448

Uľážčivý. Cesta u-vá v nohy. Arch. XIV.
340.

Uraženina. Dal mi hojiti kuoň, že mu
byl vyskočil zájem neb nějaká u. Arch. XIII.
522.

Urbáček, řka, m., vz násl. Urban.

Urbach, a, m., vz násl. Urban.

Urban, a, m. Odtud: Urbáček, Urbach,
Urbanec, Urbánek, Urbašek, Ureš, Hurban.
Kbrl. Sp. 19. Cf. Kotk. 33.

Urbanec, nce, m., vz předcliáz. Urban.

Urbánek, nka, m., vz předcliáz. Urban. —
U. smradlavý, geranium robertianum, rostl.
Brt. D. II. 503.

Urbář, e, m. U. = kniha, do které vrch-
nosti předr. 1750. zapisovati dávaly všecky
své držebnosti, zvláště práva požitečná, pak
držebnosti poddaných. Vz Mtc. 1896. 226.,
Purkrechtní (3. dod.).

Urbášek, ška, m., vz předcliáz. Urban.

Urbaška, y, f., les na Frýdecku. Věst.
op. 1894. 19.

Urburář, e, m. = vlastník báně. Phľd.
XII. 693.

Urec, vrch na Slov. Phľd. 1893. 546.

Urečenie, n. = uřknutí. Vz o něm v Phľd.
1891 492.

Úrečistý = úrečivý. Phľd. 1894. 492.

Úrečitý, vz Írečitý.

Úrečivý, úrečisťi). Ú. oči, beschreiend.
Phľd. 1894. 492. Vz Určivý.

Úředničiti. Vlč. Lit. 179.

Ureid, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 14.

Ureš. Vz předcliáz. Urban.

Uřezávač, e, m. U. uší a nosů. Mtc. l595.
24.

Úrezky, lépe Úrosky. Vz toto a Phľd.
1894. 493.

Úreznik, u, m. = tlustší vlna na vyšívání
límce u obojku. St. Hrozenk. Brt. D. II. 407.

Urfrýd, u, m. Vězením (vinníka) trestati
a potom na u. propustiti; Závazek nebo u.
(závazek, že nikomu nič.m zlým ničeho zpo-
mínati nechce). Tov. kn. 89., 103. a j.

Uřícený, h odsuto. Cf. Hřáti, Uhřátý. Dšk.
Jihč. I. 32.

Uříditi. Jehož Slavník u-dil (ustanovil),
aby města hleděl. XV. stol. Mus. 1893. 433.

Úřih. Jedl by do úrihu (do říhání). Phľd.
XII. 666.

Urina, y, f. = moč. 1440. Mus. fil. 1896.
264.

Uřísnouti se. Cf. Urasnouti. Gb.

Uřit se m. uřítiti se. V Chromči na Mor.
List. fil. 1894. 76.

-ůrka příp. os. jm.: Vitůrka. Kbrl. Sp. 12.

Uřknutí. U. na mor. Horácku. Vz Duf.
296. (hojení ho). U. dobytka, Cf. Vck. Val.
I. 147. nn. Lék lidový proti u. koňskému. Vz
NZ. III. 326.

Uřnúti m. uříznouti, vysuto íz. Vz Brt.
D. I. 111.

Urobiti. Kdo si nevie u., nevie si ani roz-
kázať. Slov. Zátur.

Úročitý. Zvláště černé oči jsou ú-té. Vck.
Val. I. 129.

Uročka, y, f. = úročnice, anthyllis vul-
neraria, rostl. Brt. D. II. 499.

Úročniee, anthyllis atd. Léčení jí. Vz
Vck. Val. I. 159.

2. Úročník, silene iniflata, rostl. Pomáhá
od úroku. Vz Mtc. 1894., 105., Vck. Val. I.
159., Zbrt. Pov. 62. — Ú., cytisus capitatus,
rostl. Brt. D. II. 502. — Ú., caulenculus, rostl.
1440. List. fil. 1893. 394., 1896. 262.

Urodený, natus, zrozený. Slov. Cf. Uro-
dzený (3. dod.).

Urodzený, ingenuus. Slov. Cf. Urodený
(3. dod.). Gb. H. ml. I. 402.

Uroferin, u, m., theobrominum lithiosali-
cylicum. Vstnk. III. 386.

Úrok, plat. Úroky mají bystré kroky. NZ.
IV. 391. — Ú. = urečenie, ureknutie, uřknutí.
Léčení ho na Val., vz Vck. Val. I. 129., na
Slov. vz Mtc. 1894. 105.

Úronný. Na malém rovienci povyše dze-
dziny sú role najúronnejšie (nejúrodnější).
Phľd. XII. 697.

Úropně. Ú. svú vec vésti. Kat. 1632.

Úropný. Cť. Úrupný. Kat, 92.

Úrosky, lépe než úrezky = nedotkané
zbytky osnových nití na konci plátna; na
předku, kde sa začína tkať, také nepretkané
osnové niti menujú sa triesma (pl.), čes. třásně,
třísně. Phľd. 1894. 493. (II. 319.).

Úrovňový přejezd silnicový; Strassen-
niveauübergang. Ptrl. 23.

Urozený. U-ní vypovídají se z Veleslavína
přes Sebeslavice do Milostic. NZ. III. 230.

Urozuměti čemu. Aby člověk u-měl po-
kušením. Chč. m. s. III. 28. Ani co jeho mi-
lostem u-li. Chč. Mik. 449.

Urputněti k někomu. Světz. 1895. 514.
Cf. Urputěti.

Úryt, u, m. = dáveni. Slov. Zátur.

Uryti. Ten urývá — upaluje, utíká. Rovné.
Phľd. 1895. 495.

Úsad, u, m. = -úsat, húsa, húsad, húser.
Cf. Husa (3. dod.). Léčení ho na Val. Vz
Vck. Val. I. 131.

Usádliti. Když se všickni u-li = usedli.
Vz Vck. Val. I. 51.

Usalašiti se kde = uvelebiti, usaditi,
ubytovati se. Phľd. 1892. 465., 1893. 412.,
1894. 300., 387., 1895. 44.

Usalmonovati se = Salmonem se uči-
niti. Słow. Lil. Ven. 74.

Usamostatniti co, koho, selbstständig
machen. Mus. 1894. 321.

Usazeninový, sedimentär. Sterz. II. 902.

Usebranosť. Po u-sti následuje vyražení.
Ml. Hüb. 234.

Usedlictvo, a, n., Sassenschaft, f. Sterz.
II. 775.

Usedlík. Starý u. = usedlý mistr. Mus.
1894. 499.

Usedlinový = usazeninový. Sterz. II. 902.

Úsedliště. Rodné u. Kká. Puš. Roz. 18.

Usedlostní. U. daň. NZ. III. 218.

Úsekový. Ú. a taktový rhythmus. Vz Phľd.
1894. 689.

Usenník. Koželuh u.; U-ci kože krájeli
a prodávali. Arch. XIV. 458., 465.

Úshoda, y, f. = shoda. Žádá s nimi ve
všem ú-dy. Kub. Rol. 19.