440

Úložníček, čku, m., vz Škořačka (3. dod.).

Uložník, y, m., vz Tvrdníček (3. dod.).
U., vz Verunka (3. dod.).

Ulpělý, vz Ulpěti. -- na čem. Světz.
1893. 33. a.

Ulpěti kde. Zrak její na něm ulpěl. Světz.
1894. 90. a.

-um m. -ú v gt. pl. Pět grošům. V Popo-
vicích a okolí na Mor. Brt. D. II. 37.

Umáganý = umákaný. Od slz u. Phľd.
1895. 18.

Umartý = umrlý. Ve Spiši. Sbor. slov.

I. 86.

Umdlený. U-ní vypovídají se z Nespie
přes Odpočinek do Spánková. NZ. III. 228.

Umdliti koho. 1438. List. fil. 1895. 146.
Koukol umdlil pšenici. Chč. S. 88.

Umělcovati. Nepřípadné slovo verštatní.
Jíl. Gr. 326.

Uměleckoprůmyslný. U. škola, museum.
Wtr. Krj. 2. seš. Předml.

Umělůstkářský. U. svět. Brálb. 163.

Umění = povědomosť. Ten měl u. o všech
věcech. GR. Nov. 5. — IT., Kunst. U. básni-
cké, hudební a výtvarné. Ztk. 122. (3. vyd.).

Umenšovatel, o, m. Bl. Gr. 58.

Umésti. Umetá cestu ke kerchovu (brzo
umře). Mor. V. 544.

Uměti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 39.

Umeziti. Bůh vše v čas a prostoru ume-
zil. Am. Orb. 6.

Umice, e, f., lépe: umnice. Jg. (Zl. Jg.
202.).

Umilovati se, cf. Ufrejovati se (3 dod.).

Uminouti. Neumineme je hájiti. 1725. NZ.

II. 657.

Umiňovati. Kráva nám umiňuje (méně
dojí). Rais. Rod. 69.

Umířiti co kam. Na kohoby oko u-la.
Wtr. Živ. c. II. 788.

Umisovati = mísati, ochabovati, menšiti
se zvl. v síle a prudkosti. Lego. Mus. 1876.

Umłaď, i, f. = tráva pýřovitá nebo z obilí
vytroušeného vyrostlé osení na zvrženině. Jicko.
Brt. D. II. 407.

Umlkyně, ě, f. = hřbitov. Jeho děd leží
na u-ni. Cf. Umllý = umrlý. U Žleb. NZ. II.
615.

Umlsati čeho. Nár. list. 1896. č. 115. ne-
děl. příl.

Umluvily. Mám na to ú. list. Půh. III.
67. Vz Úmluvní.

Umně. Ten u. stkán byl. Vrch. Rol. XLVI.
173.

Umočený. U. len = uležený, urosený.
NZ. II. 563.

Umolouzený = umouněný. Světz. 1895.
470.

Umornice, pl. f. = zlé úmorné osýpky,
vyrúteniny. Phľd. 1893. 96.

Úmorník, u, m., vz Pokolvar (3. dod.).

Umoudřelý. Byl u. Světz. 1895. 13.

Umovnice, e, f. = umnice. Zl. Jg. 202.

Umovnik, a, m., Logiker, m. Zl. Jg. 202.

Umretý. Phľd. 1897. 28.

Umrhati. Koně u-hal. 1668. Mtc. 1896.
131.

Umříti. Cegánem žil, cegánem omřel. Brt.
D. II. 287. ,Kristus umřel za hříchy naše'

mohlo by znamenati .místo nich' jako zemřel
za nás; pro'o lépe: pro hříchy. Bl. Gr. 241.
Který (kuoň) umřel v její službě. Puíi. VI.
57. Jak umřeš, nic se sebu nevezmeš. Slez.
Nov. Př. 318. I houby, babicko, když umřete,
nebudete živa. Ib. 645.

Umrlci. U. šat starých Cechů. Vz NZ.
III. 7. U. večer = slavnosť večer před po-
hřbem, naříkání nad nebožtíkem. Vz Zbrt.
Pov. 18. U. slívy (bílé). NZ. V. 586.

Umrlec, rlce, m. Slovo toto bylo Blaho-
slavovi nepřípadným. Bl. Gr. 326. Hra na
u-lce: Jedno děvče si lehne a ostatní kolem
nelib chodí a zpívají: U. leží nedaleko dveří;
spadla naňho deska, celého rozpleskla; ne-
dáme mu zvonit, až nás bude honit. Brušp.
Hledíková. — U. = tanec. Vz Zbrt. Tan. 196.

Umrlý. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 62., 65.
U-lí vypovídají se z Hrobu přes Dušníky na
Nový Svět. NZ. III. 230. Umrlé hledá (zá-
robky), doma živé kape. Slov. Nov. Př. 436.

Umrštěný; -ěn, a, o, vz Zmosúravený (3.
dod.).

Umrtvělý. Vrch. Tryz. 13.

Umšina, y, f. = švagrina. Na Klenrvci
v Gemer. Phľd. 1895. 443.

Umuditi = ušpiniti. U. podlahu. Rus.
Rod. 82.

Umudrovati si svědomí = upokojiti mu-
drováním. Nár. list. 1895. č. 350. feuill.

Umylec, lce, m. = umrlec. Dšk. Jihč. I.
9. Cf. Umllý.

Umysliti. Pro modu si hlavy neumejšlel
(myšlením netrápil). Šml. VIII. 185.

Umyti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 37. —
koho od čeho. Umyl nás od hriechov. Chč.
ra. s. III. 123.

Umývač, e, m. = umyvadlo. Stál nad
u-čom a lil si na šiju vodu. Phľd. 1893. 511.
(1894. 276.).

-una příp. os. jm.: Mariina, Matuna, Pe-
tuna. Kbrl. Sp. 13.

Unáhliti se na koho. Chč. m. s. I. 48.

Unavenina, y, f. = plícní nemoc způso-
bená během, tancem a p. Tkč.

Unavily. Háj. Herb. 12. b.

Unavný. U-ná to těžká byla chůze (una-
vující). Vrch. Rol. XXII.—XXIX. 249.

Undina, y, f., jm. vodní panny. Světz.
2478. 1893.

Undrc (Unterzieher) oblékají pod náprsník.
V Cabě na Slov. NZ. III. 403.

Undulator, u, m. U. Lauritzenův. KP.
VIII. 363.

-ůnek příp. os. jmen: Křivůnek, Bohůnek.
Cf. Kbrl. Dmžl. 14.

Uněkvítek, tku, m., centranthus, rostl.
Am. Orb. 74.

Uňhati = ňuhnati. Mor. Kotk. 121.

u ňho. Ze má u ňho (u něho) sto zl. Arch.
XIV. 197.

Unhošt dle Herm. Jir. v Mus. 1894. 114.
z Uněgost.

Unisonný. U. spev. Pliľd. 1895. 216.

Universit-as, y, Jg. (Zl. Jg. 355.). V Zl.
Jg. 160. gt. -átu!

Uniženě. U. prosíme. 1643. L. posíl. 1. 60.
1637. Mtc. 1896. 296.

Uníženosť, i, f. Ve vší u-sti za to prosím.
1604. L. posíl. I. 58.