458

Vcvíkať. Musí sa v. mezi nich (vtiskati).
Phľd. 1892. 595.

vč. Z vč v odsuto: čala m. včala, čera m.
včera. Dšk. Jihč. I. 26.

Včala, y, ľ. = včela, chod.; včála v Písec.
Kts. 8.

Včasník, u, m = řeřišník. Slov. Kal. S.
198.

Včekati m. štěkati, v přisuto. Žd'ár. Brt.
D. 11. 250.

Včela. Pověry k ní se táhnoucí vz v Zbrt.
Pov. 168. Lidé se za ní táhli, jako včely do
úlů (hojně). Kld. III. 208. Včely štípí, když
jim ujímají. 131. Gr. 301. — V. Včeličky =
kukačka, kukalka, zezulka, kukučí obrteľ
(uh.), orchis, rostl. Brt. D. II. 505.

Včelař. V-ři vypovídají se ze Včelákova
přes Rojovice do Úlovic. NZ. III. 229.

Včelice, eristalis, moucha. Vz Ott. VIII.
715. a.

Včelín, u, m. = včelník. 1519. Dml. List.
15.

Včelka = včilka, včil. II Císařova. NZ.

VI. 75.

Včelkáj = včil. U Litovle. Brt. D. II. 111.
B. Včelník, dracocephalum, rostl. Vz Ott.

VII. 903.

Včelstvokrmný. V. rostliny. Duf. 266.

Včera. O tvaru vz Gb. H. ml. I. 154.

Včerejší. Je na vždy ztracen den v. a
zítřka který z nás as dosáhne? Brab. 136.

Včil: Milej (Pastr. L. 109.), včelkáj (u Li-
tovle), včile, včilečky, včilej, včilejky (Pastr.
L. 109.), včili, včilka, včilkaj, včilké (Brn.),
včilkék, včilkom (Brn.), včilkum, včul (Pastr.
L. 109.).

Včile, vz předcház. Včil.

Včilečky, vz předcház. Včil.

Včilej, vz předcház. Včil.

Včiličky = včil, nyní. Mor. 131. Gr. 338.

Včilkom, vz předcház. Včil.

Včilkum, vz předcház. Včil.

Včíně, čte, n. = štěně. Záp. Mor. Brt. D.
II. 409., 186.

Včul, vz Včil (3. dod.).

vd. Z vd se odsouvá a) v: dolek m. vdo-
lek, Gb. H. ml. 1. 438.; b) d: věk m. vděk.
Dšk. Jihč. I. 16.

Vďačný = ochotný. Hol vďačný moje orto-
grafičné chyby napraviť. Phľd. 1895. 322.

Vdaj. Mámy ponáhłajú s cérkami (na vdaj),
jako s koláčami do peci, aby nepřekysly. Vck.
Val. 1. 108.

Vdávati se. Budeš se vdávat, až se budou
blechy podškubávať (nikdy). Vck. Val. I.108.
Cf. Vydati (i dod.).

Vděčnost'. Daň vděčnosti (donum gra-
tuitum, hl. ukládána ze služného úředníkům
a pensistům činíc 20% služného nebo pense).
1759,-1779. Vz NZ. III. 219.

Vděčný. Jsem toho od vás vděčna. Kat.
z Zer. I. 71.

Vděčoň, ě, m. = člověk, který se příliš
vděčí, úlisník, podlézavec. Val. Brt. D. II. 410.

Vdělati. (Novorozeně) v dříví vdělala (za-
strčila, schovala). Tov. ku. 68.

Vdłachmat se = vtlačiti se. Vdlachmáł
sa za stůl. Vých. Mor. Brt. D. II. 410.

Vdolák, u, m. = vejce, které se o veliko-

nočních hrách vejci častým nárazem valně
poškodilo. U Roušína. NŽ. IV. 324.

Vdole m. dole, v přisuto. Dšk. Jihč. I. 28.

Vdova. Vdova — łavka, čo sa všeci po
ni šlapú; Vdovička každému lavička; Na
vdovu treba karabáčika, aby odbyl za seba
i za nebožtíka. Slov. Nov. Př. 400. Zakial si
trúfa kyšu prehryznúť, zatial sa vdova drží
za vydajuschopnú = (vdavek schopnou). Phľd.
XII. 40. Vz Vdovica.

Vdovec. Vdovcovi čert mydla požičiava.
Phľd. XII. 40. V. ženu dostane, ale ne matku.
Phľd. 1894. 196.

Vdoví. V. šat (smutkový) v XVI. stol. Vz
Smutkový.

Vdovica. V. — ces blato lavica. Phľd.
1894. 674.

Vdovně = vdovím způsobem. Kat. 122.
(Erb.). Dle List. fil. 1894. 49. je to subst.
vdova jako stravně = strava, rovně = roveň,
hlaveň = hlava, vodně = voda (Jedlička).

vě, vyslovuje se na Hané jako vje. Brt.
D. II. 17.

-ve. V Morkovicích a okolí mění se e ve -ve
v i: kus mrkvi. Brt. D. II. 62., 63.

-vě. Z -vě se v odsouvá: sětlo m. světlo,
kět m. květ. Gb. H. ml. I. 437.

Vebzučeti se kam. Krs. Moor. 51.

Věc. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 42.; o strč.
skloň. Gb. Km. -i. 43.

Véce = vejce, V Chromecku na Mor. List.
fil. 1894. 85., 270. U Litovle. Brt. D. II. 114.
(NZ. V. 75. U Císařova.).

Vecek, cka, m., vz předcház. Václav.

Věčen, cna, m., vz Václav (3. dod.).

Věcěti. Tvary vz Gb. H. ml. I. 200. Vece
byl již za Bl. zastaralý tvar. Bl. Gr. 176.

Vecka, y, m., vz Václav (3. dod.).

Vecko, a, m., vz Václav (3. dod.).

Věcmôchat co = vyklevetiti. Jevíčko.
Brt. D. II. 335.

Věcník, a, m., Realist, Mark. (Krok 1896.
13.) Neujalo se.

Vecóďit = vycíditi, vypiti. — co jak.
V. pivo do poslední kapke. U Kojet, Brt. D.
II. 56.

Vécoch, u, m. = hecoch, hejcuk, kanál
z chléva. Brt. D. II. 113.

Věcota, y, f. = věcnosť. Krok 1896. 13.

Vécuch, u, m. = vikýř ve střeše. Ivančice.
Brt. D. II. 434.

Večán = nyní. Us. v Plzeň. Bl. Gr. 339.
Tato příslovka vyhynula, — Vz Mus. 1896.
260.

Večar = večer. Ve Spišsku. Phľd. 1893.
429., Pastr. L. 11.

Večer, večer, viečer. Gb.. H. ml. I. 144.
Každý deň ma svuj v. Slez. Ces. 1. V. 420. —
K večerou. V. Kal. 50. K večerou přijel. Snm.
I. 5. (r. 1526.). — Od večera — odpoledne.
Laš. Brt. D. II. 354.

Večeřa. Tlôstá v., vz Zabíjačka (3. dod.).

Večernička, vz Večernice (rostl.). Vz Ott.
XI. 226.

Večerník = večerní list novin. Nár. list.
29./4. 1895.

Večeros, z večerb-sb, hac nocte; b změ-
něno v o. Št., Pass., Otc. (Gb. H. ml. I. 231.,
58.).