444

Ugáraf sa — posmívati se. Kotál (kotel)
sa hrncu upni, Phľd. 1893. 700.

Uhampésat se = utahati, unaviti se.
Kunšt. Brt. D. II. 405.

Uháňať sa (po kom) = sužovati se, há-
dati se. Phľd. 1894. 373.

Uhárkať sa na čo, na koho = bôľne si
sťažovať. Uhárka sa na veľké bolasti, na
zlého syna. Myjava, Phl'd. 1895. 445.

Uhel. 0 původu cf. Gb. H. ml. I. 47. Cf.
násl. Uhol a Uhoľ. U. = uhlí, palivo (kollekt.).
Hledík. Má u. na chrbte (o palčivých staro-
stech, péčích). Phľd. 1894. 373. — U. =
socha, stoup v parkáně. Jevíčko. Brt. D. II.
405.

Úhel. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 47.

Uhelec, lce, m., Kohlensäure, f. Am. Orb.
8., 55.

Uhelníček, vz Špinavka (pták; 3. dod.).

Uhelnodolní. U. švub. Am. Orb. 81.

Uher. O pův. cf. Kotk. 133., Phľd. 1893.
33. nn.

Uherce, rce, m., míst. jm. na Slov. Phľd.
XII. 69.

Uherka. Na Marka u-ky do jarka (mají
se síti). Sbor. slov. I. 74.

Uherky, pl., f. = vysoké, voskem a koptem
leštěné boty. Vykl. Svat. 46.

Uhersko, a, n. O pův. cf. Phľd. 1893. 33.

Uherský. Hřích veliký jako u. vůl. Břez.
Font. V. 462.

Uhry. Do Uher. V. Kal. 300. K Uhrům.
Ib. 91. V Uhřích. Ib. 32.

Úhlavně. Ú. a smrtedlně shrešil. Adm.
B. I. 136. a. (List. fil. 1895. 116.).

Uhlec, hlce, m. = jeden podíl uhlíku se
dvěma podíly kyslíku, Kohlensäure, f. Am.
Orb. 13., 62.

Uhlek = jeden díl uhlíku s jedním dílem
kyslíku, Kohlenoxydgas, n. Am. Orb. 26., 55.,
62.

Uhlí. Nechať hryze u. Bl. Gr. 295. Z kaž-
dého dreva uhlie páli (všemu osoh bere).
Phľd. 1894. 314. Uhlie (z páleného Jidáše)
berú a ponad strechu domu prehadzujú, aby
oheň na ten dom neprišiel. Phľd. 1894. 133.

Uhlík periny = roh, cíp. Phľd. 1895. 585.

Uhlíkový. U. vlákna žárovek, Kohlen-
faden. U. mikrofon, Kohlenmikrophon. KP.
VIII. 164., 336.

Uhlín, Diamant, Am. Orb. 55., 79.

Uhlí Potok v Tekovsku. Phl'd. XII. 339.

Uhlisko, a, n. = uhliště. V u-kách uhlí
páliti. 1635. Dml. List. 16.

Uhlohydratový. U. potrava, Vstnk. IV.
147.

Uhňáviť co = uhnísti. Vck. Poh. 140.

Uhnout něco = ukliditi. Zábř. Brt. D.
II. 405.

Uhoda = smlouva. Stala se mezi nimi ú.
Věst. op. 1893. 48.

Uhol = úhel; uhoľ = uhel. Slov. Pastr.
L. '34. Uhol ulice (roh). Phľd. 1895. 227.

Uhoniti. Uháněl jako koroptí sameček
brázdou. Nár. list. 1896. č. 239.

Uhor, Uhorsko. Jak stará jsou tato slova?
Vz Phľd. XII. 145. nn., Uher, Uhersko.

Úhor. O pův. cf. Gb. 11. ml. I. 80.

Uhoř. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 48. Držíť
(o, jako úhoře za ocas. Bl. Gr. 297.

Úhořiti = úhoře loviti, aalen. Sterz. I. 2.

Úhorlík, a, m., glareola, Grubhahn, m.,
zool. Sterz. I. 1148.

Úhořnictví, n., Aalhandel, m. Sterz. I. 2.

Úhořník, a, m., Aalťänger, m. Sterz. I. 2.

Uhospoditi koho kde: vojsko v predme-
stiach. Phľd. 1894. 640., po vsích. Us. Ka-
zateľa vo farskej budove uhospodovať. Phľd.
1896. 524.

Uhověti, complacerc. Ev. víd. 51. Mat.
17. 5. Nemôž jim (hriechóm) u. Chč. m. s.
III. 55.

Úhrahice, e, f. = hrabice. Záp. Mor. Brt,
D. II. 453.

Uhřané = Uhři. XV. stol. Mus. 1893. 433.

Uhranutí. Léčení ho. Vz Zbrt. Pov. 59., 60.

Uhraziť sa = uleknouti se. Val. Brŕ. I).
II. 405. Ona se u-ła. Vck. Val. L 52. Cť.
Uhrazti.

Uhřaznúti, strsl. greznati immergi. Gb.
H. ml. I. 53.

Uhrazti. Lidé se uhrazli a uběhli. Vck.
Poh. 116.

Uhrovec, vce, m., zámek v Trenčan. Phľd.
XII. 69., 159.

-uch, příp. os jm.: Indruch. Kbrl. Sp. 12.

-ůch m. -ův v některých nářečích: súse-
důch synek. Brt. D. I. 65., List. fil. 1895. 272.

-ucha, příp. os. jm.: Matucha. Kbrl. Sp. 12.

Uchmatnouti. Otče náš — tatka náš po-
sadil nás na lavičku, dal nám chleba po kú-
štičku: a vy deti, nekradnite, co vidíte, uchmat-
nite, já som starý, nekradnul som, čo som
videl, nemihol som (na tajného zloděje). Slov.
Zátur.

Uchnúť = uniknouti, zmizeti. Slov. Kal.
S. 192.

Ucho. O pův. cf. Gb. H. ml L 22. O strč.
skloň. cf. Gb. Km. -i. 16. nn. O skloň. u Li-
tovle a na Žďársku vz Brt. D. II. 117., 254.
Najedl se, až za ušima praskalo. Cejč. Hledík.
Daj si uši vystriekať; Počúvaj ušami, nie
zadkom. Slov. Nov. Př. 374. Sedí si na ušiach
(nečuje). Phľd. 1894. 257. Dávno sem na to
u. vlíkl (to pozoroval). Bl. Gr. 225. — U.
sudlice = hák n. rameno nože. Wtr. Krj. I.
277. Cť. Sudlice. — U. Uši = zalcroucené
konce koryta rezačky. Brt. D. II. 454. — U.
voll, volské, volovo, babí, rostl., vz Volí ucho
(3. dod.). — U. sviňské = jitrocel větší. C.
Brod. Nár. list. 1896. č. 244. feuill.

Uchorohý. Vz Vodnář (3. dod.).

Uchoš dlouhoocasý. Vz Ott. IX. 830.

Úchvatce, e, m., raptor. Vz Mus. fil. 1896.
474.

Uchvátivý. U. válka. Ztk. 112. (3. vyd.).

-uj (m. -ův) příp. jm. osob. Havlůj, Vítůj.
Kbrl. Sp. 18. Cf. Gb. H. ml. I. 431.

Uja, huja, e, m. = veliký ujec, vepřový
žaludek. Nov. Město. Brt. I). II. 406.

Ujasniti něco = konečně jasným učiniti.
NZ. III. 203.

Ujatý. Role sú všecky u-té = zaplhněné,
pýřím, neplechou zarostlé. Jicko. Brt. D. II.
406.

Ujavnelý — uveřejněný. Slov. Kal. S. 192.