462

I. 108. Wicher wiene. Chč. ľ. 100. a. Wietr
powyene. Št. Uč. 25. a.

Vepínač, e, m. V. z proudovodu elektri-
ckého = vložka, kterou se proud přerušuje
nebo spojuje, Vz Prepínač. KP. VIII. 181.,
436.

Vepor, a, m., vrch na Slov. Phľd. 1895.
262.

Vepřek, u, m., byl rybník na Poděbr. NZ.
IV. 100.

Vepříti co kam. Oči vpíral v to místo.
Kká. Puš. Roz. 95. Jenž vpíráš chody do
svých Čech. 1418. List. fil. 1895. 218.

Vepřovice, vz Cihla (také 3. dod.).

Vepsati se komu kam. V srdce dámám
všem se vpsali hned. Vrch. Hol. XVII.—XXII.
158.

Vér', a, m. = výr. Místy na Mor. Mtc.
1893. 301.

Vera, y, f. = zasnoubení. Slov. Cos. 1. V.
244.

Verabože = Bůh mi svědek. Slov. Phľd.
1896. 739., Kal. S. 199.

Verbálka, y, f., Zustelluno-. Phľd. 1893.

540. ;

Verdunk. Oty H groše peněz počítajíce na
v. XV. stol. Čel. pr. m. II. 153.

Veřeje. O pův. cf. Gb. II. ml. I. 79.

Veřejný. O pův. cf. Gb. II. ml. 1. 79.,
Čern. Př. 6.

Vereš. Cf. VII. 1017. Mám lakové vereše,
ani biča na ně potreba není. Mor. Nár. list,
1896. č. 324. odp. feuill.

Vergil, a, m. V. jako čaroděj. Odkud to ?
Vz Zbrt. Pov. 82.

Verch, u, m. = vrch. Ve Spiši. Phľd. 1893.
431.

Věřímboha m. věřím v Boha. Us. List.
fil. 1895. 433.

Verism-us, u, m. Vz Nár. list. 1894. č,
284.

Věřiti jak. Kdo příliš věří, v scestí přijde.
Vrch. Hol. XXXVI11. 60. komu. Neb za
blázna vždy považoval toho, kdo sobě nic a
jiným věřil mnoho (v sebe nedůvěřoval, ale
v pomoc od jiných). Vrch. Rol. XL. 119. Ani
tomu never, čo do úst nesieš. Slov. Nov. Př.
255. — skrze koho. Aby všichni v-li skrze
něho. Ev. seit. (!. Job. 1. 7.

Verkhamer, u, m. = veliké kladivo s pá-
kou (u kovářů). 1502. Hrš. Nách. 1. 504.

Verklík. Phľd. 1892. 662., 1895. 69.

Verklikář, e, m. = kolovrátkář. Phľd.
1894. 394., 1895. 69.

Vernár, a, m., míst. jm. v Gemer. Phľd.
1894. 61.

Věrně = právě, sotra. Enom co v. odo-
šél. Val. Brt. D. II. 410.

Věrnost. Tak pevně provaz břímě neob-
jímá, ni v prknu nedrží tak hřebík stálý, jak
v když ctnou, krásnou duši jímá svým tuhým
uzlem. Vrch. Kol. XVII.—XXII. 202. Též ne-
smí býti v. zrušena ať dána jednomu, ať ti-
sícům. lb.

Věrný čeho. Aby, jsúce věrni pána svého,
užívali jeho (města). XV. stol. Mus. 1893.
434. — proti komu. Proti Bohu velmi věrný.
XV. stol. Mus. fil. 1896. 182. — V. ruka. Žádal
jí, aby mu ruku věrnu otevřela (svěřené pe-
níze vydala); Propustil ho z věrné ruky (z ru-

čení za věc svěřenou); K věrné ruce něco
přij.mati. Arch. XIII. 219., 220., 259. Dal jí
prsten k věrné ruce chovati. GR. Nov. 42.

Věrojatně. (O něm) lze v. hádati. Pras.
Těš. 108. Věrojatně jméno místa do XII. stol.
položili. Mtc. 1896. 196. Cf. List. fil. 1891. 49.

Věrostrážný. V. Řím. Stč. př. 124.

Věroučný. V. soustava. Arch. XIV. 325.

Věrovati. Vysokými slovy se věruje, že ...
Arch. XIV. 232.

Vérovat = brečet, záp. Mor.; chodit po
věrách, lelkovati. Nevéruj a dělé. Jevíčko. Brt.
D. II. 410. Cf. Vér (3. dod.).

Věrozvěštec, stce, m. = věrozvěst. V. kře-
sťanský. Zbrt, Pov. 5.

Verpánek. V. (ševcův) má tři nohy a
přece nikdy neuteče a švec vylítne hned oknem
ven (je prchlivý). Nár. list. 1894. č. 107. odp.
feuill.

Veršekujec, jce, m. Kká. Puš. 34.

Veršotvorce, e, m. Krok 1891. 19.

Veršovačka, y, f. = veršování. Vlč, Bás.
78.

Veřtat = tkadl. stav. Žďársko. Nár. list.
1894. č. 156. odp. feuill.

Věrtel. V. piva. Eml. Urb. 43., 48. a j.

Veruna, y, f.. = druh dýky. Wtr. Krj. L.
611.

Veruňk. Dvůr za tisíc kop na veruňky
koupiti. 1583. Mus. 1896. 142.

Verunka, y, f. = polínka, potrhlec, utrhlec
(laš.), úložník, rečník (záp. Mor.), prítržný
kořen, veronica offic, rostl. Brt. D. II. 508.

Věrunkový. V. peníze. 1631. Vz Veruňk,
Vejrunkový. Kat. z Žer. I. 9.

Veruška. Paní Verušce nemoci nepřejeme.
Kat. z Zer. I. 247.

Ves, veš = všecek. O pův. cf. Gb. II. ml.

I. 73., 317. O strč. skloň, vz Gb. Km. -i. 75.
Veseľanka, y, f., vz Skybka (3. dod.).
Veselí, n. Velké vesele kapsu vymele. Slez.

Nov. Př. 142. Veseľe z kapsy vyleje. Mor.
NZ. V. 544.

Veselos m. veselosť. V sev. vých. Čech,
Oestr. Mon. (Böhm.) L 495.

Veselůstka, y, f. Škard. 57.

Veselůstkář, e, m. = kdo se rád baví,
veselí; svatebník. Škard. 27.

Veselý. V. mysl jest jako máslo na suchý
chléb. Šml. VII. 150.

Vesieť sa = vznášeti se. Vesúci sa ško-
vránok. Slov. Kal. S. 199.

Věsiti. O pův. cf. Gb. II. ml. I. 73.

Veslař, e, m., copelatus, brouk. V. černo-
rohý, c. ruficollis, černý, colymbetes. Vz Klim.
101.

Vesloměr, u, m., Axiometer, v plavectví.
Sterz. I. 375.

Vesměs, z vbsbmêsb. Gb. H. ml. I. 156.

Vesní kovář. Čel. Pr. m. II. 1117.

Vesno = jaro. Dle Bl. Gr. 339. mor. a
inepta vox.

Vesoěaizný. U Bystřice na Mor. Brt. D.

II. 78.

Vespol. Milujte se v. vždycky. Boušk. 68.
Vespolnosť. Vazby v. označující. Vz Kla.
Sklad. 42.-47.

Vespravovice, vz Bezpravovice (3. dod.).
Vespůl. Nás v. milosti pána Boha porou-