464

Vhabati. Vhabl do služby jen proto. Phľd.
1896. 466.

Vhnesti. Vz Drlavý (3. dod.).

Vhojiti co kam. Vstnk. II. 423.

Vhonné = plat rychtáři za honění n. po-
hánění stran k soudu, též snad plat za ho-
nění zločinců. 1469. Čel. Pr. m. II. 1106.

Vhřeznouti. Oheň vhřezne v tělo. Sal.
386. V němž vhřezne. Št. Uč. 106. a.

Vhrknouti. Slzy vhrkly mu v oči. Pokr.
Mrt. z. 25.

Vhupnouti někam = vskočiti. Phľd. 1892.
578.

Vchádzik, u, m. = babinec. (u kostela).
Slov. Kal. S. 199.

Vchlípení. V. víčka. Vz Ott, V1II. 642.

Vchod. Přišel nám v. naprotivo. Laš. Brt.
P. II. 410.

Vchodě = chodě, chodíc. V. četl, čtla.
Dšk. Jihč. I. 28.

Vchoz = rchodící. Ktož vchoz bývá v to
drahé světlo. Št. (Rozb. 679.).

Viacrečový. V. obyvatelstvo. Phľd. XII.
322.

Viazanica, e, f. = otýpka sena. Slov. Kal.
S. 223.

Viazanička, y, f. = srazeček. Y. prútikov.
Phľd. 1895. 371.

Viazanina, y, f., vz Dýnko (čepce; 3. dod.).

Vibrionové, druh mikroorganismů. Ystnk.
III. 254.

Víc, vz Více.

Více. a + b. A více (méně) b. Lépe: a
zvětšeno (zmenšeno) o b nebo: a plus (minus)
b. Plus a minus jsou zde jen operační zna-
ménka. Sold. 10.

Viceadministrator, a, m. XVI. stol. Wtr.
Živ. c. II. 508.

Vícebuniční. Ztk. 8. (3. vyd.).

Viceč, potok ve Spišsku. Phľd. XII. 554.

Vícečlenný. V. přeslen. Čl. Zrůd. 16.

Vícehlasý. V. hudba. NZ. 111. 310., Ott.

XI. 830. b.

Vicena, y, m., vz Vincent (3. dod.).

Vicenec, nce, m., vz Vincent (3. dod.).

Víceřadě. Hlavní větve jsou na stonku v.
spirálně uspořádány. Cl. L. Jos. 14.

Vícesečný. V. hospodářství lesní. Ott. XI.
666. a.

Vícesvazkový. V. řapík listu. Cl. Zrůd.
17.

Vičák = ječmen n. oves setý s vikou. Vck.
Val. I. 19.

Víčer. K vícerou, u v ou. Brt. I). II. 246.

Vičko (nie víčko ani viečko) = víčko, mi-
halnica, Augenlid, n.; veko, véčko, riko =
víko, pokryvka, Deckel, m. Slov. Phľd. XII.
173.

Vid. O pův. vz Gb. H. ml. I. 72. — Od-
vozeniny vz v Kotk. 34.

Vidánek. Brt. D.. II. 435.

Vidasovo, a, n., míst. jm. v Turci. Phľd.

XII. 158.

Vidědlný = viditelný. Bl. Gr. 268.

Vidění, Erscheinung, f. Cf. Phľd. XII. 180.
nn.

Viderka, y, f. = vidrovica (čepice). Brt.
D. II. 469.

Viděti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 72.
O časovaní u Tišnova, Kroměříže, Kojetína

a Bystřice na Mor. vz Brt. D. II. 196., 29.,
53., 81. U Malenovic vidím i vizu. Ib. 3. —
koho. Nevídali velikého pána (iron.)! Phľd.
1894. 442. Rad ce vidzim, kedz ce nevidzim.
Šariš. Phľd. 1895. 378.

Vidinář. Bědný v. Kká. Puš. Roz. 100.

Vidlák — kohoutek kurotví, když mu na-
rostly už brky, že je překládá (Letovice). Brt.
D. II. 495. — V. = rohlík, Juřík (Zlín.),
nůžky (Zábř.), viždžák (Brněn.), klepáč (Pří-
bor), cypselus apus, pták. Brt. D. II. 494. —
V., u, m. V XVI. stol. rybník u Brtnice. Mtc.

1895. 275. V. = potok na záp. Mor. u Zl.
Hory. Mtc. 1895. 335.

Vidlan v botan. Vstnk. II. 570.

Vidlanovitý. V. květenství. Čl. L. Jos. 17.

Vidlanový. V. osa. Čl. Zrůd. 3.

Vidle. Vidlice železné na dlouhém topůrku
dřevěném o dvou zubech; jeden zub se za-
strčí do ucha hrnce, druhý se zapře o hrnec
a tak se hrnec sází do kamen, Brt. D. II.
410. —- V. = oštěp, kopí s vidlicemi. Wtr. Krj.
I. 617. — V. Nohavice šité na vidličky (se-
šité na dva obyčejné švy). Brt. D. II. 467.
Cf. Talíř (3. dod.).

Vidličkato. Kde sa dolina v. na dvoje
delí. Phľd. XII. 652.

Vidlo m. bidlo, b v r. Dšk. Jihč. I. 22.,
Brt. D. I. 35. U Přelouče. NZ. IV. 510.

Vidlonohý. V-zí korýši, schizopoda. Vz
Ott. VIII. 816., Vidlonožec.

Vidmo = řada barev hranolem skleněným
takřka rozpuštěných. Stč. Kon. 99.

Vídně, ěte, n. = nalezenec vídeňský. Duf.
147.

Vidno. Po tme húdol a po vidne tancoval
(o pokrytci). Slov. Zátur.

Vidný, sichtbar. — čemu: oku. Kká. Puš.
Roz. 92.

Vidoucí = prorok, hadač. Poličan., Abrah.
z Günter. Vz Zbrt. Pov. 86.

Vidovisko, a, n. = hlediště. Slov. Kal. S.
199.

Vidrica, o, f., potok v Požúnsku. Phľd.
XII. 339.

Vidrice, e, f., ves v Tekovsku. Phľd. XII.
339.

Vidričky, pl., f., vrch v Tekovsku. Phľd.
XII 339

Vidžjak u, m. = vidiek. Phľd. XII. 1894.
192.

1. Viece strč. z vétje. Gb. H. ml. I. 384.

2. Viece = více. Víeceť (spíše) zvolím sta-
rých lidí těžkost, nežli mladých neopatrnú
rýchlosť. Alx. Nách. Kap. XII.

Vieďmo, a, n. = vědmo. Slov. Kal. S. 199.

Viecha, y, f. = vích. Slov. Kal. S. 199.

Vieneček, čku, m., vz Věnec (3. dod.).

Vienok, nku, m., vz Věnec (3. dod.).

Viera, vz Víra. Vieru jieti = credere. Ač
mi chceš v tom vieru jieti. AlxBM. 91. (List
fil. 1894. 49.)

Vierovyznanie, n. Phľd. 1895. 63.

Vierozvest, a, m., vz Věrozvěst. — Phľd.

1896. 698.

Vieska, y, f., obec v Tekov. Phľd. XII.
340., XIV. 61.

Viesť = vésti. Slov. Kal. S. 199.
Viešiť = zarážeti clo země hole s víchy.