459

Večiereň = večerní pobožnosť. Keď si po
v-ni ukládala šaty. Phľd. XII. 198.

Věřina. Cf. Gb. Ruk. 567.

Vecislavice, obec v Trenčan. Phľd. XII.
158.

Vecmat = tlačiti, cpáti co kam. Záp.
Mor. Brt. D. II. 410.

Věčnost'. Už zaspal na v. = zemřel. Phľd.
1894. 372.

Vědaření, n. Osv. 1896. 465. Vz násl.

Vědařiti = védu pěstovati. Bráb. 147.

Vedě, vědě, nonne. Vedě z peníze jsi na-
jat ke mně. Ev. seit. 14. Mat. 20. 13.

Věděti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 39., 71.,
72. O časování na Mor. cf. Brt. D. II. 32.,
83., 220., 260. Ví, kde co chytit (zná fortele);
Ví, co čert v pekle večeřá. Mor. NZ. V. 544. —
s inft. Vědouce se míti k tomu lepší právo.
Arch. XIV. 78. — V. = znáti. Mne víte,
odkad jsem. Ev. víd. 64. Joh. 7. 28. Nevedúce
moci Alexandrovy. Alx. Nách. kap. XXXVI.

Vedla = vedle. Brt. D. L 60. (Zlín.).

Vedle. Cf. Gb. H. ml. I. 169.

Vedliba, y, f. = velryba, Gb. H. ml. I.
351.

Vedna. Za v. = za dne. Předmostí. Brt.
D. II. 55.

Vědní, wissenschaftlich. V. obor, system.
Mus. 1894. 310., 585. V. celek. Krejč. Psych.
5. Cf. Vědný.

Vedno = v jedno. Nechce sa čeľadi v.
spolu bývať. Phľd. 1895. 612.

Vědóca = věda (přechod.). U Tišn. Brt.
D. II. 197.

Vědocliod, u, m. = myslechod. Klácel.
Krok 1895. 368.

Vědochtivec, vce, m. Phľd. 1895. 196.

Vědochtivost'. Stč. Kon. 61.

Vědochtiyý. Phľd. XII. 332.

Vědomost'. V. není matkou smíchu. Cop.
31.

Vědostavný (učenec). Am. Orb. 109.

Vědrce, e, n. = vědro. Pass. klem. 171.
(Gb.).

Vedrník m. bedrník. Pršp. sl. 719. (Gb.).

Vědro. O pův. cf. Jasr. Arch. XVI. 3. 4.
Heft. 418.

Vedť = vždyť. Těšín. Bl. Gr. 338.

Vedychtivosť. Mus. 1894. 524.

Věch, a, m., vz Václav (3. dod.).

Věchet. Hlava jako v. Nov. Př. 606.

Vejce. K aje přisuto v: vajce. Gb. H. ml.
I. 530. O pův. cf. Krok 1892. 303. (Základní
význam: rození, život.) Skloň. u Jemnice. Vz
Brt. D. II. 270. Velikonoční (červené) v. Vz
NZ. IV. 323. Na Litomyšlsku. Vz Nár. list.
1894. č. 81. odp. feuill. Hry o velikonoční
vejce. Vz Cikání, Sekání, Čůkání, Válení (3.
dod.). NZ. IV. 324.-326. V. v podání chod-
ském. Vz Čes. 1. VI. 133. To abychom při-
nesli v. (říkají na Chodsku, přijde-li někdo
do domu po dlouhém čase). Vz Čes. 1. VI.
135. Dajou lidi v. a vyčtou potom za slepicu.
Žďár. Nár. list. 1895. č. 110. feuill. Vejcem
do kuželek kouleti (hloupě jednati). Šml. VIL
146. Zdá-li se o vejcích, samá mrzutosť. Vz
Kněz (3. dod.). Hádanky o vejci. Vz NZ. III.
37. — V. = jablko v huse upečené. Chrud.
NZ. III. 486.

Vejcokámen, e, m. Vz Am. Orb. 31.

Vejcorost, u, m., oophyton. Vz Am. Orb.
31., 93.

Vejcotvar, u, m. = tvar vejčitý, Ovoid.
Sterz, II. 482., Am. Orb. 71., 81.

Vejcotvárnosť, i, f. Vz Am. Orb. 93.

Vejcovec, vce, m., ornament, vz Boubele
(3. dod.).

Vejcozvěr, a, m., oozoon. Vz Am. Orb.
10., 100.

Vejčitka, y, f. V. žlutá (ovoce). Nár. list.
1896. č. 299. Příl.

Vejfňaky přesmyknutím m. vejňafky. Dšk.
Jihč. I. 49.

Vejhlasný m. věhlasný. Čern. Př. 88.

Vejhon = vysočina u Židliehovic na Mor.
Vstnk. II. 501.

Vejchodný, excentrisch? Já byl odjakživa
v. Osv. 1896. 133.

Vějice, e, f. = vánice, závěje. Potom v.
a zimy udeřily. Arch. XIII. 348.

Vějíř v XVI. stol. Cf. Wtr. Krj. I. 185.
V. elektrický. Vz KP. VI11. 414.

Vějířonosný, fächertragend. Sterz. I. 871.

Vejíti. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 137.

Vejklíř, vz Vikýř (3. dod.).

Vejlimčata, vz násl. Vejlišky.

Vejlišky, vejlimčata, druh jablek. NZ. V.
586. '

Vejlník, druh jablek. Kat. z Žer. II. 141.

Ve jmě otce, ve jmě syna. 1440. Mus. fil.
1806. 268.

Vejmelný. V. obilí. XVIII. stol. NZ. IV.
103.

Vejmluvník, a, m. = výměnkář? V. spá-
val v přístěnku. Chod. NZ. III. 392.

Vejpojný. Pivo v-né, příjemné atd. (dobře
pitelné). 'Wtr. St. Pr. 93.

Vejproše, vz Výpros (3. dod.).

Vejpůl. Chybný výklad: ve 4- půl se vsu-
tým j. Strč. je za to: v-úpol n. v-úpól, to se
změnilo v novoč. v: vejpůl. Nejspíše přešlo
ú v ij a to v aj, rj. Gb. H. ml. 1. 257.

Vejřek, řku, m.= výpověď. 1629. Mtc.
1896. 132. Na to p. X. sentenci anebo vejřek
učinil. Tov. kn. 75.

Vejřevný přesmyknutím m. veřejný. Cern.
Př. 16., Dšk. Jihč. I. 49. Cf. List. fil. 1896.160.

Vej řiti = při muzice seděti, netancovali,
ocet prodávati (o děvčatech). V Plzeň. Škar.
64. Gf Výřiti (jako výr hleděti).

Vejřitka, hmyz. Cf. Ott. VIII. 639.

Vejrovina, y, f. = taškářství a p. Zas
nějaká v. (žertem). Osv. 1896. 51.

Vejrovka, y, f. = Kouřimka, Vírový =
potok v Poděbr. XVIII. stol. NZ. IV. 101.

Vejrunkový. V. peníze. Vz Vejrunk, Vě-
runkový. Kat. z Žer. I. 243.

Ve jsada. Býval před jinými co do síly v.
= cllubič. Svět/. 1894. 351. c, (Domažl.).

Vejskočný. V. vdova = netruchlící příliš.
NZ. III. 7.

Vejstavní. V. strom. XVIII. stol. NZ. III.
523.

Vejstřeší, n. = díl půdy nad vodvedením.
Chod. NZ. III. 395.

Vejt, vajt, rostl. 1339. Reg. IV. 267., 281.

Vejtažný. V. ryba. XVIII. stol. NZ. IV. 101.

Vejtěl n. vejtrol, u, m. = zrno obilní,
které se při svážení obilí z klasů vytrolilo.
NZ. IV. 398.