438

Trupelivost, i, f. T. věci. Am. Orb. 59.

Trupla, y, f. = trupel, nepálená cihla,
Záp. Mor. Brt, D. II. 433. Cf. Cihla (3. dod.).

Trus. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 82.

Truskavec, vz Sporýš (3 dod.).

Truštiti, vz Trouskati. Plemená truštily
sa jako vlny morské. Phľd. 1896. 698.

Truť m. rtuť přesmyknutím. Brt. D. II. 251.
Také v severových. Čech. Oestr. Mon. (Böhm.)

I. 495.

Trutina. Nocleh měli na zemi na t-nách
posílaných. Tk. X. 17.

Trvati. Bude trvám pršeti. Zde jest trvám
adverbialní vložkou. Cf. Gb. H. ml. I. 138.,
Mysliti. — jak dlouho. Všecko trvá, až se
stihá. NZ. V. 544.

Trýhraný m. troj-, tříhranný. Háj. Herb.
172. b.

Trychtýř. Anierický t. v knihtiskárně. Vz
Nár. list. 1894. č. 88. odp. feuill.

Trymfulia, e, f.. vz Trojan (3. dod.).

Tryn, u, m. = trn. Laš. Brt. D. I. 104.

Tryp, u, m. = planý axamít. Wtr. Krj. I.
361.

Tryps, u, m. Cerný t. na kalhoty. XV. stol.
Hrš. Nách I. 473. Cf. předcház.

Trýrohý m. troj-, třírohý. Háj. Herb. 115. b.

Tryskati = tryskem jeti. Na Martissu
trysknul v divém honě. Vrch. Hol. XVII. až
XXII. 191. V ráz na kůň trysk (vyskočil).
Vrch. R 1. XL. 131.

Tryzdn (trýzň). T. nad nimi pácháchu
(d vsuto). Pass. klem. 106. b. (Gb. H. ml. I.
408.).

Trzeviky = střevíce. Ve Spišsku. NZ. III.
405.

Tryznič, e, m. = tryznitel. Krs. Moor. 39.

Trzniti = trýzniti (y odsuto). Brig. F. 136.

Trž! trž! Volání na ovce z pastvy se vrá-
tivší, aby se po svých domech rozešly. Val.
Brt. D. II. 381..

Tržiti s kým oč. Aby s nimi o ně (víno)
netržili, handeln. Kat. z Žer. I. 152.

Tržné (trzne). Eml. Urb. 110., 305.

ts se v V. Kal. nemísí: bohatství. 128. a
j., knížetství. 348. a j. — ts odsuto: měský
m. městský. Gb. H. ml. I. 399.

tsk mění se v tck: světský — světcký.
Brig. 17. (Gb. H. ml. I. 480.). Směšuje se
v ck: maydlo benácké. Háj. Herb. 142. b.
Elsacký. V. Kal. 201.

tš mění se v č: větší — věčí, huščí m.
hustší. Gb. H. ml. I. 394. Větší — vječi.
V Chromči. List. fil. 1894. 278.

Tščí = prázdný. Gb. H. ml. I. 394. T.
strč., ně. štítroba.

Tščicě = tesknota. Gb. H. ml. I. 394.

Tščítroba. O vývoji tohoto slova cf. Gb.

II. ml. I. 565. a násl. na tščutrobu.
Tščivý, inanis. Z. wit. 106. 9., Brig. F. 46.
na tščutrobll ze tšču-útrobu, smíšením

ččútrobu s dalšími změnami čtítrobu, štítrobu.
Gb. H. ml. I. 394.

ťt mění se v imper.u Zábř., Litovle, Ko-
nice, Jevíčka v jt: plaťte — plajte; u Jem-
nice v jt n. ct: plajte, vracte. Brt. D. II. 112.,
128., 269. V Drahansku se nemění: zaplaťte.
Ib. 101.

Tu = tam. Jenž s ním tu (u Troje) biechu.
AlxV. 831. Pomeškav tu (v Aegyptě) dosti

v mále. Ib. 2148. Uda se mu tu přijeti, kdežto
ta modla přebývá. Ib. 2192. Došel tu, kdež
nenie bieda. Mus. 1884. 272. Tak c.sař do
jiné hospody šel a tu spal. GR. Nov. 148. 7.

Tubing. V T-gu (sg.). V. Kal. 370.

Tucen, u, m. = tucet. Wtr. Krj. I. 399.

Tucet, z Dutzend, n odsuto. Gb. H. ml. 1.
382

Tuča. Cf. Gb. Ruk. 567. O pův. slova cf.
Gb. H. ml. I. 47.

Tučenka, y, f., uzenářské jídlo. Nár. list.
1895. č. 37. odp.

Tuciti. Prišli tučiť sa na našom poli. Phľd.

1895. 3 i.

Tučné, ého, n. = omastek. 153;). Wtr.
Živ. c. I. 548.

Tučný, tučen, čna, o. List, fil. 1895. 301.
T. ako medved. — T. muž, tłčimuž, tôcmôž,
tlučimuž, cvalníček, rozchod, rozchodník, spu-
řeček, stomocí, sedům acre, rostl. Brt, I). II.
507. T. mužík, crassula major. 1440. Mus. fil.

1896. 263. — T. uhlí či koaksové uložené vo
středních a spodních vrstvách, velmi lesklé,
nejvýhřevnější. Mtc. 1895. 321.Cf. Hubený.
Polo hubený, Anthracitový.

Tudentom = tudy. Ťišn. Brt, D. II. 197.

Tudle, d přisuto. Us. Gb. H. ml. I. 409.

Tudletky = tudy. U Kruml., Znojma.
Brt. D. II. 220.

Tudletkým = tudy. U Kruml., Znojma.
Brt. D. II. 220.

Tudľikačka, y, f., vz Tudľikat (3. dod.).

Tudľikat. Tudľika na tudľikačku = pí-
ska, hraje ( po měšně). Zlín. Brt. D. II. 401.

Tudymatok = tudy. Tišn. Brt. D. II. 197.

Tuhlesten, s přisuto. Dšk. Jihč. 1. 41.

Tuho. Držali jich tam (na vojně) t. Brt.
D. I. 340. Počnúť ho oba táhnouti t. (tuze).
Zrcadlo marnotr., Mus. 1873. 246. Moje kone
dosci tuho chodzá, ale susedove ešče tužjej
(tužeji). Phľd XII. 697.

Tuhdy = tehdy. Rad. zvíř., Hus I. 173.
(Mus. 1896. 260.).

Tuhoblanný váček. Hlav. Obrz. 11., Vstnk.
II. 556.

Tuhovací stroj, Graphitiermaschine, f. KP.
VIII. 233.

Tuhování, n., Graphitieren, f. KP. VIII..
235.

Tuhý. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 82.

Ťuhýk, vz Sejček (3. dod.). — Ť. veliký,
menší a rudohlavý, lauius excubitor, miuor
et ruťus; ť. obecný, lanius „collurio, místy na
Mor. malý strakapoun (i v Cech.), strachopód,
strakoš-, strakáč, španělský vrabec, vlašský
brabec. Vz Mtc. 1893. 303.

Ťuik, a, m. = ťuhýk, kalous. V Lohovci.
Mtc. XVIII. 243.

Tujška, y, f. = svinka. Slov. Kal. S. 189.

Tuk. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 75. Chemie
tuku. Vstnk. IV. 104. Fysiologický původ
tuku. Ib. 92. nn.

Tukostrom, rostlinný rod z čeledi brsle-
novitých. Vz Ott. VIII. 475. a.

Tukoveť, i, f. = tloušťka (člověčí). Slov.
Phľd. 1896. 288.

Tulačka. Na t-čky choditi. Kabt. 34. —
T. = sekera, Hrš. Nách. I. 433.