436.

Vanísek, ska, m., vz předcház. Václav.

Vankúšik, u, m., vz Vankuš. Phľd. XII.
289.

Vankušový tanec. Vz Tanec slov. (3. dod.).

Vanna, z něm. Wann a a to z lat. vannus;
o strč. skloň. cf. Gb. Km. -a. 13.

Vánoce. 0 strč. skloň. cf. Gb. Km. -a. 22.
0 v-cích cf. Zbrt. Pov. 168. O v. na mor. Ho-
rácku. Vz Duf. 332. O v. v okolí B. Bystrice
vz Phľd. 1894. 132. O v. na Val. vz Vck. Val.
I. 48. nn. (o pověrách). Ten (čeledín) má časté
v. (často mění službu). NZ. IV. 392. Zelené
v. bílé velikonoce (a naopak). Duf. 242. Jsou-li
na v. bařinky, bude mnoho ovoce. Vck. Val.
I. 165. Na s. Barborku po vodě, na vánoce
po ledě. Slez. Nov. Př. 463.

Vánoční. Strčes. vánoční hry lidové. Vz
NZ. IV. 125. nn., Oestr. Mon. (Böhm.). I.
459. nn. Svěcení božího hodu v-ho na Val.
Vz Vck. Val. I. 58.

Vaňorný, ého, m., vz předcház. Václav.

Vaňourek, rka, m., vz předcház. Václav.

Vaňous, a, m., vz předcház. Václav.

Vaňoušek, ška, m., vz předcház. Václav.

Vansa, v, m., vz předcház. Václav.

Vansová Terez., spis. Cf. Phľd. 1894. 33.

Vantrup, u, m._; vz Vampeľ (3. dod.).

Vaňura, y, m., vz předcház. Václav.

Vanýsek, ska, m., vz předcház. Václav.

Vápenice, calcina. Eml. Urb. 156., 200.

Vápeník. Dej pozor, aby nebyl čert vá-
peníkem (aby se nestaly různice). Mor. NZ.
V. 544.

Vápenná, é, i, vrch a trať na Frýdecku.
Vést. op. 1894. 19.

Vápnicitka, y, f. = kysličník vápničitý,
živé vápno. Vz Am. Orb. 63., 64.

Vápniti, vyvápniti pole (vyhašeným pále-
ným vápnem). Nár. list. 1894. č. 160. str. 5. c.
(konec).

Vápnoš, e, m. = soličník vápničitý. Am.
Orb. 62.

Var. Var touhy. Vrch. Rol. XXIII.—XXIX.
26. — V., f. = horúci pot. Slov. Var mu
na čelo vyšla, var na mňa ide. Phľd. 1894. 493.

Vař, e, f. = vařivo. Jevíčko. Brt. D. II.
409.

Vár, e, f. — strava. Kunšt. Brt. D. II. 484.

Vara = věru. V Gemer. Phľd. 1893. 553.,
Pastr. L. 44. Vara he = věru že. Pastr. L.
145.

Vařák. Elektr. v., vz Roštěník (3. dod.).

Varanica, e, f. potok na Zvolen. Phľd.
XII. 554.

Vařaška, y, f. = bodák. Ve Šviháčině.
Brt. D. II. 521.

Varat = vařiti. — co: odstaviti. — Varaj
mi z cesty (vyhni se). Brt. D. II. 409.

Vardat' = živořiti. Slov. Zátur.

Vařečník, u, m., Kochlöffelhalter. Jeř.

Vařecha. Tys' taká v. (do všeho so mícháš).
Phľd. XII. 56.

Vařenka, vz Varienka,

Varešieka, y, f. = vařečka. Phľd. XII. 263.

Vareška. Nebuď do každého hrnca v-kou.
Phľd. 1894. 257.

Vareškár, a, m. = vařečkář, kdo dělá
vařečky. Slov. Phľd. 1895. 604., 757.

Vareškárský = vařečkářský. V. tovar.
Slov. Phľd. 1896. 261.

Varga, y, f. = koňský pysk. Slov. Kal.
S. 197. Cf. násl. Varha.

Varlia, y, f. = perná na ústach, ret, pysk.
V Šarišsku. Phľd. 1894. 307. Cf. slez. Varga,

Varhánkovitý. Sukně nabírané (= v-té,
faldovité). Wtr. Krj. I. 309. Cf. Varhánkový
(3. dod.).

Varhánkový. V. sukně mužské. Vz Wtr.
Krj. I. 439. Cf. Varhánkovitý. (3. dod.).

Varhánky = vrapované punčochy sou-
kenné (ženské), dolní čásť byla vlněná. Vck.
Val. I. 32.

Varhany, m. 1554. Kosmogr. (List. fíl.
1893. 457.). Aby bylo mnoho v-nuov; Zvony,
v-ny a písněmi. Chč. S. 242., 35. Vyškrabuje
varhany (chrápe). Slov. Nov. Př. 607.

Varhovať = hlídati. Domácího zloděja
něuvarhuješ. Laš. Brt. D. II. 409.

Variaěik. Odnášala mu chlieb aj v. s je-
dlom. Phľd. 1894. 675.

Variecha, y, f. = vařečka. Slov. Phľd.
1896. 261.

Varienka, y, f. = vyvařená sůl naproti
soli krušcové. Slov. Phľd. XII. 177.

Vařilky, f., pozdní hrušky. NZ. V. 522.,
586

Varín, a, m., míst. jm. na Slov. Phľd.
XII. 74., 554.

Variometr, u, m. = přístroj určující va-
riaci zemskomasrnetických elementu. Vstnk.

II. 560.

Vařiti. Laň s toho hrobu nevarila (ne-
odcházela). Kld. L 166. Cf. Vari.

Vařiti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 79. Co še
vari, nej še vyvari. Phľd. 1895. 187. Čo bu-
dete variť? Vodu na mäkko (kyslé na sladké).
Slov. Nov. Př. 506.

Vařivky, f., druh hrušek. Vz Ott. XI. 808.

Vařivo = zeleniny, Gemüse, n. Laš. Brt.
D. II. 484.

Varkoč = sukně oblékaná přes odění,
Waffenrock, m. — V. = dlouhá sukně muž-
ská, s rukávy a bez nich, lehká. Na prsou
byly vyšity erby a znaky rodinné; po stranách
a i v prostředku byla rozříznutá. Wtr. Krj. I.
246., 247.

Varmuška, vz násl. Varmuže.

Varmuže, střhněm. warmuos. Mtc, Gb.
H. ml. I. 431. — V. = chamula. Příbor. Brt.
D. II. 484. — V., varmuška, v Prus. ger-
muška = chléb ve vodě vařený a pak oma-
štěný. Slez. NZ. IV. 446. — V. = kal z másla
vařeného, rantoš. Brt. D. II. 377. — V. =
ťulpa. Kotk. 166.

Vároš, e, m. = město. Ve šviháčině. Brt.
D. II. 520.

Vařoucí m. vroucí. Brt. D. II. 259.

Varouš, e. m. = Vavrouš, v odsuto. Dšk.
Jihč. I. 26.

Varovati se čeho: hřiecha. Chč. m. s.

III. 27. — se od čeho: od lakomstvie, od
cesty. Chč. m. s. III. 22., 75.

Varovčivosť. Phľd. 1893. 392.

Varovcivý. Žena múdra, v-vá. Phľd. 1895.
450.

Varovkyně = chůva, Wärterin. Phľd.
1893. 675.

Varovný. V. lůj (čistý). 1725. Pras. Řem.
44.