463

čejíc zůstáváme... 1653. L. posíl. I. 66. Cf.
Vespol.

Vesský. V. vrata (položená ke vsi). Arch.
XIII. 446.

Věstě. Vz List. fil. 1895. 100., Zvěstě.

Veštec, dříve Vesce = Vesice. Čern. Př.
33

Vésti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 84. Jak se
s ní vedlo šp. m.: Jak se jí vedlo. V. proto-
koll, knihy atd. šp. m.: psáti. V. kancellář,
obchod, šp. m.: říditi. Phľd. XII. 500.

Věstitel bouře. Vrch. Tryz. 169.

1. Veš. Co je väkše jako v., to si do tor-
bečky vež (vezmi). Phľd. 1895. 187. Poznáme
še, jak v starym kožuchu vši. Šariš. Phľd.
1895. 377. Jak vypuzují na Slov. vši? Vz
Phľd. XII. 567. nn. Hrubě zle, kěj v. kašle.
Nov. Př. 630. — V. svinská, anacardium. Mtc.
1894. 335. V. svinská, sviní, veška, svimboška,
conium maculatum, rostl. Brt. D. II. 501.

2. Veš, gt. všeho, omnis. O tvarech cf. Gb.
H. ml. 1.180., 548., Gb. Km. -i. 47., Gb. Ruk.

fugalgebläse. Vz Ott. VIL 695. — V. sklepu,
Luftloch, n. NZ. II. 567. — V. Krov na v-ník.
Chod, Vz NZ. IV. 206., 208. — V. = povětrná,
marná pohrůžka. V-ky někoho strašiti. Bl.
Gr. 280.

Větrování v dolech. Vz Ott. XI. 603.

Větrovo koření (od větrů). Dač. Brt. D.
II. 283.

Větrový. V. zelina, matková, bêlêna, men-
tba piperita, rostl. Brt. D. II. 505.

Vetula, Zde (IV. 663. a.) oprav koka
v: koza,

Vetunk. Zná-li se k tomu v-ku. Arch.
XIII. 160.

Větví. K GR. přidej: Nov. 15.

Větvička. Vysedla, brzo na v-čku = stala
se brzo samostatnou. Šml. VIL 201.

Větvistý = mající mnoho větví. V. dub.
Phľd. 1894. 117.

Větviti se = rozvětvovati se. ČI. L. Jos.
17.

Vetvoň, ě, f., obec v Trenč.n. Phľd. XII.
554.

Větvoví. V. palmové. Kbt. 21.

Vev = ve, v. V Šarišsku. Zátur.

Vevaľiť. Všecko mu vevaľila = matka
nejmladšímu všecko dala na úkor ostatních.
Zlín. Brt. D. II. 410.

Vever. O pův. cf. Jag. Arch. XVI. 3. 4.
Heft. 418. To dítě je jako veverka (čiperné).
Us. Nár. list. 1894. č. 155. odp. feuill.

Vévoda, vej voda. O pův. cf. Gb. H. ml. I.
84., o tvarech. Ib. 145., 211.

Vévodili, a, o. Bratr vévodin. Pul. R, 31.
a. (List. fil. 1895. 271.).

Vězati v Rkk. Vz Mus. 1896. 258., 376.,
List. fil. 1896. 337.

Vězda m. hvězda, h odsuto. U Tišn. a
Zábř. Vz Brt. D. II. 187., 130. V jihozáp.
Čech. Vz Dšk. Jihč. I. 33.

Vezdejší, strč. veždajší, z veždy; mylnou
etymologií spojuje se s výrazem zde, jakoby
— ve zde. Gb. H. ml. I. 517. Dej nám chleb
v. tedy = jehož vždy, každodenně třeba. Čern.
Př. 88.

Vězel (wyezel), o, m., aspergula, citrulus.
1440. List. fil. 1893. 393., 394.

Vězeti. O pův. cf. Gb. II. ml. I. 82., o tva-
rech. Ib. 111.

Věziti koho jak: n vodě. Arch. XIII.
268.

Vezkrejtka, y, f., vz Bezkrejtka (3. dod.).

Veznaskrz. V. promokl = do niti, až na
kůži. Us. Brt. D. II. 410.

Vezpod = dole. Jakož v. psáno stojí. Čel.
Pr. m. I. 143.

Vézti. O pův. cf. Gb. II. ml. I. 81. Voziti
se po kom = týrati ho. Us., Chč. S. 126.

Věž. Tvary i v dialekt. Vz Gb. H. ml. I.
200. nn.

Veždě m. vežde v Rkk. Vz List. fil. 1896.
339.

Věžice, e, f., zdrobn. věž. Kká. Puš. 20.

Vežka, věžka, y, f. = vížka. V dial. Gb.
H. mi. I. 201.

Věžník, Thurmwächter. Vrch. Rol. I—VI.
136. — V. = domáci pes. Jg. srovnává dolno-
luž. věža = dům. Vz Ježník, Čern. Př. 51. —
V., turritella, mořský plž. Ott. XI. 502. b.

516., Ves (3. dod.), List. fil. 1896. 306.

Věšadlový most, Hängewerksbrücke, f.
Ptrl. 10.

Věšalec, lce, m., trať na Frýdecku. Věst.
op. 1894. 19.

Vešier, u, m. = večer. Vel. Polom. Phľd.
1895. 439.

Vešín, a, m., vz Václav (3. dod.).

Vešken, obsoletum. Bl. Gr. 278.

Veškeren, dle Bl. Gr. 275. obsoletum. V.
má některé tvary jmenné. Vz List. fil. 1895.
280. nn.

Vešky, perniones, svrbící vyraženiny mezi
prsty u nohou. Hojení jich. Vz Mtc. 1894.
334.

Vešovitý ocasec, brouk. Vz Klim. 330.

Věštba. O v-bách vz Zbrt. Pov. 78., 168.,
65.

Věštec. Vari si v. (uhodľs). Phľd. 1894.
313.

Věštění. V. z ptáků atd. Vz Zbrt. Pov.
65., Věštba.

Věštice, e, f. V. v rostl. Vz Am. Orb. 74.

Věta. O bezpodmětných větách vz List.
fil. 1895. 190. nn., Gb. H. ml: I. §. 300., Sub-
jektslose Sätze. Miklosić. Wien 1883. 2. Aufl.
Bezp. věty na Mor. často. Vz Brt, D. II. 280.

Věter, vz Vítr. Mor.

Veterník, a, m., vrch v Gemer. Phľd. XII.
339.

Větev, vz násl. Větvička.

Vetchnót = netknouti. U Kojet. Brt. D. II.
47. Vetchnúť = vetšeti, puchřeti. Cf. Vetchý.
Slov. Kal. S. 199.

1. Větiť. Vetí komár. Phľd. XII. 720.

Větka, y, f. = vilka (3. dod.). Heršpice.
Rous.

Větoslovný. V. základ. Krok 1892. 310.

Větr posud u Císařova. NZ. VI. 76.

Větrací šachta. Mtc. 1895. 321.

Větřilo. Námorník pracuje veslami, v-lami
alebo strojom; Beznáročná letora už plavala
na všetkých v-lách (už mu bylo hej, dobře).
Phľd. 1895. 113., 151.

Větrní mappa v dolech. Vz Ott, XI. 603.

Větrnička, y, f. Na střeše v. (korouhvička).
Vrch. Lingg. 105. Cf. Větrník.

Větrník = dmychadlo odstredivé, Centri-