469

V. mák, vz Tulipány (3. dod.). — V. mha,
tma, hemeralopia, otupení světlocitu. Vz Ott.

XI. 91. Hojení jí. Vz Mtc. 1893. 146., 1894.
212., Duť. 296. - V. bachor. Má vlčie ba-
chory (žaludek; dobrý). Slov. Nov. Př. 597.

Vrčit se = divočiti se, vztekati se. Han.
Brt. D.. II. 411.

Vlčka? vičko? Vlček neboli zemského
šafránu nechtěl dáti než libru za sedm kop.
Arch. XV. 90.

Vlčkovský = Jan Vlček. List. fil. 1894.
422.

Vlčňák, a, m. Vlčňáci = vlčí prasata,
léstopádovy a proséncovy, nevedržijó dlóho,
só moc haklêvy. Prostěj. Brt. D. II. 411.

Vlčoun, vz Sporýš (3. dod.), rostl.

Vlčún, a, m., potok vo Zvolene. Phľd.

XII. 340.

Vléci. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 79., 28.
Vleče sa ako smola, ako slepý jašter. Slov.
Nov. Př. 564. — V. = vleknouti. Pakli bychom
toho neučinili, má kterýž kolivěk z nás vléci
s jednom pacholkem a se dvěma kořinia v ho-
spodu. Arch. XV. 293. a j. tam.

Vlečka, vz násl. Vlečný. — V. u sukně
v XV. a XVI. věku. Vz Wtr. Krj. I. 44., 74.,
303., 323. Jinak dlouhý podolek. Zeny vle-
čkami zemi co chvoštištěmi umetají a těmi
vocasy po domu blechy sbírají a prach lidem
mezi oči zdvíhají. Lomn. (Zbrt. Tan. 128.).

Vlečný. V. dotek elektrický. KP. VIII. 68.
Vlečná dráha n. vlečka, lépe: nákladová,
Schleppbahn, f. Ptrl. 7.

Vlehnouti. Vlehnuli mu v ucho (dmuii do
něho). XV. stol. Mus. fil. 1896. 184.

Vleklý. V. zrcadlo v XVI. stol. = kon-
kavn . Wtr. Krj. I. 391.

Vlekoun, u, m. = vlečná loď, Bugsierer.
Sterz. I. 574. a.

Vlezenec, nce, m., vz Slepičák (3. dod.).

Vlfský = vlhký, h v f. Dšk. Jihč. I. 32.
Cf. Vlvký.

Vlha, O pův. cf. Gb. H. ml. I. 66. V., vz
Viľha, Žluva, Žluna (3. dod.).

Vlhčící. V. přístroj v knihtiskařství. Nár.
list. 1894. č. 88. odp. feuill.

Vlhkomil, a, m., noterus, brouk. V. kyjo-
rohý, n. clavicornis, tlustorohý, crassicornis.
Vz Klim. 95.-96.

Vlhký. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 79.

Vlhnouti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 79.,
66., 61.

Vlidno = liáno. Je tam v.; v přisuto.
Dšk. Jihč. I. 28.

Vlik m. vlk. Žďár. Brt D. II. 247.

Vlina m. vlna. Žďár. Brt. D. II. 247.

Vlivný. V. ľud. Phľd. XII. 371.

Vlk. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 66. Opýtaj
sa vlka, či na Boha verí, co zuby na teba
vyškerí. Slov. Zátur. Prosí zaň Boha, co v.
za kraví ocas; V. když chytí dobytče a kdcž-
koli se dotkne, nasmradí všecko (tak utrhačný
nakazí vše). Bl. Gr. 297., 303. V., zvíře věšticí.
Vz Zbrt. Pov. 69. Vo vlku se zmíní a von
stojí v síni. Heršpice. Rous. Nikda vlk vlkovi
oka nevyklal. Slov. Nov. Př. 39. Vlk něbra-
kuje. Slez. Ib. 53. To musí vľka udusiť (je-li
jich mnoho na jednoho). Mor. NZ. V. 544. —
Vlky = plody łopúnu. Brt D. II. 504.

Vikan, a, in. = Wolfgang. Phľd. XII. 178.

Vlkodlak. Vz Phľd. 1894. 202. nu.

Vlkový. V. dráni. Bibl. Dob. Dur. 372.

Vlna lana a unda. O pův. cf. Gb. H. ml.
I. 66., 79. V. (Welle) se bez větru nepohne
(příčina). NZ. V. 542.

Vlnáč, e, m. = beran. Ve šviháčině. Brt.
D. II. 520.

Vlňačka (vounaška). y, ť. = hrubá zá-
stěra žunská z vlny. V Hačavsku. Phľd. 1894.
127.

Vlněnka, y, f. = sukně vlněná ze sukna.
Val. Brt. D. ÍI. 464., Vck. Val. I. 38.

Vlniak, u, m. = vlněný šátek. Slov. Sbor.
slov. I. 48.

Vlnice, e, f. = vlnivá čára. NZ. IV. 84.

Vlnobití = bití, čištění vlny. Arch. XIV.
456.

Vlnohojný. V. moře. Krok. 1893. 69.

Vlnoměr. Cirometer oprav v: eriometer.
Cf. Ott. VIII. 714. b.

Vločkovitý. V. massa. Vstnk. III. 255.

Vlomca, e, m. doporučují Phľd. 1893. 174.
za Einbrecher. Cf. Vlomič.

Vložiti. Vložte se v tu věc přátelským
zpuosobem. Arch. XII. 148.

Vlvko m. vlhko, h v v. Brněn. Brt. D. II.
166.

Vlvký m. vlhký. Domžl. a mor. Šb. D. 47.,
44., Brt. D. II. 166. Cf. Vlfký (3. dod.).

Vlžník, a, m., anacaena, brouk. V. dvoj-
tečký, a. bipustulata, kulovitý, globosa, lemo-
vaný, limbata. Vz Klim. 113.

Vměšný. V. tíže (při směšování prvků
platná), Mischungsgewicht, n. Am. Orb. 61.

Vinetek = sražená krev někam v tělo za-
nesená. Vz Ott. VIII. 563. Karcinomatosní v.
Hlav. Obrz. 3.

vn. Z vn se v odsouvá: zníti m. zvníti,
uškrnúti m. uškrvnúti, prní m. první. Vz Gb.
H. ml. I. 438.

Vnadec, dce, m., deleaster, brouk. V. dvoj-
barvý, d. dichrous, Leachův, Leachi. Vz Klim.
247.

Vnáhle. V. přijde. Ev. víd. 133. Marc.
13. 36.

Vňať = nať. Phľd. 1892. 611., 1805. 301.

Vňatka, y, f. Kobylí v., mentha silvestris.
Slov. a mor. Mtc. 1894. 19., 205.

Vněm není = vnímání. Vnímání jest čin-
nosť, jíž vněmů nabýváme. Krejč. Psych. 67.

Vneska m. dneska, U Porub. Phľd. 1893.
369.

Vnísť (nikoli vníť) = vejíti, vjeti. Vnišiel
= vešel i vjel. Slov. Kal. S. 203.

Vníti. Cf. Gb. H. ml. I. 379.

Vnitrák, a, m., vz násl. Vňutr.

Vnitřnostiny, šp m.: útroby. Krok. 1892.
369.

Vnitrobunečně. V. někde žíti. Vstnk. II.
531.

Vnitrooční. V. tlak, nádor, Schb. Nád.
5., 9., choroba. Phľd. IX. 429.

Vnitroplodý. V. lišejník. Vz Ott. VIII. 604.

Vnitřvýtrusí, n. V. hub, endosporium.
Vz Ott. XI. 690. b.

Vnivoč. Pobúchal, pomlátil, na vnivoč
obrátil. Slov. Nov. Př. 611. Cť. Vniveč.

Vniž, vňuž, sieut; vlastně akkus. sg. fern,
v-ňu-že, vňuž i. e. mieru, quo modo. Vz Gb.
H. ml. I. 378.



	469

	V. mák, vz Tulipány (3. dod.). — V. mha, tma, hemeralopia, otupení světlocitu. Vz Ott. XI. 91. Hojení jí. Vz Mtc. 1893. 146., 1894. 212., Duť. 296. - V. bachor. Má vlčie ba- chory (žaludek; dobrý). Slov. Nov. Př. 597. Vrčit se = divočiti se, vztekati se. Han. Brt. D.. II. 411. Vlčka? vičko? Vlček neboli zemského šafránu nechtěl dáti než libru za sedm kop. Arch. XV. 90. Vlčkovský = Jan Vlček. List. fil. 1894. 422. Vlčňák, a, m. Vlčňáci = vlčí prasata, léstopádovy a proséncovy, nevedržijó dlóho, só moc haklêvy. Prostěj. Brt. D. II. 411. Vlčoun, vz Sporýš (3. dod.), rostl. Vlčún, a, m., potok vo Zvolene. Phľd. XII. 340. Vléci. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 79., 28. Vleče sa ako smola, ako slepý jašter. Slov. Nov. Př. 564. — V. = vleknouti. Pakli bychom toho neučinili, má kterýž kolivěk z nás vléci s jednom pacholkem a se dvěma kořinia v ho- spodu. Arch. XV. 293. a j. tam. Vlečka, vz násl. Vlečný. — V. u sukně v XV. a XVI. věku. Vz Wtr. Krj. I. 44., 74., 303., 323. Jinak dlouhý podolek. Zeny vle- čkami zemi co chvoštištěmi umetají a těmi vocasy po domu blechy sbírají a prach lidem mezi oči zdvíhají. Lomn. (Zbrt. Tan. 128.). Vlečný. V. dotek elektrický. KP. VIII. 68. Vlečná dráha n. vlečka, lépe: nákladová, Schleppbahn, f. Ptrl. 7. Vlehnouti. Vlehnuli mu v ucho (dmuii do něho). XV. stol. Mus. fil. 1896. 184. Vleklý. V. zrcadlo v XVI. stol. = kon- kavn . Wtr. Krj. I. 391. Vlekoun, u, m. = vlečná loď, Bugsierer. Sterz. I. 574. a. Vlezenec, nce, m., vz Slepičák (3. dod.). Vlfský = vlhký, h v f. Dšk. Jihč. I. 32. Cf. Vlvký. Vlha, O pův. cf. Gb. H. ml. I. 66. V., vz Viľha, Žluva, Žluna (3. dod.). Vlhčící. V. přístroj v knihtiskařství. Nár. list. 1894. č. 88. odp. feuill. Vlhkomil, a, m., noterus, brouk. V. kyjo- rohý, n. clavicornis, tlustorohý, crassicornis. Vz Klim. 95.-96. Vlhký. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 79. Vlhnouti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 79., 66., 61. Vlidno = liáno. Je tam v.; v přisuto. Dšk. Jihč. I. 28. Vlik m. vlk. Žďár. Brt D. II. 247. Vlina m. vlna. Žďár. Brt. D. II. 247. Vlivný. V. ľud. Phľd. XII. 371. Vlk. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 66. Opýtaj sa vlka, či na Boha verí, co zuby na teba vyškerí. Slov. Zátur. Prosí zaň Boha, co v. za kraví ocas; V. když chytí dobytče a kdcž- koli se dotkne, nasmradí všecko (tak utrhačný nakazí vše). Bl. Gr. 297., 303. V., zvíře věšticí. Vz Zbrt. Pov. 69. Vo vlku se zmíní a von stojí v síni. Heršpice. Rous. Nikda vlk vlkovi oka nevyklal. Slov. Nov. Př. 39. Vlk něbra- kuje. Slez. Ib. 53. To musí vľka udusiť (je-li jich mnoho na jednoho). Mor. NZ. V. 544. — Vlky = plody łopúnu. Brt D. II. 504. Vikan, a, in. = Wolfgang. Phľd. XII. 178.	Vlkodlak. Vz Phľd. 1894. 202. nu. Vlkový. V. dráni. Bibl. Dob. Dur. 372. Vlna lana a unda. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 66., 79. V. (Welle) se bez větru nepohne (příčina). NZ. V. 542. Vlnáč, e, m. = beran. Ve šviháčině. Brt. D. II. 520. Vlňačka (vounaška). y, ť. = hrubá zá- stěra žunská z vlny. V Hačavsku. Phľd. 1894. 127. Vlněnka, y, f. = sukně vlněná ze sukna. Val. Brt. D. ÍI. 464., Vck. Val. I. 38. Vlniak, u, m. = vlněný šátek. Slov. Sbor. slov. I. 48. Vlnice, e, f. = vlnivá čára. NZ. IV. 84. Vlnobití = bití, čištění vlny. Arch. XIV. 456. Vlnohojný. V. moře. Krok. 1893. 69. Vlnoměr. Cirometer oprav v: eriometer. Cf. Ott. VIII. 714. b. Vločkovitý. V. massa. Vstnk. III. 255. Vlomca, e, m. doporučují Phľd. 1893. 174. za Einbrecher. Cf. Vlomič. Vložiti. Vložte se v tu věc přátelským zpuosobem. Arch. XII. 148. Vlvko m. vlhko, h v v. Brněn. Brt. D. II. 166. Vlvký m. vlhký. Domžl. a mor. Šb. D. 47., 44., Brt. D. II. 166. Cf. Vlfký (3. dod.). Vlžník, a, m., anacaena, brouk. V. dvoj- tečký, a. bipustulata, kulovitý, globosa, lemo- vaný, limbata. Vz Klim. 113. Vměšný. V. tíže (při směšování prvků platná), Mischungsgewicht, n. Am. Orb. 61. Vinetek = sražená krev někam v tělo za- nesená. Vz Ott. VIII. 563. Karcinomatosní v. Hlav. Obrz. 3. vn. Z vn se v odsouvá: zníti m. zvníti, uškrnúti m. uškrvnúti, prní m. první. Vz Gb. H. ml. I. 438. Vnadec, dce, m., deleaster, brouk. V. dvoj- barvý, d. dichrous, Leachův, Leachi. Vz Klim. 247. Vnáhle. V. přijde. Ev. víd. 133. Marc. 13. 36. Vňať = nať. Phľd. 1892. 611., 1805. 301. Vňatka, y, f. Kobylí v., mentha silvestris. Slov. a mor. Mtc. 1894. 19., 205. Vněm není = vnímání. Vnímání jest čin- nosť, jíž vněmů nabýváme. Krejč. Psych. 67. Vneska m. dneska, U Porub. Phľd. 1893. 369. Vnísť (nikoli vníť) = vejíti, vjeti. Vnišiel = vešel i vjel. Slov. Kal. S. 203. Vníti. Cf. Gb. H. ml. I. 379. Vnitrák, a, m., vz násl. Vňutr. Vnitřnostiny, šp m.: útroby. Krok. 1892. 369. Vnitrobunečně. V. někde žíti. Vstnk. II. 531. Vnitrooční. V. tlak, nádor, Schb. Nád. 5., 9., choroba. Phľd. IX. 429. Vnitroplodý. V. lišejník. Vz Ott. VIII. 604. Vnitřvýtrusí, n. V. hub, endosporium. Vz Ott. XI. 690. b. Vnivoč. Pobúchal, pomlátil, na vnivoč obrátil. Slov. Nov. Př. 611. Cť. Vniveč. Vniž, vňuž, sieut; vlastně akkus. sg. fern, v-ňu-že, vňuž i. e. mieru, quo modo. Vz Gb. H. ml. I. 378.