470

Vnově. Mistře, v. chtěli tě tam židé ka-
menovati. Ev. vid. 68. Joh. 11. 8. V. volený.
V. Kal. 30. a j.

Vnuk. V. boží = kněžské dítě. XVI. stol.
Wtr. Živ. c. 647.

Vnukly, eingegeben. V. píseň. Zvič. Mlt.
13.

Vňutr, a, m. = vnitrák, brdvek, býček,
který má vnitru přirostlé maso, tajnou vadu.
Laš. Brt. D. II. 411.

VO. Z vo se v odsouvá: ozher m. vozher,
oda, oly m. voda. voly (záp. od Buděj.). Us.
Kts. Oskový. Lobk. 85. (Gb. H. ml. 1. 439.).

Vobal. Strop na vobal = z půvalů slamon
otočených a lepenkou zamazaných. Chod. Vz
NZ. IÍ. 618.

Vobalový, V. strop. Chod. Vz předcház.
Vobal a NZ. IV. 210.

Vobdal, a, m. = cáp. Jevíčko. Mtc. 1893.
307.

Vobdzindky — brinda, patoky; d vsuto.
Dšk. Jihč. I. 16.

Vobejdout = obejíti. Oestr. Mon. (Kom.)

I. 494,

Vobíhanica, e, f. = smažená krev s krou-
pami. Heršpice. Rous.

Vobisace, e, f., lat, = vykání. Bl. Gr.
243.

Voblečka, y, f., vz Oplečí (3. dod.).

Vobřeznice, e, f., vz Obřeznice.

Vobrh, u. m. = ovrh, ovržení (stěn), ob-
mítka. Chod. NZ. II. 646.. III. 393.

Vobrlík, u, m. = obrtlík (zavíradlo),
dřívko asi 2 dm. dlouhé, otáčející se upro-
střed volně kolem čepu zaraženého do veřejí.
Chod. NZ. IV. 316.

Vobuj, e, f. místo obuv, r v j. Zďár. Brt.
D. II. 249.

Vobůrky = borůvky. Záp. Mor. Brt. D.

II. 412.

Vobzobati co. Ten to v-bál (za to trpěl).
Heršpice. Rous.

Vocáď = odsud. Tišn. Brt, D. II. 197.

Vocadky = odsud. Kruml. Brt. D. II. 220.

Vocádok = odsud. Brněn. Brt. D. II. 176.

Vocáďtok = odsud. Tišn. Brt. D. II. 197.

Vocel, m. Brt. D. II. 281.

Vocet, vz Ocet (i 3. dod.).

Vočák, u, m. = špičák (zub). Duf. 21.

Vočazdra = vůčihledě. Brt. D. 1. 110.
(Laš.; d vsuto. Gb.).

Vočepák, u, m. = veliký koláč pomazaný
povidly, posypaný mákem a vykládaný man-
dlemi a hrozinkami. U Horažď. NZ. III. 49.

Voči = vůči. V. Lackov. Phľd. 1895. 229.

Vočkař, e, m. = kdo léčí očka na zvěř
a ptáky. Us. Nár. list. 1894. č. 189. odpol.
feuil.l

Vod. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 84.

Voda. Nehodno ho jo, okrem duše_; iba do
vody hodiť; V. nenio dobrá ani v čižmě. Slov.
Zátur. V. má tenký pysk (všade se prodere).
Phľd. 1893. 700. Není blaha bez vody. Vrch.
F. II. 121. I voda v žízni chutnější jest vína.
Vrch. Rol. XXXI. 37. Kam vodě dolů, tam
teče; Které vody nejprv dojde, tu pije (o vdavků
chtivé); V., kam jí prokopá, tam poteče (tak
lze i lidi vésti). Bl. Gr. 295., 297., 316. Roz-
koší nápoj vody čerstvé jen jest zemdlenému,
ale smrtí tomu, kdo v její vlny vrhá se (každá

přílišnosť škodí). Brab. 65. Zdá-li se o veliké
vodě, samá mrzutosť. Us. Tkč. Dy prši do
božího hrobu, bude bida o vodu. Slez. Nov.
Př. 452. Vodu pijem, vodu jiem, kým že čer-
tom živ budem (stěžující si na samé polívky);
Nazdal by si sa, že nevie vody zamútiť. Slov.
Nov. Př. 440., 510. Napij se vody, neuděláš
kapse škody; D\ť voda néni kmotřenka (když
kdo šetří čistého talíře, ubrusu atd.). Mor.
NZ. V. 514., 546. Ctění vody v Herálecku
v Cech. Vz NZ. III. 342. Jiné pověry o ní vz
v Zbrt. Pov. 169. — V. = moř. Brt, I). II.
412. — V. Z vody do vody = jakési jídlo,
jakási kořenná moučná polévka. Žďár. Nár.
list. 1894. č. 156. odp. feuill. — V. Vodu
vozit. Vz Tanec mor. (3. dod.). — V. Stará
Voda = říčka ve Vratimově na Frvdecku.
Věst, op. 1894 19.

Vodák, a, m., plulydrus, brouk. V. černavý,
berolinensis, hnědožiutý, testaceus, hrotuo-
hrudní, sternospina, menší, melanocephalus,
naš -divělý, <rriseseens, příbuzný, affinis, rezavý,
ferrugineus, tmavočelý, froutalis, tmavohlavý,
coaretatns. Vz Klim. 111.

Vodan, a, m. = vodník. Krolmus. NZ. V.
527. — V., hydraenn, brouk. V. bahní, h.
palustris, černavý, niurita. nejkrásnější, pul-
chella, pobřežní, riparin, Sieboldův, Sieboldi,
štíhlý, gracilis, zubonohý, dentipes. Vz Klim.
121.

Voďanka, y, f. = rodinka, polévka česne-
ková, česnekovira. Laš. Brt. D. II. 484. —
V. (rodinka) = chléb vřelou vodou spařený
a máslem n. sádlem omaštěný. Slez. NZ. IV.
446. Také: vodůvka.

Vodař, e, m., paracymus, brouk. V. kovo-
lesklý, p: aeneus. Vz Klim. 113.

Vodárna na statku = studna. U Lito-
myšle, Čes. 1. V. 278.

Vodbiěka m. odravc-ka. Dšk. Jihč. I. 23.
Popis v-ky vz v NZ. IV. 316.

Voden, vz Vodní, Vodný.

Vodič, e, m. V. (dol.), kľúčik, klučovisko,
(laš.), drabica (Brn.) = ojko plužných kole-
ček. Cf. Brt. D. II. 447. — V. elektřiny =
hmota, která elektřinu na jinou hmotu pře-
vádí. V. dobrý (kov), špatný (sklo). Vz KP.
VIII. 28., 29.

Vodičitka, y, f., v lučbě. Am. Orb. 63.

Vodinka, vz Voda, Voďanka (3. dod.).

Voditi. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 84.

Vodívka, y, f. =- pruh prací látky lněné
n. bavlněné '/₂ m. široký a 1 '/, m. dlouhý,
kterým se dítě k chůvě přivazuje, aby je
snáze nosila. Duf. 20.

Vodivý. V. spojení elektrických proudo-
vodů. KP. VIII. 188.

Vodláb, u, m., z Urlaub. V Chromči na
Mor. List. fil. 1894. 89.

Vodmenia = teraz, po tieto dni, nedávno.
Phľd. 1895. 438.

Vodná, é, f., dvůr u Šajavy na Slov. Vz
Phľd. XII. 340.

Vodnačkový. V. zelí (z vodnačky, vodnice).
Chrud. NZ. III. 486.

Vodnar, u, m. = grál, Treberwein. Mláto
se dá do sudu, nalije se vody a když řizne
i. e. kyše, pije se. Brt. D. II. 440. — V., a,
m. = vodní tatík, vodník, Slov. Mtc. 1895.
345.