443

Účastina, y, í., Actic. Phľd. XII. 323

Učbarenie, n. = vyučování. Phľd. 1896.
761.

Učedlničiti, nedobře usitatum, jako není
discipulare. lil. Gr. 211.

Učedník m. učenník, nn asi změněno v dn.
Gb. H. ml. I. 375.

Učej si vlásky m. učeš si. Sš. P. 727. (Gb.
H. ml. I.).

Účej m. úrčej (uřknutí), r odsuto. Gb. H.
ml. I. 353. Ú. 1613. Zbrt. Pov. 63.

Účelodatný. Ú. idea. Krejč. Psych. 12.

Učeň — mučeň. NZ. V. 544.

Učenník, z učenný m. učený, vz nn m. n.
Gb. H. ml. I. 375.

Učeřiti, učeřovati se = šklebiti se. Mor.
Nár. list. 1896. č. 100. odp. feuill.

Účes. Ú. mužské hlavy v XV. stol., vz
Wtr. Krj. I. 126., ženské hlavy v XV. a
XVI. stol., ib. 46., 371., čes. selského lidu
v XV. stol., ib. 90., za doby husitské. 1b. 56

Učík, u, m. = vepřový žaludek; jinde:
strýc, ujec n. dědek. Brt. D. II. 484. Vz násl.
Učiná.

Učiná, é, f. = veliké střevo nadívané;
jinde = tetka, babka. Vz lirt. D. II. 484. Cf.
Učík.

Účinek, dle lil. pol. a lépe prý: skutek,
dílo. Bl. Gr. 324.

Učiniti s dvěma akkus. U-ním vás rybáře
lidské; Které jest spravedlivý učinil. Bibl.
XV. stol. List. fil. 1896. 80., 96.

Učinká, é, f. = učiná (3. dod.). V Pri-
vidzku. Phľd. 1894. 308.

Účinlivý = úslužný. Kunšt. Brt. D. II.
405.

Učistiti co kde: vše v domě. 1500. Rokyc.
Post. — List, fil. 1895. 138.

Učiti se, koho co. Co sv. Pavel učil
křesťany. Chč. S. 199. U. se dějepis. Phľd.
1695. 76. — čemu. Chč. S. 312.

Učlověčený. Slobodný, u. národ. Phľd.
1894. 739.

Učlověčiti. Patrí sa, aby sme sa oproti
kmotrovcom u-li. Phľd. 1894. 386.

Učmouřit = ušmouřit. Dšk. Jihč. I. 44.

Učupiti se kde. Vlkolak učupí sa na
padláši za koch alebo za piecku. Phľd. 1895.
31. (1892. 206., 281., 1893. 745.). Drotar sa
do kúta u-pil. Ib. 1895. 325. (299.).

Učúrit se = uškenti se, ušklebiti se. Nár.
list. 1895. č. 222., 341. odp. feuill. a j.

Učúšiť, učúškať = utišiti. Slov. Kal. S.
191.

Úd. Zobrazení churavých údů a obětování
jich. Vz Zbrt. Pov. 136. Plodicí úd mužský:
struk, kalounek; ženský: telesnosť (3. dod.).

-uda, příp. os. jmen: Mičuda, Paluda,
Vachuda. Kbrl. Sp. 12.

Udajne. Boli údajne zabiti (dle udání).
Phľd. 1894. 658. (1892. 325.).

Udařiti koho = dary získati. Chč. S. 308.

Udatný = hrdý. Zábř. Brt. D. II. 405.

Údělek, lka, m. = lajdák. Zábř. Brt. D.
II. 405.

Údělný = samovládný. Ú. kníže. Pras.
Těš. 20. a j.

Údenár, a, m. = uzenář. Phľd. 1894. 46.

Udenársky = uzenářský. U. výrobky.
Phľd. 1896. 628.

Udepčený = udupaný. U. strnisko. Phľd.
1892. 665.

Úder, v Krkonš. Us. Seyk. Ruk. 139.
Uderanec, nce, m. = odešlý, umrlý. Ude-
ranci dávajú v tu nedelu sviece na oltár (po
| roce). Phľd. 1895. 27.

Uderiná, é, f., míst. jm. v Novohrad. na
Slov. Phľd. 1894. 61.

Udeřiti m. udeřiti na Mor. Gb. H. ml.
I. 33í., Brt. D. II. 2., 4,, 5. Místy i v Čech.
ku př v Krkonš. Seyk. Ruk. 137., 139., 140.,
Mus. 1893. 449., 1896. 359. Vz Ŕ (3. dod.).
Udrelo mu z ruky do hlavy (opil se). Slov.
Nov. Př. 599. (Bůh) uderí (vdery) a uzdraviť
nás. Ev. olom. 132. a. (Osv. 1896. 890.). Vz
násl.

Udeřiti. O pův. cf. Gb. II. ml. I. 77. -
co. U-řil jsem smlouvu, lépe: učinil jsem,
vešel jsem s ním v smlouvu, mám s ním smlouvu.
Bl. Gr. 210. — Tu sě v hromadu prudce ude-
řista (srazili). Štilf. 198. — se koho čím.
Tehda p. Petr u-řil se ho dvěma kameny ma-
lými. Arch. XIII. 446. Petr udeřil se Kaliby.
Ib. 447. Cf. Hoditi.

Uderný. Razivé či úderné vrtání v dolech,
stossendes Bohren. Vz Ott. XI. 595.

Úděs. Úděsem byl spilý. Cop. 45. — Ú.
= psotník. Záp. Mor. Brt. D. II. 490.

Udice. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 47. U. je
prut, na jehož tenšom konci visí červík a na
hrubšom lenoch. Phľd. 1893. 464.

Udičkář, e, m. — kdo chytá rybv udicí.
Tkc.

Údim, a, m., oprav v: Ú., ě, f. dle: Ondřej
z Údimě. Arch. XIV. 115.

Uditi. O pův. cf. Gb. II. ml. I. 82.

Udlachniti = udáviti. Pes u-nil kuře.
Brt. D. II. 305. Udlachmit v VIL 954. asi
chybné.

Udlapčený = udupaný, ušlapaný. U. půda,
Phľd. 1896. 608.

Údlý = uzený. Že jeho skrz jeden týho-
den oudlým masem živil. 1725. Pras. Řem. 47.

Údoba. Ú. dynamického stroje. KP. VIII.
95.

Udobený = zřízený. Tak u-ný pohon po-
hání vodní čerpadla. KP. VIII. 420.

Udohit co. KP. VIII. 213.

Udograf. Mus. 1893.538.

Údoj, e, m. = vydojení, mléko na jedno
podojení vydojené. Ranní, večerní ú. Val. Brt.
D. IÍ. 405.

Údol. O pův. cf. Gb. H. ml. L 48.

Udoleť koho = udolati. Slov. Zátur.

Udřeť sa na někoho = osopiti se. Val.
Brt. D. II. 405.

Udretie sa. Hojení ho na Slov. Vz Phľd.
XII. 567.

Udvorná, é, f. = říčka na Zvolen. Phľd.
XII. 339.

Ufnosť = naděje. Jeho u. netrvala dlho.
Phľd. XII. 682. (XIV. 153.).

Ufrejovati se = umilovati se, sich ab-
buhlen. Sterz. I. 10.

Ugajsaný. Brt. D. II. 311.