pův. cf. Gb. H. ml. I. 66.

Trpce doloženo ze strč. v List. lil. 1895.
97. z Vít. 49. b.

Trpčice, e, f., druh hrušek. ČT. Tkč.

Trpědlivě. GR. Nov. 43. pod čarou.

Trpědlivý. GR. Nov. 25., Hus (List. fil.
1896. 59.).

Trpědlnosť, i, f. Hus. (List. fil. 1896. 59.).

Třpela, y, f. = železný oblouk, jímž jsou
spojeny brány (jimiž se vláčí). Brt. D. II. 450.

Trpělčí. Má t. sádlo = trpělivosť. Her-
špice. Rous.

Trpělka místy trpěluška. Znamení otázky
u Trpěluška v IV. 203. vymaž.

Trpěti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 65., 79. —
abs. Kdo t. zná, zná jednat též. Zvič. Mlt.
58. — oč = usilovati oč. Já jenom vo to
trpím, aby . .. Kunšt. Brt. D. II. 403.

Trpezlivosť. Lidská t.1560. Phľd. 1894. 3.

Trpilka, y, f. = trpělka (pták). V Podluží.
Mtc. XVIII. 244.

Trpinka, y, f. = chocholom, trpělka, ba-
bička, alauda cristata, pták. Brt. D. II. 403.

Tŕpka, y, f. = trnka. T-ky jísti. 1560.
Phľd. 1894. 3.

Trpko (trpce) tomu odporoval. Lerm. II.

Trpký = bídami obklíčený, zarmoucený.
T. Maria. 1598. Phľd. 189i. 2.

Trpný. T. rod. Jak naznačují Cech. trpný
rod sloves. Vz Kla. Sklad. 35. Mají vo to
vod purkmistra trestáni býti. 1574. Pras.
Kern. 7. Tak jest psáno prorokem. Ev. vid.
44. Mat. 2. 5.

Trpó = teprv, teraz. Phľd. 1893. 374.

Trpov = trpó (3. dod.). Phľd. 1893. 557.,
Pastr. L. 147.

Třpytočelý. Vz Špičatec (3. dod.).

Trskot, a, m., vz Brávník (3. dod.).

Trsovitý. T. slimýši, hydroidea. Vz Ott.
VIII. 795.

Trspaslk. Arch. XIV. 2r>2. V rejstříku
tamtéž je: trpaslk.

Trsť. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 349.

Trstenica, e, f. = rákoska. Phľd. 1895.
75. Cf. Ťarbavý (3. dod.).

Trščený = trstený (trsť). T. zvíře, fera
arundinis. Vz sť v šč, Gb. H. ml. I. 390.

Trtat — trckati, trckem běžeti, trippeln.
Val. Brt. D. II. 403.

Třtie, třti m. trstie. List. fil. 1895. 90.

Třtina od trest Čern. Př. 57. (Dle Bl. Gr.
345. od třesení-se).

Trtiti = trtoliti. Kotk. 78.

Trtý = třený. O pův. cf. Gb. H. ml I. 65.

Trúba = záhyb. Sukně skládauá na trúby.
Sbor. slov. I. 42. Cf. násl. Trúbelka.

Trubač = kdo troubil na roh. Vz Zbrt.
Tan. 22

Trubej, e, f. = stoka. Slov. Kal. S. 189.

Trubejš. Vz Ott. JIII. 797.

Trúbelka, y, f. Čepec s t-kami čili čip-
kovými závitky celou tvář obrubujícími. Slov.
NZ. III. 224., Sbor. slov. I. 46.

Trubiroh = hlupák. Phľd. 1894. 195.

Trubka = tolik hrubší koudele, kolik po
vyčesání v ruce zůstává; jinde hrstka. V Po-
rube ve Slez. Čes. 1. I. 133.

Trubný, vz Trubní. T. rybníky u Poličky.

Truc s gt. On je truc toho a toho = právě
takový jako ten a ten. Val., slov. Brt. D. II.
403.

Trucilka, vz Trocilka (3. dod.).

Trud. O pův. cf. Jag. Arch. XVI. 3. 4.
Heft. 416. Aby po trudu (= namáhavé jízdě)
odpočinul. GR. Nov. 51.

Trud = 1. troud; 2. trubec. Slov. Kal. S.
189.

Trudně. Dle Bl. Gr. 324. slovo polské m.
bídně, žalostně, neukojitelně a p.

Trudza, y, f. = trud. Zvolen.

Truhelný = od truhly. T. zámek. 1572.
Mus. 1894. 514. Cf. Truhelní.

Truhlář. Seděl na lavici, jakoby ho t.
k ní přiklížil. Šml. VII. 176.

Truchle. T. plakati. Krist. 2. b. — Kat.
2286.

Truchlenka, y, f. = osoba upejpavá, ne-
mluvná. Slavkov. Brt. D. II. 403.

Truchlovrba, y, f. Słow. 56., 174.

Trůj, e, f., les na Frýdecku. Věst. op.

1894.19.

Trumarina, trumerina, y, f., tromba ma-
rina, trouba mořská. Čern. Př. 76.

Trumpetna, n vsuto. U N. Kdýně. Mus.

1895. 181.

Trumpetry, jablka. NZ. V. 522.

Trůn. T. vysokým a hlas náš malým. Brab.
41.

Trunkat. Kumpáni a t-ti nechovají se ná-
ležitě. 1547. Kutn. šk. 8. Cf. Domicell (3. dod.).

Trůnní. T. balvan (sloužící za trůn). Słow.
Lil. Ven. 125.

2. Trup. Napi sa, ostaneš blázen; nenapi
sa, už si celkom t. (říká opilec). Slov. Zátur.

Trupelík, u, m., Erdmetall, m. Am. Orb.
59.



	437

	co lidé povídají). Rais. Rod. 78. — T. štram- berská = věž. V z Štramberský. — T. plátna. 1541. Ned. Zábran. 38. T. plátna = 50 loket. Arch. XIII. 112., 473. Troubcička, y, f. Kožíšek (ženský) st-kami (měl kolem pasu ozdoby podobné troubkám). Duf. 197. Troubení. T. za bouře na mračna (na rohy a lastury). Vz Zbrt. Pov. 119., NZ. III. 39. Troubiti, vz Trouba, Troubení. Bodaj ti psi na pohrabe trúbili (húdli). Phľd. 1894. 315. Troud. Když jest t. syrový, křes jak chceš, nic se nechytí, by pak bylo železo vocelové a kámen dobrý (o surovém lidu). Bl. Gr. 314. Troufalý. T. žváč. Brab. 61. Trouchník, a, m., enicmus, brouk. T. ci- hlový, e. testaceus, černý, consimilis, hubni, fungicola, malý, minutus, příčný, transversus, srstnatý, hirsutus, uhlový, anthracinus, vrásčitý, rugosus. Vz Klim. 323. Trousiti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 45., 82. T. hrachem. XVI. stol. NZ. IV.310. Trouvat m. troufati, f v v. Žďár. Brt. D. II. 250. Tróvat m. troufati. U Tišnova. Brt. D. II. 186. Troviť = utráceti. Trovil na deti. Phľd. 1893. 512. Aby nemusel na nové šaty t. (vy- dávati?). Phľd. 1896. 219. Trpácky. V Štítnické doline mluví sa t. Phľd. 1893. 552. Vz Trpák. Trpalky = hrušky. NZ. V. 586. Trpaslík. 0 pův. cf. Gb. H. ml. I. 66. Trpce doloženo ze strč. v List. lil. 1895. 97. z Vít. 49. b. Trpčice, e, f., druh hrušek. ČT. Tkč. Trpědlivě. GR. Nov. 43. pod čarou. Trpědlivý. GR. Nov. 25., Hus (List. fil. 1896. 59.). Trpědlnosť, i, f. Hus. (List. fil. 1896. 59.). Třpela, y, f. = železný oblouk, jímž jsou spojeny brány (jimiž se vláčí). Brt. D. II. 450. Trpělčí. Má t. sádlo = trpělivosť. Her- špice. Rous. Trpělka místy trpěluška. Znamení otázky u Trpěluška v IV. 203. vymaž. Trpěti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 65., 79. — abs. Kdo t. zná, zná jednat též. Zvič. Mlt. 58. — oč = usilovati oč. Já jenom vo to trpím, aby . .. Kunšt. Brt. D. II. 403. Trpezlivosť. Lidská t.1560. Phľd. 1894. 3. Trpilka, y, f. = trpělka (pták). V Podluží. Mtc. XVIII. 244. Trpinka, y, f. = chocholom, trpělka, ba- bička, alauda cristata, pták. Brt. D. II. 403. Tŕpka, y, f. = trnka. T-ky jísti. 1560. Phľd. 1894. 3. Trpko (trpce) tomu odporoval. Lerm. II. Trpký = bídami obklíčený, zarmoucený. T. Maria. 1598. Phľd. 189i. 2. Trpný. T. rod. Jak naznačují Cech. trpný rod sloves. Vz Kla. Sklad. 35. Mají vo to vod purkmistra trestáni býti. 1574. Pras. Kern. 7. Tak jest psáno prorokem. Ev. vid. 44. Mat. 2. 5. Trpó = teprv, teraz. Phľd. 1893. 374. Trpov = trpó (3. dod.). Phľd. 1893. 557., Pastr. L. 147.	Třpytočelý. Vz Špičatec (3. dod.). Trskot, a, m., vz Brávník (3. dod.). Trsovitý. T. slimýši, hydroidea. Vz Ott. VIII. 795. Trspaslk. Arch. XIV. 2r>2. V rejstříku tamtéž je: trpaslk. Trsť. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 349. Trstenica, e, f. = rákoska. Phľd. 1895. 75. Cf. Ťarbavý (3. dod.). Trščený = trstený (trsť). T. zvíře, fera arundinis. Vz sť v šč, Gb. H. ml. I. 390. Trtat — trckati, trckem běžeti, trippeln. Val. Brt. D. II. 403. Třtie, třti m. trstie. List. fil. 1895. 90. Třtina od trest Čern. Př. 57. (Dle Bl. Gr. 345. od třesení-se). Trtiti = trtoliti. Kotk. 78. Trtý = třený. O pův. cf. Gb. H. ml I. 65. Trúba = záhyb. Sukně skládauá na trúby. Sbor. slov. I. 42. Cf. násl. Trúbelka. Trubač = kdo troubil na roh. Vz Zbrt. Tan. 22 Trubej, e, f. = stoka. Slov. Kal. S. 189. Trubejš. Vz Ott. JIII. 797. Trúbelka, y, f. Čepec s t-kami čili čip- kovými závitky celou tvář obrubujícími. Slov. NZ. III. 224., Sbor. slov. I. 46. Trubiroh = hlupák. Phľd. 1894. 195. Trubka = tolik hrubší koudele, kolik po vyčesání v ruce zůstává; jinde hrstka. V Po- rube ve Slez. Čes. 1. I. 133. Trubný, vz Trubní. T. rybníky u Poličky. Truc s gt. On je truc toho a toho = právě takový jako ten a ten. Val., slov. Brt. D. II. 403. Trucilka, vz Trocilka (3. dod.). Trud. O pův. cf. Jag. Arch. XVI. 3. 4. Heft. 416. Aby po trudu (= namáhavé jízdě) odpočinul. GR. Nov. 51. Trud = 1. troud; 2. trubec. Slov. Kal. S. 189. Trudně. Dle Bl. Gr. 324. slovo polské m. bídně, žalostně, neukojitelně a p. Trudza, y, f. = trud. Zvolen. Truhelný = od truhly. T. zámek. 1572. Mus. 1894. 514. Cf. Truhelní. Truhlář. Seděl na lavici, jakoby ho t. k ní přiklížil. Šml. VII. 176. Truchle. T. plakati. Krist. 2. b. — Kat. 2286. Truchlenka, y, f. = osoba upejpavá, ne- mluvná. Slavkov. Brt. D. II. 403. Truchlovrba, y, f. Słow. 56., 174. Trůj, e, f., les na Frýdecku. Věst. op. 1894.19. Trumarina, trumerina, y, f., tromba ma- rina, trouba mořská. Čern. Př. 76. Trumpetna, n vsuto. U N. Kdýně. Mus. 1895. 181. Trumpetry, jablka. NZ. V. 522. Trůn. T. vysokým a hlas náš malým. Brab. 41. Trunkat. Kumpáni a t-ti nechovají se ná- ležitě. 1547. Kutn. šk. 8. Cf. Domicell (3. dod.). Trůnní. T. balvan (sloužící za trůn). Słow. Lil. Ven. 125. 2. Trup. Napi sa, ostaneš blázen; nenapi sa, už si celkom t. (říká opilec). Slov. Zátur. Trupelík, u, m., Erdmetall, m. Am. Orb. 59.