457

Varpacll, u, m. (vorback) = chlebový
koláč (Litovel, Zábř.). Brt. D. II. 484.

Varšianský, vz Radvanzský (3. dod.).

Vartmberk (slabikotvorné). V. Kal. 177.

Vartošna, y, f., z Waidtasche. Cf. Vá-
tošna.

Varunk, Währung. 1483. Půh. V. 84.

Vařunka, y, f. = rum n. kvit vlitý do
vřelé vody. Na Frydecku. NZ. IV. 446.

Vasokonstriktor, u, m., sval. Vstnk. III.
335.

Vastrže, z vasrstrže. List. fil. 1893. 465. —
V., vz Výcuch (3. dod.).

Váša, dle Báča, vz Václav (3. dod.). —
V. Vád., na poč. XIX. stol., knihtis. a spis.
Vz Mus. 1894. 149.

Vašák, a, m., vz předcház. Václav.

Vašata, y, m., vz předcház. Václav.

Vašátko, a, m., vz předcház. Václav.

Vašatý, ého, m., vz předcház. Václav.

Vaščák, a, m._; převzdívka. Mtc. 1896. 299.

Vašek, ška, m., vz předcház. Václav.

Vášeň. 0 strč. skloň. vz Gb. Km. -a. 27.
V. jest jak velká voda, vzpírej se jí, vezme
tě s sebou. Šml. VIL 232.

Vašica, dle Bača, vz předcház. Václav.

Vašíček, čka, m., vz předcház. Václav.

Vašík, a, m., vz předcház. Václav.

Vašil, a, m., vz předcház. Václav.

Vašímilostívati komu. 1589. Wtr. Živ.
c. II. 506.

Vašina, y, m., vz předcház. Václav.

Vašinec. Slovo to páchlo Bl. selštinou.
Bl. Gr. 90.

Vaška, y, m., vz předcház. Václav.

Vaško, a, m., vz předcház. Václav.

Vašků, vz -ů a předcház. Václav.

Vášně, vz Vášeň.

Vášník, a, m. = vášnivec. Am. Orb. 112.

Vašnospán m. vašnostpan, t odsuto. Dšk.
Jihč. I. 20.

Vašnosť nepovstalo stažením, nýbrž přímo
z polštiny. Krok. 1894. 139.

Vašnostin, a, o. Kat, z Žer.

Vašnostovať komu. U Žleb. NZ. II. 695.

Vašta, y, m., vz předcház. Václav.

Vašulka, y, m., vz předcház. Václav.

Vašuta, y, m., vz předcház. Václav.

Váti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 40. O tva-
rech cf. ib. 100. V Bystřičku na Mor. jen
v trpném příčestí: zavitý, zavátý, ostatek uží-
vají slovesa fókať. Brt. D. II. 83.

Vátina, y, l. Písková v. NZ. II. 702.

Vatka, y, l. V. (Hustopeč), mreže (pl.,
Strážn.), pletky (Bralleny) = velká obdélná
síť; dole visí koule olověná, na vrchu dře-
věná, Brt. D. II. 498.

Vátošna, bátošna, vartošna, bartošna, brá-
tošna, z Waidtasche.

Vatrč, e, f. = svazek. V. pantliček. N.
Město. Brt. D. II. 409.

Vavák, a, m., vz násl. Vavřinec.

Vavera, y, m., vz násl. Vavřinec.

Vaverka, y, m., vz násl. Vavřinec.

Vavrda, y, m., vz násl. Vavřinec.

Vavrecka, y, m., vz násl. Vavřinec.

Vavrejna, y, m., vz násl. Vavřinec.

Vavřich, a, m., vz násl. Vavřinec.

Vavřína, y, m., vz násl. Vavřinec.

Vavřinec, nce, m. Odtud: Havrda, horek,

Roula, Vavák, Vavera, Vaverka, Vávra, Va-
vrda, Vavrečka, Vavrejna, Vavřich, Vavřík,
Vavřín, Vavrína, Vavřinec, Vavřineček, Va-
vřínek, Vavřiš, Vavŕíšek, Vavroch, Vavron,
Vavroš, Vavroun, Vavroušek, Vavrovec, Va-
vruch, Vavruš, Vavruška. Kbrl. Sp. 9., 20.
Mimo to v Kotk. 33. Sv. V. odnes svačinu
i hrnec (od té doby nedává se dělníkům žádná
svaci na). Duf. 244. Sv. V. ochladí vodu. Ib.
363. Na sv. Vavřinca s kobzolema do hrnca;
Dy na sv. V-ca prši, nalihně se moc myši.
Slez. Nov. Př. 459. — V. Vinc. z Březové
(ne: z Březiny). Vz Mtc. XVIII. 282.

Vavříneček, čka, m., vz předcház. Va-
vřinec

Vavřínek, nka, m., vz předcház. Vavřinec.

Vavříšek, ška, m., vz předcház. Vavřinec.

Vavroch, a, m., vz předcház. Vavřinec.

Vavroň, ě, m., vz předcház. Vavřinec.

Vavroš, e, m., vz předcház. Vavřinec.

Vavrovec, vce, m., vz předcház. Vavřinec,

Vavruch, a, m., vz předcház. Vavřinec.

Vavruš, e, m., vz předcház. Vavřinec.

Vavruška, y, m., vz předcház. Vavřinec.

Vazač, e, m., lictor. Praetorovi dáno bylo
vazačuov šest. Kosmogr. 739. a. — V., vz
Přadlák (3. dod.).

Vazák, u, m. = příční trám ve střeše.
Brt. D. II. 433., Sterz. I. 714.

Vázané, das Angebinde. Cf. Zbrt. Pov. 45.

Vázaný = pletený. V. punčochy. Brt. D.

II. 470.

Vázati. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 82. O tva-
rech cf. ib. 111. — co jak. V-li to od kopy
(dostali zaplaceno od kopy). Brt. D. II. 287.

Vazba. Vazbu půjčiti (uvězniti dovoliti).
Arch. XIV. 40L

Väzeť = vězeti. Slov.. Kal. S. 198.

Vazivina, y, f. = vazivo. Oas. čes. lék.
1888. 53. (Dhn.).

Vazně. Trámy v. položené, tvoří-li lícné
plochy jednu rovinu. Vz Ott. VIII. 1.

Vazné, ého, n. = vázané, dar jako od-
plata za dar šestinedělce do kouta poslaný a
p. Na Žďársku. Cf. Nár. list, 1894. č. 247.
odp. feuill.

Vaznice v stavit. Vz Ott. VIII. 2. b.

Váznouti. O tvarech cf. Gb. H. ml. I.

111. nn.

Vazový. V. střevíc ženský. Wtr. Krj. I.
489.

Väža = věž. V Gemer. Phľd. 1893. 554.

Vážení, n., cadus, bečka. Sto v. oleje. Ev.
seit. 31. Luc. 16. 6.

Važinka, y, f. = babulka, husa. Záp.
Mor. Brt. D. II. 409.

Vážiště, ě, n., vz Váhovisko (3. dod.).

Vážiti co. Aby uměli v. tu milosť. Chč.
m. s. III. 49. Váží koření (klímá). Mor. NZ.
V. 544.

Vážítko, a, n. = táhlo, Balancierstange,
ť. Sterz. I. 382.

Vážnice, e, ť. = studnice s vahou. Záp.
Mor. Brt. D. II. 409.

Vážný = těžký. GR. Nov. 139. 15. — Ku-
pectví (— zboží) vážné = které se na váhu
prodává, 1530. Snm. I. 378.

Vbácať = vházeti. Všecko vbácala na
lůžko. Vých. Mor. Brt. D. II. 409.