445

Ujce = uč se. Zábř. Brt. D. II. 131. Sku-
pina čs mění se někdy ve skupinu je, když
se imper. končí souhláskou č a následuje po
něm zvratné zájmeno. 1b.

Ujčeňka, y, f. = ujčina. Brt. D. II. 460.

Ujčina. Arch. XIV. 3.

uje staženo v it: čúš z čuješ. Gb. H. ml.
I. 558.

Ujebati. Ujebte sobě kurvu mater. Arch.
XIII. 356., 415. Ujebte své ryby. Arch. XIV.
15. Cf. Jebati.

Ujeti čeho. Kteří cla ujíždějí (se mu vy-
hýbají). 1557. Cel. Pr. m. I. 464.

Ujezdo, a, n., míst. jm. na Slov. Phľd.
XII. 99.

Ujímání dříku, Verjüngung, f. Vz Ott.
VIIIl. 25.

Ujo, a, m. = ujec. Phľd. XII. 670.

Ujsť = ujíti. Slov. Zátur.

Ujvoľa, e, f., statek v Šariši. Phľd. XII.
76., 554.

Ukáleti. V krvi se u-lel. Bl. Gr. 265.

Ukazovací zájmeno. Cf. Kla. Sklad. 87., 88.

Ukazovatel elektrický. Vz KP. VIII. 504.

Ukiežka, y, f. = ukážka. Phľd. 1894. 311.

Ukládání. U. novomanželů na Slov. Vz
Phľd. 1x96. 115.

Ukliditi se kam: před dům (vykakati
se). Bl. Gr. 223.

Uklidnělý. Za chvíli, již u-lý, přistoupil.
Světz. 1895. 283. b.

Uklidniti. Světz. 1894. 67. a., 410. c.

Ukliďovací. Do obloukových svítilen od-
por u-cí zařaditi. KP. VIII. 187.

Ukmásnouti komu co. Nár. list. 1895.
č. 341. odp. feuill.

Úkoj. Bůh láska jest bez ú-je. Boušk. 27.
To podniknu Vám na ú. všech tužeb vašich.
Vrch. Rol. I.—VI. 167. (XLIII. 26.).

Ukojiti. A tak je u-li v bludiech (kněžie).
Chč. m. s. III. 3. Aby (cierkev) všechen svět
u-la pod vieru. Chč. S. 70.

Úkojový. Ú. slasť. Ott. XI. 441.

Úkol. Dělník úkolem smluvený (na úkol).
Půh. VI. 270.

Ukoláš = škvor. Phľd. XII. 56.

Ukolébavka. Vz Duf. 55. nn., Čes. 1. VI.
143.

Ukolísať. Keď tú raz sen ukolíše (stužku),
ťažko ju prebrať (probuditi). Phľd. 1896. 455.

Ukolísavka, y, f. = ukolíbavka. Phľd.
1895. 39.

Ukolník, u, m., vz Okolník (3. dod.).

Ukonaný = umdlený, unavený. Také na
Slov. Phľd. 1893. 21., 1896. 559.

Ukonati se = unaviti se, umdleti. Chcela
si lahnúť, veď velmi sa u-la. Phľd. XII. 432.

Ukoptěnec, nce, m. = ukoptěný. Wtr. St.
Pr. 133.

Ukousnouti. Kdež jest ukušen. 1440. Mus.
til. 1896. 268.

Ukradnouti. Neukradeš, nemáš. Vck. Val.
I. 111.

Ukradomky = tajné. Phľd. 1892. 429.,
1893. 588.

Ukrčiti se kde. Za kamny se u-la. Kld.
III. 225.

Ukŕídliti. Keď sme sa ukrýdlili na mie-

stach svojich (uvelebili, usadili se). Phľd.
1896. 227.

Ukřivditi koho = ošiditi. Ukrivdila jednu
rodinu o kravu. Phľd. 1895. 28.

Ukřiviti čím nad čím. Kdo nad tím
nosem ukřívá. Šml. I. 113.

Ukrňalec, lee, m. = veliký klacek. Nov.
Město. Brt. D. II. 406.

Ukrojiti. Kdo si neumí u. (chleba na
rovno), ten neumí si naň zarobiť. Ces. 1. V.
232.

Ukrop, u, m. = fenykl. Slov. Kal. S. 193.

Ukrupnút kus cukru (ukousnouti), hrnce
(uraziti). Brt. D. II. 406.

Ukrutečně = ukrutně. Vck. Val. I. 97.

Ukrutný. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 81.

Ukúpení, n. Ze mi sjímal a pobral v land-
fridu lidi mé na jejich u. s jejich statky. Půh.

Ukušení = uštknutí. U. jedovaté. Háj.
Herb. 86. b.

Ukutaný. U. žena sedela ... Phľd. 1895.
304.

Ukutati se. Phľd. 1895. 373.

Ukutina, y, f., Geschmeide, n. Phľd. 1893.
345.

Ukútkanec. Ze u-nci vlasy vykmáše. Nár.
list. 1895. č. 341. odp. feuill.

-ul m. -U v parte: dojui (dojil), vařul
(vařil). Laš. Příčina změny jest í. Koncové
-ii zmínilo se v -iut, z toho zaniklo i a zbylo

-ul. Gb. H. ml. I. 216.----ul mění se v Gemer.

místy v uu a to v ú: pribehnú (přiběhnul).
Phľd. 1893. 560.

-ula příp. os. jm.: Matula, Machula, Va-
cula. Kbrl. Sp. 13.

Ulahoditi komu. Čes. 1. VI. 147.

-ulák příp. os. jm.: Vendulák. Kbrl. Sp. 13.

Ulámaný = polámaný. U. dítě. Mor. NZ.
VI. 85.

Ulán. Vz Tanec čes. (3. dod.).

Uláti se. Břez. Font. V. 529.

-ulda příp. os. jm.: Machulda. Kbrl. Sp. 13.

Uléiití koho. Toto slovo má Bl. za archa-
istické a doporučuje: uzdraviti, zhojiti. Bl.
Gr. 323. Aby jej od nemoci u-čil. GR. Nov. 3.

Úleh m. ulehl, úlehle. Cf. Gb. H. ml. I. 367.

Ulehelka, y, f. = kocourník, pamětník,
psí mateří dúška, calamintha acinos., rostl.,
Brt. D. II. 500.

Ulicovitý. U. nádvoří. Světz. 1895. 9.

-ulík příp. os. jm.: Zižulík, Vaculík. Kbrl.
Sp. 13.

Ulík. (Ullík), a, m., vz Oldřich (3. dod.).

Ulitovati. Doufám, že mne v tom u. ráčíte.
1591. L. posíl. I. 57.

Ulízanec. Šml. VIL 170.

Ulízaný. U. jako panenka. Nov. Př. 606.

Ulízati. Ulizl se (usmál se) vece. Alx. Nách.
kap. XXX.

Ulíznouti. Kěď ulízli do pätnásteho roku
(došli). Phľd. 1896. 131.

Ulizovati oč = zavazovati se. Val. Brt.
D. II. 406.

-ulka příp. os. jm.: Řehulka, Machulka.
Kbrl. Sp. 13.

Ulovec, vce, m., vz Oldřich (3. dod.).

Uložiti. Lesť ukládati šp. m. lstivě u.,
lstivé úklady činiti. Bl. Gr. 323.