4G5

slámy na znamenie, že se tam tudy nesmí
choditi. Slov. Kal. S. 199.

Vietor, vz Vítr.

Vigílie. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -a. 38.

Viha, snad vícha na znamení, že se nemá
někudy choditi n. že včely již svého medaře
mají nebo snad bidlo, na které se přivěšuje
věko (loubek plátnem obšitý), do něhož se-
třásají roj, když se někde zavěsil. 1591. Dml.
List. 14., 27.

Vích, a, m., vz Václav (3. dod.).

Vícha, y, m., vz Václav (3. dod.).

Víjeti, vz Víti.

Vijohłav, a, m., laš.; krutihlavec, vrto-
hlávek, rýhlav (Zlín), jynx torquilla, pták.
Brt. D. 11. 494.

Vikář, e, m. = kaplan. Břez. Font. V. 336.

Vikárka, y, f. = hospůdka za kostelem
sv. Víta v Praze, kde dva manželé asi od
r. 1564. vikaristy společně stravovali; za to
směli tam některý sud piva obecně šenkovati.
Wtr. Živ. c. L 409.

Víko (wyeko), mensura salis. Eml. Urb.
12., 91.

Viktor. Odvozeniny vz v Kotk. 34.

Vikvice, orobum, rostl. 1440. List. fil.
1893. 395.

Vikýř, nebo vejklíř, e, m. = vích. Záp.
Mor. Brt. D. II. 411.

Vikýřovitý. V. střecha. NZ. III. 197.

1. Vila, raca. Jenž die bratru svému: Vilo!
Ev. seit. 30. Math. 5. 22.

2. Víla. Cf. Phľd. 1895. 32., Duf. 312.
O vílách v Bašáckej Doline vz Phľd. VIII. 32.,
XII, 208. nn. Víly na Slov. Vz NZ. VI. 46. nn.
Húkanie víl má ľud za predznak nešťastia n.
nehody. Phľd. 1893. 79.

Vilčárňa, ě, f. = svah hory Slaviče na
Frýdecku. Věst. op. 1894. 19.

Vilčonky, trat u Pražmy na Frýdecku.
Věst, op. 1894. 19.

Vilčura, y, f. = bunda z kože černých
ovcí po kolena sahající. Z pol. Slov. NZ. III.
404. Cf. Vlčura,

Vilém. Odvozeniny vz v Kotk. 34. a Vilím
(3. dod.).

Viľha (laš.), y, f. = vľha, merops apiaster,
pták. Brt. D. II. 495.

Vilija, e, f. = vigilie. Slez. NZ. IV. 499.

Vilík, a, m., vz násl. Vilím.

Vilím, Vilém, a, m. Odtud: Vilík, Vilímek,
Viliš, Vilka. Kbrl. Sp. 20. Cf. Kotk. 34.

Viliš, e, m., vz Vilím (3. dod.).

Vilka, y, m., vz Vilím (3. dod.).

Vina. Kto začíná, ten je v. (na tom v.).
Phľd. 1894. 195. — V. = pokuta. Jest po-
vinen dáti viny půl kameně vosku. 1574.
Věst. op. 1894. 13.

Vinař. V-ři vypovídají se z Vinoře přes
Kopaninu na Zbirov. NZ. III. 269.

Vinařovna, y, f. = obydlí vinařovo. 1748.
NZ. III. 408.

Vincenc. Odtud: Vicena, Vicenec, Vincík,
Vincourek. Kbrl. Sp. 20. Odvozeniny vz v Kotk.
34. Na den sv. V-nce blesk slunečný znamená
rok ve víně býti hodný. Světz. 1894. 195. a.

Vincík, a, m., vz předcház. Vincenc.

Vincour 1631., vincúr 1607. = vinař.
Kat. z Žer. I. 9., Phľd. 1894. 5.

Vincourek, rka, m., vz předcház. Vincenc.

Vincův háj u Mirošova na Mor. NZ. III.
562.

Vindra, z Wiener (vídenský, ¼ kr.). Gb.
H. ml. I. 408.

Vinduška, y, f., vz Vintuška. Kotk. 162.

Vínec, nce, m., Weinsäure, f. Am. Orb. 69.

Vínek (okrasa hlaw) ie šitý, věnec ie uvitý.
Us. NZ. VI. 63.

Vinice. Pověry k vinnici se táhnoucí vz
v Zbrt. Pov. 99., 142. — V. ,Pojte, hoši, na
vinici', čes. tanec u Nimburka. Vz NZ. III.
501.

Vinič = réva. Vetrík triasol listím divého
viniče; Rosa sedela na v-či. Phľd. 1895. 274.

Viničník, a, m., lethrus, brouk. Vz Klim.
397.

Viničný. V. robota (ženní, jízdecká či
tažná). NZ. III. 224.

Viničový. V. koření, vitis vinifera. Mtc.
1894. 104.

Viniti se proč. Sám sa vinil od strachu
(ze strachu). Phľd. XII. 494.

Vinna, Schuld, spr. vina. Bl. Gr. 267.

1. Vinný. V. šenkéř. Wtr. St. Pr. 90. V.
jablka, NZ. V. 586.

2. Vinný čeho. Kdo se hněvá s bratrem
svým, vinen bude súzení. Ev. víd. 97. Mat.
5. 22. Kto zabi, vinen bude súda. Ev. seit,
30. Math. 5. 21. Vinen jest smrti. GR. Nov.
141. 21. — komu v čem. A co jsem já
v tom vinen tobě? Arch. XIII. 239. — čím.
Vinen jest tělem a krví páně. Chč. Mik. 448.

Víno. Pověry o něm vz v Zbrt. Pov. 168.
(160?). Vínko múdre hlavy sáli. Phľd. XII.
660. Víno hřeje, ale nešatí. NZ. V. 544. —

V. psí — přístup (laš.), posad, posed, brvonia
alba, rostl. Brt, D. II. 500.

Vinohrad a jeho části vz v Brt. D. II.
439. — V. — vinná réva. Nové Město. Brt.
D. II. 411. — V. = kolonie na Frýdecku.
Vest, op 1894. 19.

Vinohradní. V. hora, Půh. III. 89.

Vinopalní. V. právo, kotel. NZ. IV. 198.
Vz Vinopalný.

Vinorodý. V. pahrbek. Mus. 1894. 176.

Vínosrkát, a, m. = ožralec. Lomu. Zbrt.
Tan. 137.

Vinouti. Kam se vineš (jdeš). V mluvě
praž. Pepíků. Herm. Bodř. Praž. 39.

Vínovnica, e, f. = vinnice. Phľd. 1894.
537.

Vintíř. Odvozeniny vz v Kotk. 34.

Vintovati, z něm. winden. Obuškom v-la
z kotla dvaciatníky (vytahovala). Slov. NZ.

VI. 44.

Vinutec, tce, m., agathidium, brouk. V.
bledý, a. pallidum, černokrový, nigripenne,
černý, atrum, český, bohemicum, hladký, laevi-
gatum, hnědý, badium, lemovaný, haemor-
rhoum, okrouhlý, rotun datum, příčný, plagiá-
tům, semenový, seminulum, štítolemý, nigři -
num, velkohubý, mandibulare, znamenaný,
marginatum, žlutokrový, discoideum. Vz Klim.
294.

Vinutí, n. = prádlo. Wtr. Krj. I. 168.,
497.

Vinylalkohol, u, m., v lučbě. Vz Vstnk.
IV. 2.

Vinynka, y, f. = Vincencie. Tvarožná.
Hledík.