461

obložený velikými kamennými deskami. Sbor.
slov. I. 93.

Velkoklackárna, y, f. Osv. 1896. 374.

Velkoklepárna, y, f. Osv. 1896. 374.

Velkokoule, e, f. Am. Orb. 82.

Velkokřídlý prohybač, brouk. Vz Klim.
258.

Velkokrový mrvomil, brouk. Klim. 183.

Velkomožnovský titul (velkomožného
pána). Slov. Pbľd. 1896. 714.

Velkomožný, vz násl. Velmožný.

Velkonazir, a, m. = komorník harému.
Mrs. Moor. 7.

Velkopanskosť. V. paní doktorové. Světz.
1394. 342. b.

Veľkopiatečný. V. noc. Phľd. 1893. 179.

Velkopolský. V. kraj. Pras. Těš. 41.

Velkoprstý. Měl v. nohy. Světz. 1894.
597. b.

Velkorost, u, m. V. rostlin. Am. Orb. 97.

Velkorostena, y, f. (rostl.). Am. Orb. 105.

Velkosvětský. V. dvorenie. Phľd. 1896.

Velkošupinný. V. číška dubová. Čl. Zrůd.
25.

Velkotovárna, y, f. Osv. 1896. 374.

Velkotovárník, a, m. Ztk. 125. (3. vyd.).

Velkotruhlárna, y, f. Osv. 1896. 374.

Velkotrup, u, m. V. rostlin. Am. Orb. 97.

Velkovýroba, y, f. Nár. list. 1894. č. 106.
feuill.

Velkozvířena, y, f. Am. Orb. 105.

Velký m. veliký již ve starší době (Otc.
120.). Gb. H. ml. I. 228. — V. Hvozd, pole
v Turci. Phľd. XII. 339. V. Potok (Velkovský
P.) na Frýdecku. Věst. op. 1894. 19.

Velle = vedle. Vz Pluncati.

Velmě m. velmi. Toto slovo má za zasta-
ralé již Bl. Gr. 175. Velmě. Ev. seit. 21. Marc.
16. 2. aj. často.

Velmožný za Velkomožnosť (IV. 615. a.)
oprav v: Velkomožný.

Velna, y, f. = vlna. Nom. 63. a. (Gb. H.
ml. I. 290.).

Velllík, u, m. V-ky = veliké oči. Ten vy-
valoje velníke. Brno. Brt. D. II. 410.

Veloještěr, a, m.. zaniklý zeměplaz. Ztk.
20. (3. vyd.).

Velryba. O pův. cf. Čern. Př. 16.

Velrybolov, u, m. Mus. 1895. 269.

Velstiti se kam: na zámek. Půh. VI. 52.

Veltrová, é, f., z Wärterin, f. Us. List.
fil. 1893. 467.

Velunko, vz Telunko (3. dod.).

Velvládce, e, m. Zvič. Mlt. 71., 17.

Veľvojvoda, y, m. Phľd. XII. 145.

Vemlouvavě. Rychle a v. šeptal. Světz.
1895. 522. a.

Vemnat. Kráva vemná = dostává ve-
meno. Jevíčko. Brt. D. II. 410.

Věmočík, u, m., euthym, prvek. Am. Orb.
59.

Ven. Jest tam ven (tam ven, ze země).
U Litomyšle. Bl. Gr. 281. — V. = z paměti.
Dva tisíce jmen, jak čtena byla, ven říkal.
Kosmogr. 169. a.

Ven. Kdo věří veň, nesúzen jest. Ev. víd.
89. Joh. 3. 18.

Vena, y, m., vz Václav (3. dod.).

Venas, a, m., vz Václav (3. dod.).

Venca, dle Bača, vz Václav (3. dod.).

Venclík, a, m., vz Václav (3. dod.).

Vencour, a, m., vz Václav (3. dod.).

Věncoví, n. Čch. Otr. 43.

Věnčařka, y, f. = květinářka. Tvarožná.
Hledík.

Venčenie, n. = venečník (dary atd.).
Phľd. 1895. 660.

Venci. Na v. = ven. Zábř. Brt. D. II. 410.
Vz Venčó.

Vencní = venkovský, přespolní. Brt. D.

II. 410.

Venčó. Na venčó = venku. Vz Venčí (3.
dod.) Brt. D. II. 410. (Zábř.).

Venda, y, m., vz Václav (3. dod.).

Vendelín, a, m., os. jm. V. veze kmín,
veze Káču na tragaču pod komín. Brušp. Hle-
díková.

Vendulák, a, m., vz Václav (3. dod).

Věnec. Na Slov. také: vieneček, vienek,
vionok, veniec. Sbor slov. I. 37. O pův. cf.
Gb. 11. ml. I. 73., 314. Věnec je uvitý, vínek
šitý (okrasa hlavy). Us. NZ. VI. 63. Barto-
lomějské věnce. Vz NZ. V. 576. Vínky na
hlavách panen v XV. a XVI. stol. Vz Wtr.
Krj. I. 374. Koza jí věneček sežrala (říkali
o nevěstě, která nebyla zdobená věncem). NZ.

III. 108. —Měsíc má v. = je otočen bělavým
kruhem páry. Světz. 1894. 171. — V. Šátek
vázaný na věnec. Duť. 22. — V. = buchta
veliká jako bochník chleba, všelijak okrášlená.
Při svatbách ve Vlasanicích na Tábor. Vykl.
Svat 69. — V. = venečník (dary atd.). Phľd.
1895. 660. — V., jinde víra = mísa, do níž
se dávalo žhavé uhlí n. vřelá voda, aby po-
krm nevystydl. 1553. Wtr. Živ. c. II. 541. Cf.
Víra (3. dod.).

Věnek, nka, m., vz Václav (3. dod.).

Vénešná (od vynésti)= pohřební hostina.
Babice. Hledík.

Vengerka, y, f., něj. uher. vůz. Phľd.
1892. 602.

Venhoda, y, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.

Veniec, vz Věnec (3. dod.).

Veniš, e, m., vz Václav (3. dod.).

Venka. Také mor. U Kruml. Brt, D. II.
220. U Letovic. Ib. 106.

Venko. Také mor. U Kruml. Brt. D. II.
220.

Venkový = venkovský. V. okno. Brt. D.
II. 355.

Venky. Také mor. U Kruml. Brt. D. II.
220.

Venne = ve dne. Mtc. 1894. 107.

Věno, Toto slovo na Slov. málo znají ří-
kajíce: Co dostane. II Slov. Pravna je v. to,
čo vdovec dá zapísať zo svojho majetku na
meno mladej, keď si ju berie. Phľd. 1895.
584. Jinde na Slov. je v. = závdavek (zá-
ručné) daný od nevěsty, že slibu dostojí, obyč.
ručník (šátek), prsten aj. Ib. 580. — Dobrá
žena nepotrebuje vena. Phľd. 18y5. 583. Čert
po vene, ked niet Boha pri žene. Phľd. 1894.
195., 1895. 583.

Venouš, e, m., vz Václav (3. dod.).

Věnování. Vz Dotace v Ott. VIL 875.

Venťák, u, m. = radličák, pluh o dvou
radlicích. Zábř. Brt. D. II. 449.

Venuš, e, m., vz Václav (3. dod.).

Věnúti = vanouti. O pův. cf. Gb. H. ml.