440

Turopole, e, n., míst. jm. na Slov. Phľd.
XII. 178., 70.

Turov, a, m., hora u Náchoda, Oestr. Mon.
(Böhm.) I. 403.

Turová, é, f., míst. im. na Slov. Phľd. XII.
178., 70.

Turovce, pl., míst. jm. na Slov. Phľd. XII.
178.

Turovo, a, n., míst. jm. na Slov. Phľd.
XII. 70.

Turpánový či tyrpantový. T. masť, z něm.
Dürrbandsalbe, f. Gern. Př. 59.

Tu's = tu jsi. Bl. Gr. 272. Posud.

Tušíce, děď. v Zemplín. Phľd. 1895. 383.

Tušulaj ci kalina, viburnum lautana, rostl.
V z KP. VII. 102. T. v košíkářství. Ib.

Túť = táhat, troubiti; týti. Slov. Kal. S.
IDO.

Tutati. Nová matka v úle tutá či troubí
(před rojením-se včel). Tkč.

Tuték = tu. Tišn. Brt. D. II. 197.

Tuťka = tu. Brněn. Brt. D. II. 176.

Tuťké = tu. Tišil. Brt. D. II. 197.

Tutlati = doutnati. Pařez pomalu tutlal.
Chod. NZ. II. 650.

Ťuťmácký = potměšilý. Chovanie jeho
bolo celé ťuťmácke. Phľd. 1896. 648.

Tútora, y, f. = tutura, trubica. Slov. Kal.
S. 190.

Túzok. Lepší ňeska edom vrabec, ako
zajtra t. Phľd. 1894. 744.

Túžavina, y, f. = silné pálení octa atd.
Phľd. XII. 697.

Tužebnice, e, f., Oenantsäure. Am. Orb.
69.

Tužebník, philipendula. 1440. List. fil.
1893. 394.

Túžebný, túžeben. Brig. F. 28. (Buoh) tú-
žeben (smuten, zarmoucen) jest, když málo
vosku shoří (v kostele). Chč. S. 35.

Tužibuď = pojednou, neočekávaně a p.
Vyšla sama a t. vedie si dvoch ľudí. Phľd.
1893. 508. A t. príde razom chlapík. Ib. 1895.
235. — Ib. 1895. 687., 744.

Tužjej, vz Tuho (3. dod.).

Tužkárna. Národní t. v Budějovicích. Nár.
list. 1895. č. 157.

Tužně = těžce, krutě. T. ji trápil. XVIII.
stol. NZ. III. 518.

tv. V tv v přisuto: vrátvička m. vrátička.
Dšk. Jihč. I. 28.

Tvaj = tvoj. U Vel. Revúce. Phľd. 1893.
554.

Tvář. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 79. O strč.
skloň. Gb. Km. -i. 21. Hádání z tváři. Vz
Zbrt. Pov. 89.

Tvářezpyt, Physiognomie, f. Vz Ott, IX.
796.

Tvárnice, e, f. = druh cihel (falcovka).
Ott, VIII. 1026.

Tvárnosť = tvář. Barva t-sti proměnila
se ji jest. GR. Nov. 108. 29.

Tvárný. Kteraký byl t. Chč. Mik. 490.
Arapi (Arabové) jsú lidé dosti tvární v mra-
vích. Kabt. 34.

Tvaroh. Dle Mkl. slovo domácí (tvar -ogb.);
dle Mtz. z něm.; Čern. Př. 62. odvádí je
z střněm. twarc.

Tvarochtivý. T. kámon. Am. Orb. 9.

Tvaroslovný. T. zvláštnosti Háj. Herb.
(z r. 1562.) a V. Kal. (z r. 1578.) vz v List.
fil. 1894. 100. nn.

Tvarozpytecky. T. něco posouditi. Am.
Orb. 71., 88.

Tvarozpytecký. T. věda. Am. Orb. 78.

Tvaroženice, e, f. = nějaké jídlo z tva-
rohu. XVI. stol. NZ. IV. 31Ô.
Tvarožníček, čku, m. = patách;/, patáčí,
J tvarůžky, syrečky, pagáčky, syráčí, seřeček,
j paternuze, malva rotundifolia, rostl. Brt. D.
II. 505. — T. = tvarohový koláč. Phľd 1896.
306.

Tvarožník = vdolek etc. Světz. 1894.
158. b.

Tvarožný. T. pytlík. Arch. XIII. 494.

Tvaruh = tvaroh. Slez. NZ. IV. 499.

Tvarůžky, vz Tvarožnícek (3. dod.).

Tverdo = tvrdo. Ve Spiši. Phľd. 1893.
431.

Tvojho = tvého. Hrozenk. Brt. I). I. 12.

Tvojmu = tvému. Hrozenk. Brt. I). I. 12.

Tvojský. Po tvojsku. Vz Bl. Gr. 76.

Tvor. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 79.

Tvořec. O strč. skloň, vz Gb. Km. -a, 30.

Tvořilo m. tvořidlo, d odsuto. Gb. H. ml.
I. 410.

Tvořitebný. T. dřevo — z kterého lze
něco tvořiti, které lze všelijak ohýbati. Ott.
VIII. 14. b.

Tvořiti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 79.

Tvořivosyrovátečný. T. zánět duhovky,
iritis seroplastica. Ott. VIL 124. b.

Tvorně. (Tancující) t. sobě počínají. Lomu.
Zbrt. Tan. 114.).

Tvrďák, u, m. = houba. Brt. D. II. 511.

Tvrdinový. T. souvislost u hmot tvrdých.
Am. Orb. 14.

Tvrditi co jak. Co neví, nemá nikdo t.
směle. Vrch. Rol. XXXII. 108. — co čím.
Praeparaty lihem t., sublimatem. Hlav. Obrz.
18., 19.

Tvrdne. T. někomu něco pověděti. Rúd.
22. b.

Tvrdníček, čku, m. = přímět, áložník,
rozsypalka, zlatotraňk, senecio, rostl. Brt.
D. II. 507.

Tvrdo. Vz doklady ze strč. v List. fil. 1895.
98. T. státi. Št. Ř. 191. a,, Št, Uč. 58. a, Učí
sa t. Brt. D. I. 280. T. spí. Sš. P. 482.

Tvrdocitý = tvrdocitný. Phľd. 1893. 388.

Tvrdopyský = pyšný ? Phľd. XII. 680.

Tvrdoskořapečný. T. spory. Vstnk. II.
558.

Tvrdosť = platnost. Na věčnú t. list tento
jsme vydali; Potvrzujeme t-stí věčnú. XV.
stol. Čel. Pr. m. II. 39., 57.

Tvrdošín, a, m. Nov. Př. 562. Cf. Tvrdo-
šina.

Tvrdý = tolar. Ve šviháčině. Brt, D. II.
520. — T. = otužilý. Je t. na zimu. Brt.
D. II. 288. — T. = nesnadný. Město tvrdé
k bránění. Chč_; S. 235. — T. šátek = zla-
tem vyšívaný. Čes. 1. V. 239. — T. Vzal ho
na tvrdé (bil ho; odbyl ho). Slov. Nov. Př.
592., 648.

Tvŕdza = nouze. T. rozum vzbúdza; Jen
s velikou námahou a tvŕdzou podarilo sa. Phľd.
1894. 196., 1895. 132.