449

Ushovoriť sa = umluviti se. Phľd. 1894.
543.

Uschopněný k čemu. Am. Orb. 102.

Uschránkovati = v schránku uložiti. U.
pečeť. List. fil. 1893. 404.

Úsilí. Nám se jest s právem u. brániti =
násilí (neboť = labor, molestia atd. nedává
smyslu). DalC. k. 44. Ú. často = násilí až
ve stol. XIX. Mus. 1896. 356.

Úsilno = pracno; v Rkk. násilně. Vz Mus.
1896. 268., 382., List. fil. 1896. 351.

Usilovati v čem: v lúpežích a krvi usi-
lují. Chč. S. 235.

Usilovnosť všetko premôže. Phľd. 1893.
701.

Usilovný. U-mu Boh dáva a nie leňochom
alebo bláznom. Phľd. 1895. 412.

Uskočiti. Rané ptáče atd. = přece si ně-
jak pomůže. Bl. Gr. 294.

Uskořiti. Súmrak uskoroval sa mračnami
(urychloval se, přibýval). Phľd. 1896. 469.

Uskoupiti. Za GR. polož: Nov. 112. 9.

Uskutečňovatel, e, m. U. jeho myšlienok.
Phľd. XII. 329.

Usléci. Dřieve nežli tam (do skořepiny)
hlavu včiní, ihned usleče (lekne, scípne). Alx.
Nách. kap. V.

Uslnie. Prišla z u. a proto ho nespatřila
(v temně stojícího). Phľd. 1894. 161.

Uslužebniti koho k čemu = služebným
učiniti. KP. VIII. 143. U. proud elektrický.
Ib. 320. — co čemu. KP. VIII. 408.

Uslyšeti čeho. Uslyšev Jaddus příjezdu
Alexandrova, Alx. Nách. k. XV. (X.). Ku GR.
přidej: Nov. 96. 32.

Usmiatý = usmívaný. Slov. Phľd. XII.
141.

Úsmrtný. Ú. rána (usmrcující). Vz Mus.
fil.1896. 474.

Ůsmý. U Sazovie na Mor. Brt. D. II. 1.

Usmýkaný = kdo se hned na jiného
usmýkne, hned se obrazí, aufbrausend. Na
mor. Slov. Brt. D. II. 407.

Usněný = z usně. U. taška. Arch. XIV.
473.

Usnouti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 76. Když
počínal usýpati i usnul GR. Nov. 48.

Usoba, individualita, dle Kroka nesprávné
slovo, vznikloť zdloužením z osoba: v-uosobě
(v ůsobě, v-uoči vůči, v uobec vůbec); mělo
by se tedy psáti ůsoba, ale pak značí pořád
jen persona. Krok 1894. 29.

Usotoniti se zlosťú. Již. Mor. Nár. list.
1896. č. 151. odp. feuill.

Uspávavý. U. zvuk. Krs. Moor. 50.

Uspěti = pospíšiti si. Phľd. 1893. 690.
On uspel len naplniť ich strachem (už, málem
je naplnil strachem); Ona uspela už rozplakať
sa = už by se byla rozplakala. Phľd. 1894.
14., 1895. 143. Neuspela listy zakryť (nesta-
čila, neměla k tomu dosti času). Phľd. 1896.
193. Ona už uspela prehodiť si domáci cha-
látik. Ib. 677.

Uspíraný = kdo se rád spírá, pře. Val.
Brt. I). II. 407.

Uspíšiti. Aby se Turek na naše země ne-
uspíšil. 1538. Snm. I. 431.

Uspiti. Aby v nich (v rozličných vymyšle-
ních) lid uspil. Chč. S. 303.

Uspivřed, innula hirta. Brt. D. II. 504.
Uspolčiť sa s kým = spolčiti se. Phľd.
1896. 699.

Úspolka, y, f., mlýn a stoka na Frýdecku.
Věst, op. 1894. 19.

Usrečiť sa s kým = smluviti. Phľd.
XII. 375.

Usriecť sa = smluviti. Slov. Kal. S. 194.

Usrozumění. Sladké u. (zamilovaných).
Phľd. 1894. 154.

Ústa. Ú., huba, gamba, chlebárňa, paščeka,
čuňa, tlama. Heršpice a j. Rous. Má drahé
ústa (málo mluví). Slov. Nov. Př. 613. Ač
bych chtěl ústy k ústům s vámi o to roz-
mlouvati. Chč. Mik. 426. To jste mi ústy
k ušima vyznali. Ib. 428. Kdyby ústy k ústům
mluveno bylo (a nikoli písemně). Kat. z Žer.
II. 211. — Ú. — ústí. Toto město leží v ústech
hor. Kosmogr. 301. b.

Ustálčený = ustálený. Phľd. 1896. 127.

Ustalovatel logických terminů. Krok 1895.
368.

Ústanný. Dal ú-né na Babku. Půh. V. 493.

Ustanovile. U. Bohu slúžie. Št. N. 180.

Ustarostený = ustaralý. U. matka. Phľd.
XII. 696.

Ustáti. Magnetická tyčinka se ustojí vždy
v téže poloze, bleibt stehen. KP. VIII. 21.

Ustatosť = unavenost. Phľd. 1892. 582.

Ustatý. U-mu koňovi i chvost ťažký. Phľd.
1893. 701.

Ústava = výstavná budova; skupina bu-
dov téhož hospodáře. Brt. D. II. 432.

Ustavičný = vytrvalý. Kdo u-čen bude
do skončení, ten spasen bude. Bibl. (Dob.
Dur. 256.).

Ústavný = ustavičný. Ú. přímluva. 1418.
List. fil. 1895. 218.

Ustejniti. U. chod v proudovodech (elek-
trických). KP. VIII. 19.

Ústenka, y, f., telefonický přístroj. Mlu-
viti do ústenky. KP. VIII. 377.

Ustihnouti. Ku GR. přidej: Nov. 81. 17.

Ústnosť. Zásada ú-sti (ústního jednání).
Nár. list. 1895. č. 191. odp.

Ustoupiti čeho. Nechtěli-liby svého bludu
ustúpiti. 1534. Wtr. Živ. c. I. 309.

Ústředí. čivné ú. Ott. VIII. 703. a. Elek-
trický proud na nějaké ú. vésti. KP. VIII.
112. Telefonní ú. Ib. 353. nn.

Ústředně. Koule běží proti sobě ú. Ztk.
24. (3. vyd.).

Ústreta. V ú-ty. Novotvar. Gb. H. ml. I
41.

Ústřice, lat. ostrea, střhněm. íister. Cf
Gb. H. ml. I. 248.

Ústřičník, haematopus. Vz Ott. X. 725. b.

Ustriedenosť, i, f., Concentricität. Phľd.
XII. 180.

Ustrnouti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 79. —
Na cestě neustrnul, lépe: nestanul. Bl. Gr.
322.

Ústrojenec, nce, m. Jednobuněčný ú.
Vstnk. II. 534. Drobnohledný ú. Ott. XI.
694. b.

Ustrojiti nelíbí se Blahoslavovi, doporu-
čuje: připraviti, přistrojiti, ozdobiti; kuchařka