467

Zlý vietor ho zavial (má neštěstí). Phľd. 1894.
59., 441. Přijel jako na větru (rychle) Kat.
z Žer. I. 118. Co mi vzkázáno, tak zase jako
u vítr sem za odpověď dala (hned). Kat. z Žer.
II. 157. Větrem živu býti nelze. Nov. Př. 128.
Honí větry po poľu. Mor. Čes. 1. V. 421. Jde
mu pod vítr (hoví mu a ví proč). Bl. Gr. 297.
U vítr své řeči vynášíte (tlacháte, marně mlu-
víte). Chč. Mik. 461. Znamení, z nichž lze
souditi, že bude v. Vz Duť. 245. — V. Zlý
věter, apoplexia. slabá mrtvice. Mor. Vz Mtc.
1894. 23. Zlý věter ho přešel. Brt. D. II. 491.
V. Stavené větry, kolika, colica flatulenta.
Hojení jí na Slov. Vz Mtc. XVIII. 207.

Vitřit = blouzniti, zběsilým býti. Han. Brt.
D. II. 411.

Vitrolin, u, m. = vitriol NZ. III. 328.

Vitrovica, e, f. = pružina. Vemu-li na
tě v-cu! Záp. Mor. Brt. D. II. 411.

Vítů, vz předcház. Vít.

Vítůj, vz předcház. Vít.

Viturka, Vitůrka, y, m., vz Vít (3. dod.).

Vitý. V. kvítí = délané, krámské. Han.
Brt, D. II. 411.

Vizba, y, f., místo izba, v přídech. Slov.
Pastr. L. 113., Gb. H. ml. I. 432.

Vízdat m. hvízdati, h odsuto. Dšk. Jihč. I.

33.

Vížek, zka, m. = člověk usouzený, na těle
sešlý. Kotk. 78. Cf. Víziti.

Vizgat = hvízdati, d v g. U Tišn. a Brna.
Brt. D. II. 185., 186., 411.

Vizitka, y, f. = druh ženského lajblíku;
nosí sa z jara, kým je nie celky ešte teplo.
Hont. Phľd. 1894. 311. Ušiješ mi v-ku. Ib.
1892. 714.

Vižďák, a, m., vz Rehek zahradní a Ro-
rýs (3. dod.), pták.

Viždžák (Brn.), a, m., vz Vižďák, Vidlák
(3. dod.).

vj mění se v slabikách vja, vju v: vi, v:
stavjati, staviati, stávati, přehlasov. stavěti.
Gb.H. ml. I. 426.

Vjacek, cka, m., os. jm. u Kosmy.

Vjačemil, a, m., os. jm. u Kosmy.

Vjačeslav (Václav), a, m., osob. jméno
u Kosmy. V. vykládá Kosmas latinsky major
gloria (větší sláva). Mus. 1894. 117.

Vjec = více. Již. Mor. Nár. list 1896.
č. 151. odp. feuill.

Vjemový. V. či pocitové středisko, senso-
rium. Sterz. II. 921.

Vjezda, y, m., místo hvězda. U Chromče
na Mor. List. til. 1894. 91.

Vjezdový. V. koleje, Einťahrtsgeleise. Ptrl.
13. V. výměna, -weiche. Ib.

Vkliditi se kam, sich einquartiren. Vo-
jáci s koňmi na mou roli se v-li. 1684. L.
posíl. I. 74.

vl. Z vl se v odsouvá: lať (klas) za vlať,
Mikl. Etym. 394. (Gb.), Ladměřice m. Vladi-
měřice. Ďšk. Jihč. I. 26.

Vláček, čku, m., vz Vlak.

Vláčeti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 35. —
se kam jak. Vláči sa ako osa (vosa) za
sladkou hruškou. Phľd. 1893. 16.

Vlačiště, ě, n., vz Plahočiště.

Vláčný. Jazyk byl vláčnější (navlažený
byl pohyblivější). Světz. 1894. 82. b. V. jícha
a hustá. Slád. Mak. 77.

Vlačuha, vlačužka = vlačiha. Slov. Zátur.

Vláda. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 35. Kto
má vládu (moc), má vždy pravdu. Phľd. 1894.
476. Na kom vláda (moc), na tom pravda.
Slov. Nov. Př. 344. — V. = síla, zdraví.
Mama sú pri vláde. Phľd. XII. 288.

Vladař. O pův. cf. Vláda, Gb. II. ml. I. 35.

Vladařiti. V táboru zmatek v-ří. Vrch.
Rol. XXIII —XXIX. 174.

Vládcovský. V. duch. Kká. Puš. 17.

Vladen, a, ni., z Vladislav. KM. Sp. 11.

Vladislav, a, m. Odvozeniny vz v Kotk.
34. Cf. Vladen, Vladník. — V., ě, f., mě. na
Mor. Kat. z Žer. II. 171.

Vladník, a, m., z Vladislav. KM. Sp. 13.

Vládnouti. O pův. cf. Vláda, Gb. H. ml.
I. 35.

Vladobaživosť, i. f. Ztk. 85. (3. vyd.).
Cf. násl.

Vladobažnosť, i, f. Phľd. 1894. 652. Cf.
Vladybažnosť.

Viadoznačný. V. vínek. Krok. I. 3.

Vladybažnosť, i, f. Phľd. XII. 328. Cf.
Vladobažnosť.

Vládyčí. 1310. Reg. IV. 317.

Vládyka. 1315. Reg. IV. 1129. a )., Eml.
Hrb. 99. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -a, 13. Ne-
viem, na čem chtí vládyky své urození zalo-
žiti výše nad sedláky. Chč. S. 226.

Vlaha. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 35., 79., 61.

Vlahodárný. V. nebesa. Stč. P. př. 47.

Vlahoměrný. V. struna, vlasice. Am. Orb.
79.

Vlahomil, a, m., notiophilus, brouk. V.
bahní, n. palustris, hnědonohý, ruíipes, polo-
tečkovaný, biguttatus, vodní, aquaticus. Klim.
13.

Vlach. O pův. Gb. II. ml. I. 35.

Vlachy. Do Vlach, V. Kal. 97., ve Vlaších.
Ib. 49. a j. — V., osadní místo na Slov. Phľd.
XII. 69. '

Vlajný. V. vlas. Len. 86.

Vlak. O pův. cf. Gb. II. ml. I. 35. V.,
Zug, m. V. připojný, připojovací, Anschlusš-,
dělnický, Arbeiter-, dělný, Arbeits-, blesko-
rychlý, Blitz-, loudavý, Bummel-, kommissní,
Commissions-, kurýrní, Courir-, nezastavující,
durchfahrender Z., rychlý, rychlík, Eil-, dle
potřeby, Erforderniss-, výletní, Excursions-,
schvální, Express-, dálkový, Extern-, Fern-,
v řádu jízdném obsažený, ťahrplanmässiger Z.,
smíšený, gemischter Z., nákladní, Güter-, Last-,
pomocný, Hilfs-, uhelný, Kohlen-, místní, Lo-
cal-, vojenský, Militär-, následný, Nachrangs-,
osobní, Personen-, poštovní, Post-, zkušebný,
Probe-, v. potřeby vlastní, Regie-, zdravotní,
Sanitäts-, rychlý, Schnell-, štěrečný, Schotter-,
zvláštní, Separat-, zábavní, Vergnügungs-,
rozvážecí, Vertheilungs-, předměstský, Vorort-,
předjezdný, Vorrangs-. Ptrl. 26. — V. =
vlečka. Sukně s vlakem. Wtr. Krj. I. 323., 395.
Šil mu kabátec, nohavice, vlak a vláček. 1480.
Hrš. Nách. I. 472.

Vtaka. De svó vlaků = volně, mírným
krokem. Han. Brt. D. II. 411.

Vlákno. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 35.

Vlakopis, u, m., Stundenpass der Eisen-
bahn. Nár. list. 1896. č. 109.

Vlakovůdce, Zugführer. Nár. list. 1896,
č. 109.