447

-uiik m. -unk i v domácich slovech: škra-
buňk, stavuňk, inatuňk. Gb. H. ml. I. 376.

-unka p říp. os. jmou: Modrunka. Kbrl.
Dmžl. 14.

Unoba, y, f. = nuda. Slav. Kal. S. 193.

Únos, stuprum. 1342. Reg. IV. 476., Eml.
Urb. 123., 124., 125.

Umivaný = unavený. Pastr. L. 104.

uo. Kdy se začíná uo (m. ó) a jak dlouho
trvá. Vz Gb. H. ml. I. 243. Dvojhláska uo
psávala se: uo, uó, iío, to, wo: buoli, clilo-
buóv, púost, bwozi (buoží). Ib. 230. — uo
stažené v u (psané ů): duom — dům. Ib. 565.

uo m. uov. Hlas Jakubuo. List. fil. 1895.
271.

Upad (hópad), u, m. = špatné počasí.
V Brněn. Brt. D. II. 407.

Úpadnice = úpadný chodník (v dole). Vz
Ott. XI. 602. b.

Upadnouti. Darius úprkem na nás upadne
(připadne). 1487. Krok 1895. 3.

Upadůvka, y, f. = padanka (ovoce). Han.
Brt, D. II. 407.

Upásti. Páni s mečem lépe uprisou tu cier-
kev příliš drsnou. Chč. S. 143.

Upečetěný. U. list. 1624. Hrš. Nách. I.
586.

Upečetiti. Své svědomí (svědectví) pečetí
vlastní u-til. 1641. Mus. 1894. 152.

Upěkniti co čím. Upěknivše je okrasú
víry. Chč. S. 217.

Úpěti. Prudké větry ú-ly. Vrch. Rol. XXXIX.
101. Nad něčím ú. 1623/Kntn. šk. 163. L/pěti
v Rkk. Vz Mus. 1896. 270., 377., List. fil.
1896. 354.

Upípaný = ušpiněný. Wtr. Krj. I. 640.
Cf. Upípati.

Upír. Pověry o něm vz v Zbrt. Pov. 163.

Uplakati se nač. Rokyc. (Vlč. Lit. 191.).

Uplatniti co: nové řešení (věci). Dr. Pe-
kař. Dějiny Waldštein. spiknutí. Předml.

Uplískaný = umazaný. Chodí jako u.
důra. Wtr. Krj. I. 379.

Uplundrovati = uláti, uháněti. Bl. Gr.
319

Uřknouti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 83.

Upólení, n. = polarisace. KP. VIII. 49.
U. magnetu. KP. VIII. 2., 23.

Uponížiti se. Užil se prosiť. Phľd. 1893.
571.

Uporajtiť = promrhati. Slov. Zátur.

Úporně. Já som ú. (upřeně) pozoroval na
ňu. Phľd. 1894. 425. Dle List. fil. 1895. 116.
je v Kat. v9'J7. porně.

Úporno. Jeho pohľad ú. spočíval na jej
tvári. Phľd. 1896. 274.

Úporný = upřený, intentus. Gb. Ruk. 567.
Cf. Úporné (3. dod.).

Úporovitý. Ú.rostliny. Vz Ott. VIII. 488 a.

Upostanoviti se na čem. Na tom se u-li,
aby . . . Věst. op. 1894. 15.

Upostaviti co komu. Cechovní řád u.
si chtějí (ustaviti). 1633. Věst, op. 1894. 15.

Upotřebitelnosť mappy. Krok 1894. 378.

Upoutanec, nce, m. U. k zemi (soupeleška
atd.). Vz Am. Orb. 104.

Upovědomiti koho o čem (o obsahu
žaloby žalovaného). Phľd. 1894. 662.

Úpozor, u, m. = upozornění. Seyk. Ruk.
291.

Uprašovati = běžeti. Pes u-val pres hory.
Kld. IV. 222.

Upratati. Začala upratúvať po stole. Phľd.
XII. 137. Zoša upratala sa materi do srdca.
Ib. 197.

Upraviti = upozorniti, doporučiti. Tu
u-vil ma na pana Myšku. Phľd. 1897. 46.

Upráyniti něco. Bezd. Bibl. I. Předml. 1.

Upražiti. Dali mu šest klobás u Slov.
NZ. IV. 414.

Upřenový. II. barva, Amethystfarbe, ť.
Am. Orb. 57.

Upresbývať = na příkoř dělati. Slov.
Kal. S. 191.

Upriamený = dychtivý, lüstern. Bol u-ný
za peniazmi. Phľd. XII. 483. Je na to u-ný.
Ib. 669. Predtým nebol u-uý na túto služba.
Ib. 1893. 250.

Upriamit sa na koho. Mala sa na koho
u Phľd. XII. 282.

Upřibnej m. upřímný. Us. Oester. Mon.
(Böhm.) I. 495.

Upříti. Toto slovo se Blahoslavovi nelí-
bilo, doporučoval spíše: zapříti, zamlčeti. Bl.
Gr. 323.

Úprk. Dle Bl. Gr. 327. slovo ničemné. Báii
se úprku (útoku) Alexandrova. Alx. Nách.
kap. XXXVII.

Upůra, y, f. = vrub. Ze na svou upůru
Fr. Fignu naproti všemu dobrému řádu z mlad-
šího k staršímu stolu dosaditi se jest osmělil.
1723. Pras. Řem. 47.

Upusta. Voda šplechotalana úpuste (u mlý-
na). Phľd. XII. 545.

Upustiti. Za častý se ven ze školy do
hospod upouštějí (chodí). 1597. Kutn. šk. 55.
A potom již pryč jej upustil (propustil) a
práva naň nedopomohl. Půh. VI. 324.

-ura příp. os. jm.: Macura, Vančura aul.
Kbrl. Sp. 13

Uráčiti. No, že se uráčil (odhodlal)! Brt.
D. II 376.

Úřad. O pův. cf. Gb. H. ml. 1. 108. Ú.
vzdáti. 1469. Čel. Pr. m. II. 27. Každý úřad
má chvost, ktorý dačo za sebou vlečie. Slov.
Nov. Př. 367.

Uraditi se. Za XV. stol. polož: Mus. 1893.
434.

Úřadník a úředník. Cf. Gb. H. ml. I. 108.
Uradník — úkradník. Dobrý úradník na-
gazduje i sebe i pánovi. Slov. Nov. Př. 367.,
368.

Uradostění, n. Rozprávala s veľkým ura-
dostením. Phľd. 1894. 280.

Uradostěný. Uradostená tvár. Phľd. 1893.
725.

Uradostniti koho. Slad. Mak. 17.

Úradský. S krivou rukou k úradskému
chodiť = podpláceti. Phľd. 1894. 313.

Uramenařiti. Pití u-ří smilnosť. Cf. Slád.
Mak. 43.

Uřasnouti m. užasnouti. Hod. 45. a. (Gb.).

Urastený = urostlý. U. šuhaj. Phľd. XII.
198.

Uratiti m. utratiti. Doudleb. Cf. Mus. 1895.
469.