466

Vinýš. Cf. Am. Orb. 76., 103.

Viola v Rkk. Cf. Mas. 1896. 384.

Vionok, nku, m., vz Věnec (3. dod.).

Vír. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 79. — Cf.
3. Víra (3. dod.).

Víra. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 20. Kde
víry nenie, tam hasne naděje. Šml. I. 127.
Přehodila viem (změnila). Phľd. 1894. 94. —
V. Nechtí tomu víry dáti dle 131. Gr. 320.
sprostá frase m.: místa dáti, tomu věřiti, po-
voliti, odpírají tomu.

3. Víra, zvír = vír, zřídlo. Brt. D. II. 411.

4. Víra = mosazný věnec, v němž doutnalo
uhlí, a na který se mísy s jídly stavěly, aby
jídla nevychladla, Wtr. St. Pr. 13., 13Í. Cf.
Věnec (3. dod.), násl. Vireta.

Vireta, y, ť. = podložka pod jídelní mísu.
Hrš. Nách. I. 50. Cf. předcház. Víra.

Virgas, u, m. = výprask. Dostal v. Mor.
Kár. list. 1896. č. 224. odp. feuill., Val. Brt,
D. II. 519. Stojí ako žiak pred virgasom. Phľd.
1892. 580.

Virgat, glotzen. Co tam virgáš Han. Brt.
D. II. 411. Cf. Zdyhať (3. dod.).

Virginal, u, m., hud. nástroj. XVI. stol.
Vz Mus. 1894. 236., Zbrt. Tan.'240.

Virgule, virhule, z lat. virga, virgula —
prut o dvou vidlicích na jednom konci. Vz
Vck. Val. I. 169, 173. Na Slov. = lískový
dvojklaný prut bezlistý. V-lí zlato hledat. Jak
se jí čarovalo? Vz Phľd. 1893. 472.

Vířiti, uvířiti = působiti, by se někdo
zlobil, hněval = rozzlobiti, rozhněvali ho. Gdy
s' sě na ny neuvířil. Alx. BM. 244. (Ctení
dle Kroka 1893. 211.).

Viřkľe, í, pl., f. = viřtle (uzenky). U Kro-
měř. Brt. D. II. 16.

Vírník, brouk. Cf. Ott. X. 671. V., gyrinus.
V. černošedý, g. marinus, dvojbarvý, bicolor,
malý, minutus, nořivý, mergus, obecný, na-
tator, plavčí, colymbus, rozdílný, distinetus,
rudotemenný, dorsalis. Vz K lim. 108.

Vírot, u, m. = víření. Slov. Kal. S. 200.

Vírový, ého, m., vz Vejrovka (3. dod.).

Virvál, u, m. = virvar. Brt. D. II. 411.

Visačky, pl., f. Nastražił smyčku na vi-
sačky = visící na olinutém stromku. Zlín.
Brt. D. II. 411.

Visák = svazek četných pentlí visících až
po bedra z lelíka děvčat valašských (při pen-
tlení). NZ. IV. 436., Brt. D. II. 411. — V.
= bambitnice, holstra, pouzdro na bambitky.
Vz Ott. XI. 505.

Visánek, nka, m., vz Rehek domácí (3.
dod.).

Visatý. V. krb na Chodsku = železný, vi-
síval se stropu uprostřed světnice. Jím se je-
nom svítilo a topilo, ale nevařilo se na něm.
Ve stropě byl otvor pro kouř. NZ. II. 651.

Visceralllí, z lat. = vztahující se k vnitř-
nostem. V. příjice. Čas. čes. lék. 1888. 53.
(Dhn.).

Viselina, y, f. = co odněkud visí, ku př.
pentle od zavití hlavy. Wtr. Krj. I. 378.

Viseti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 73. Na
tom visí, cf.: Na tom pní zákon i proroci.
Ev. seit. 37. Mat. 22. 40.

Vískanica, e, f. = podhodek (3. dod.).
Mtc. 1894. 105. Cf. Odměna.

Viskeř. Odkud má své jm.? Vz Čern. Př.
29.

Viskosita, z lat. = tuhosť (hmoty). Ott.
VII. 852.

Visla. O pův. slova cf Dob. Dur. I. 145.,
150., 196.. 420.

Vislobol), gustavia, Cf. Ott. X, 636.

Vist, u, m., vz Lajblík (3. dod.).

Vista, y, f., vz Lajblík (3. dod.).

Visutý. V. elektrická dráha. Vz KP. VIII.
449.

Visa, dle Bača, vz Václav (3. dod.).

Víšek, ška, m., vz Václav (3. dod.). — V.,
škn, m., vz Záblatník (3. dod.).

Višňa, ě, f. Psí v., vz Střešňa (3. dod.) a
Višně.

Višně, gt. pl. višeň, nč. višní. Gb. H. ml.
I. 165. V. mořské, vz Střešně (3. dod.). Za-
pýřil se jako višně. XV. stol. Mus. fil. 1896.
181.

Višolka, y, f., galanthus nivalis, rostl.
Brt. D. II. 503.

Vít, a, m., os. jm. Odtud: Víta, Vitdček,
Viták, Vitásek, Víteček, Vitejček, Vítek, Vitha,
Vitík, Vitísek, Vitoch, Vitoš, Vitouš, Vitů,
Vítůj, Viturka, Vitůrka. Kbrl. Sp. 20. Od-
vozeniny vz také v Kotk. 34. — V., u, m.
= světlo. Cf. Vitice. Jir. Mus. 1863.

Víta, y, m., vz předcház. Vít.

Vrtáček, čka, m., vz předcház. Vít.

Viták, a, m., vz předcház. Vít.

Vitáliš, e, m. V. Gregor, slov. básn.Phľd.
1895. 315.

Vitásek, ska, m., vz předcház. Vít.

Vítati. Dali mi tam ,vítám tě a jdi s pá-
nem Bohem' (nic mi nedali). Žďársko. Nár.
list, 1894. č. 247. odp. feuill.

Víteček, čka, m., vz Vít (3. dod.).

Vitejček, čka, m., vz Vít (3. dod.).

Vítějoves. Lid říká Vítojoves n. Vítejo-
ves. Ces. 1. VI. 185.

Vítek, tka, m., vz Vít (3. dod.).

Vítěl — pozdravení. Citát je z: Ev. vid.
128. Luc. 10. 4.

Vítěz. O původu cf. Gb. H. ml. I. 315.
O tvarech ib. 114. Podle něho běchu vítězi
(hrdinové) stavani (stavěni). AlxV. 1456.
(Krok 1893. 6.).

Vítězedlný al. vítězitedlný. 1487. Krok
1895. 244.

Vítězovať = vítězně bojovati. GR. Nov.
137. 28.

Vítězský, triumphalis. 1418. List. fil. 1895.
220.

Vitha, y, m., vz Vít (3. dod.).

Víti. O pův. cf. Gb. H. ml. 1. 73.

Vitice = svíce. Jir. Mus. 1863.

Vitík, a, m., vz Vít (3. dod.).

Vitísek, ska, m., vz Vít (3. dod.).

Vítka, y, f. = víšek, háječka. Čejč. Hledík.

Vitoch, a, m, vz Vít (3. dod.).

Vitoš, e, m., vz Vít (3. dod.).

Vitouš, e, m., vz Vít (3. dod.).

Vitoušek, ška, m., vz Vít (3. dod.).

Vítr. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 20.
Nechal ho na třech větroch (v nejistotě). Vck.
Val. I. 110. Bez vetra sa ani lístok v hore
nehne (o šíření pověsti). Slov. Zátur. Pustil
to s větrom a oblaky (zapomněl na to). Šml.
I. 182. Vietor sa zabil (zarazil, přestal, utichl);



	466

	Vinýš. Cf. Am. Orb. 76., 103. Viola v Rkk. Cf. Mas. 1896. 384. Vionok, nku, m., vz Věnec (3. dod.). Vír. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 79. — Cf. 3. Víra (3. dod.). Víra. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 20. Kde víry nenie, tam hasne naděje. Šml. I. 127. Přehodila viem (změnila). Phľd. 1894. 94. — V. Nechtí tomu víry dáti dle 131. Gr. 320. sprostá frase m.: místa dáti, tomu věřiti, po- voliti, odpírají tomu. 3. Víra, zvír = vír, zřídlo. Brt. D. II. 411. 4. Víra = mosazný věnec, v němž doutnalo uhlí, a na který se mísy s jídly stavěly, aby jídla nevychladla, Wtr. St. Pr. 13., 13Í. Cf. Věnec (3. dod.), násl. Vireta. Vireta, y, ť. = podložka pod jídelní mísu. Hrš. Nách. I. 50. Cf. předcház. Víra. Virgas, u, m. = výprask. Dostal v. Mor. Kár. list. 1896. č. 224. odp. feuill., Val. Brt, D. II. 519. Stojí ako žiak pred virgasom. Phľd. 1892. 580. Virgat, glotzen. Co tam virgáš Han. Brt. D. II. 411. Cf. Zdyhať (3. dod.). Virginal, u, m., hud. nástroj. XVI. stol. Vz Mus. 1894. 236., Zbrt. Tan.'240. Virgule, virhule, z lat. virga, virgula — prut o dvou vidlicích na jednom konci. Vz Vck. Val. I. 169, 173. Na Slov. = lískový dvojklaný prut bezlistý. V-lí zlato hledat. Jak se jí čarovalo? Vz Phľd. 1893. 472. Vířiti, uvířiti = působiti, by se někdo zlobil, hněval = rozzlobiti, rozhněvali ho. Gdy s' sě na ny neuvířil. Alx. BM. 244. (Ctení dle Kroka 1893. 211.). Viřkľe, í, pl., f. = viřtle (uzenky). U Kro- měř. Brt. D. II. 16. Vírník, brouk. Cf. Ott. X. 671. V., gyrinus. V. černošedý, g. marinus, dvojbarvý, bicolor, malý, minutus, nořivý, mergus, obecný, na- tator, plavčí, colymbus, rozdílný, distinetus, rudotemenný, dorsalis. Vz K lim. 108. Vírot, u, m. = víření. Slov. Kal. S. 200. Vírový, ého, m., vz Vejrovka (3. dod.). Virvál, u, m. = virvar. Brt. D. II. 411. Visačky, pl., f. Nastražił smyčku na vi- sačky = visící na olinutém stromku. Zlín. Brt. D. II. 411. Visák = svazek četných pentlí visících až po bedra z lelíka děvčat valašských (při pen- tlení). NZ. IV. 436., Brt. D. II. 411. — V. = bambitnice, holstra, pouzdro na bambitky. Vz Ott. XI. 505. Visánek, nka, m., vz Rehek domácí (3. dod.). Visatý. V. krb na Chodsku = železný, vi- síval se stropu uprostřed světnice. Jím se je- nom svítilo a topilo, ale nevařilo se na něm. Ve stropě byl otvor pro kouř. NZ. II. 651. Visceralllí, z lat. = vztahující se k vnitř- nostem. V. příjice. Čas. čes. lék. 1888. 53. (Dhn.). Viselina, y, f. = co odněkud visí, ku př. pentle od zavití hlavy. Wtr. Krj. I. 378. Viseti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 73. Na tom visí, cf.: Na tom pní zákon i proroci. Ev. seit. 37. Mat. 22. 40. Vískanica, e, f. = podhodek (3. dod.). Mtc. 1894. 105. Cf. Odměna.	Viskeř. Odkud má své jm.? Vz Čern. Př. 29. Viskosita, z lat. = tuhosť (hmoty). Ott. VII. 852. Visla. O pův. slova cf Dob. Dur. I. 145., 150., 196.. 420. Vislobol), gustavia, Cf. Ott. X, 636. Vist, u, m., vz Lajblík (3. dod.). Vista, y, f., vz Lajblík (3. dod.). Visutý. V. elektrická dráha. Vz KP. VIII. 449. Visa, dle Bača, vz Václav (3. dod.). Víšek, ška, m., vz Václav (3. dod.). — V., škn, m., vz Záblatník (3. dod.). Višňa, ě, f. Psí v., vz Střešňa (3. dod.) a Višně. Višně, gt. pl. višeň, nč. višní. Gb. H. ml. I. 165. V. mořské, vz Střešně (3. dod.). Za- pýřil se jako višně. XV. stol. Mus. fil. 1896. 181. Višolka, y, f., galanthus nivalis, rostl. Brt. D. II. 503. Vít, a, m., os. jm. Odtud: Víta, Vitdček, Viták, Vitásek, Víteček, Vitejček, Vítek, Vitha, Vitík, Vitísek, Vitoch, Vitoš, Vitouš, Vitů, Vítůj, Viturka, Vitůrka. Kbrl. Sp. 20. Od- vozeniny vz také v Kotk. 34. — V., u, m. = světlo. Cf. Vitice. Jir. Mus. 1863. Víta, y, m., vz předcház. Vít. Vrtáček, čka, m., vz předcház. Vít. Viták, a, m., vz předcház. Vít. Vitáliš, e, m. V. Gregor, slov. básn.Phľd. 1895. 315. Vitásek, ska, m., vz předcház. Vít. Vítati. Dali mi tam ,vítám tě a jdi s pá- nem Bohem' (nic mi nedali). Žďársko. Nár. list, 1894. č. 247. odp. feuill. Víteček, čka, m., vz Vít (3. dod.). Vitejček, čka, m., vz Vít (3. dod.). Vítějoves. Lid říká Vítojoves n. Vítejo- ves. Ces. 1. VI. 185. Vítek, tka, m., vz Vít (3. dod.). Vítěl — pozdravení. Citát je z: Ev. vid. 128. Luc. 10. 4. Vítěz. O původu cf. Gb. H. ml. I. 315. O tvarech ib. 114. Podle něho běchu vítězi (hrdinové) stavani (stavěni). AlxV. 1456. (Krok 1893. 6.). Vítězedlný al. vítězitedlný. 1487. Krok 1895. 244. Vítězovať = vítězně bojovati. GR. Nov. 137. 28. Vítězský, triumphalis. 1418. List. fil. 1895. 220. Vitha, y, m., vz Vít (3. dod.). Víti. O pův. cf. Gb. H. ml. 1. 73. Vitice = svíce. Jir. Mus. 1863. Vitík, a, m., vz Vít (3. dod.). Vitísek, ska, m., vz Vít (3. dod.). Vítka, y, f. = víšek, háječka. Čejč. Hledík. Vitoch, a, m, vz Vít (3. dod.). Vitoš, e, m., vz Vít (3. dod.). Vitouš, e, m., vz Vít (3. dod.). Vitoušek, ška, m., vz Vít (3. dod.). Vítr. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 20. Nechal ho na třech větroch (v nejistotě). Vck. Val. I. 110. Bez vetra sa ani lístok v hore nehne (o šíření pověsti). Slov. Zátur. Pustil to s větrom a oblaky (zapomněl na to). Šml. I. 182. Vietor sa zabil (zarazil, přestal, utichl);