471

Vodnář, e, m. = honící pes. Slád. Mak. 57.

Vodnář (wodnarz). znamení ve zvířetníku.
1440. Mus. til. 1896. 262. Na V-ře a Štíra
nesázej nikdo zemáků, zčernaly by a chrobáci
by je sežrali. Vck. Val. I. 163. — V. = had.
Cf. Ott. X. 712. — V., parnus, brouk. V.
hnědonohý, p. lutulentus, lesklý, nitidulus,
světlobrvý, pilosellus, tečkořadý, striatopun-
ctatus, uchorohý, auriculatus, ušatý, prolife-
ricornis. Vz Klim. 126., 131.

Vodnářík, a, m., cymbiodyta, brouk. V.
lemovaný, c. margiuella. Vz Klim. 112.

Vodnatelka. Hojení jí na Mor. Vz Mtc.
1894. 331. Na Slov. Vz Phľd. XII. 568.

Vodní. V. hladina — oko panenky Marie.
Us. NZ. III. 313. V. hodiny, klopshydra. Vz
Ott. XI. 431. b., 439. a. — V. růže, opúch
(podl.), nymphea alba, rostl. Brt. D. II. 505.

Vodník, vz Vodný, Čes. 1. V. 54., 73., NZ.
VI. 89. V. na Val. Vz Vck. Val. I. 103. —
V., hydrophilus, brouk. V. drsný, h. scrobi-
culatus, střevlíkovitý, caraboides, zelenavý,
smaragdinus, žlutonohý, flavipes. VzKlim. 110.

Vodný; roden, dna, o. Potok voden bude.
AlxV. 229. V. muž, tato, tatko (vodník). Vz
Phľd. XII. 211., 652. V. křest. Chč. m. s. III.
10. V. příkop (vodou naplněný). Kabt. 8. —
V. nemoc, tele (vodnatelnosť). Ev. seit. 36.
Luc. 14. 2., Ev. víd. 105. Luc. 14. 2.

Vodočenáškovati co: hřích (modlitbou
otčenáše odčiniti). Nár. list. 1896. č. 14. odp.
feuill.

Vodočet, čtu, in. = vodní stupnice, Pegel,
m.-Ptrl. 18.

Vodočtový. V. čtení, čtení na vodočtu,
Pegelablesung, f. Ptrl. 18. V. pozorování, sta-
nice, Pegelstaiion. Ib.

Vodokrevný. V. letora (človeka bílé pleti).
1440. Mus. fil. 1896. 266.

Vodoměrný. V. oddělení. Stč. P. př. 57.

Vodomil, a, m., hydrous, brouk. V. černý,
h. aterrimus, veliký, piceus. Vz Klim. 109.

Vodopis. V. Europy. Vz Ott. VIII. 875.

Vodorodý, vz Vodorodný. V. skála. Mtc.
1894. 181.

Vodoroveň, vně, f. KP. VIII. 4.

Vodoryska nákladová (ponoru při za-
tížení), Badewasserlinie. Sterz. I. 379.

Vodostřeb, a, m. Vodostrep = kdo střebá.
pije vodu. Phľd.1894. 249.

Vodostrek, u, m. = vodotrysk. Slov. Kal.
S. 204.

Vodošlap, a, m., hydroporus, brouk. V.
bahní, h. palustris, čárkovaný, lineatus, čer-
navý, semirufus (nigrita), černý, pictus, dva-
náctiskvrnný, duodecimopunctatus, dvojčarý,
bilineatus, hnědý, piceus, hřbetoskvrnný, dor-
salis, chloupkovaný, pubescens, kostkovaný,
tesselatus, lemovaný, marginalis, přehlédnutý,
neglectus, přizpůsobený, assimilis, rezavý, fer-
rugineus, rudočelý, rufifrons, rudohlavý, ery-
throcephalus, rudotemenný, memnonius, rzivo-
nohý, h. Kraatzi, stínolibý, umbrosus, šedo-
pruhý, griseostriatus, šírohřbetý, platynotus,
široký, latus, temný, melanocephalus, tmavý,
tristis, trojžebrý, canaliculatus, úpravný, ele-
gans, zploštělý, planus, zrnitý, granularis,
zúžený, angustatus, žlutočervený, balensis,
žlutonohý, íiavipes. Vz Klim. 91.—95.

Vodotečina, y, f., Canal. V-nu v ulici
opravovali. Hrš. Nách. I. 17. a j. Cf. Vodoteč.

Vodotěžba, y, f. V. z hlubokých studní.
Nár. list. 1894. č. 250.

Vodotrysk. Elektrický v., KP. VIII. 207.,
světelný. Ib..

Vodovadlo, a, n., Gaufriermaschine, Sterz.
I. 1010.

Vodovati, gaufrieren. Sterz. I. 1010.

Vodoviet m. vodovietr. V Mnč. Prešp. slov.
(Gb. II. ml. I. 353.).

Vodpočnouti = odpočinouti. čemu.
Tak sobě tade aspoň tem nohám vodpočnu.
Zábř. Brt. D. II. 286.

Vodrant, oprav v: Vodranty, dle Čern.
Př. 35. dříve: Ladranty.

Vodraž. Na vodraž síct obilí. Dšk. Jihč.

I. 28.

Vodrhat = dráti. V. peří. Záp. Mor. Hrt.
D. II. 412. Vz Odrhati.

Vodsádedok = odsud. Letovice. Brt. D.

II. 106.

Vodsadník = rožní kámen, patník. Je
jako v. = mnoho zkusí, každý do něho vrazí.
Nár. list, 1894. č. 182. odp. feuill.

Vodsudtom = odsud. Brt. D. II. 240.

Vodnvka, y, f., vz Voďanka (3. dod.).

Vodvedení, n. = jistý krám v krově na
podélní straně stavení; celý díl střechy nad
záspí (obyč.). Chod. NZ. IV. 207. Cf. Vejstřeší
(3. dod.).

Vodvička, y, f., místy vorbička. Dšk. Jihč.

I. 28.

Vodvolat = odolati. U Drahan. Brt. D.

II. 101.

Vogldávat = vohledávati (slepice), h v <j.
Brt. D. II. 385.

Voháňka = vějíř. V. pávová, pštrosí,
skládací. V XVI. stol. Wtr. Krj. I. 524.

Voharek, vz Oharek.

Vohava, vz Ohava, — V., y, ni. = spríj-
mar. Záp. Mor. Brt. D. II. 412.

Vohavit,vz Ohaviti. -- V. = dělati šprýmy,
hlouposti. Záp. Mor. Brt. D. II. 412.

Voheralý, vz Ohéralý. — V. při práci =
šukavý. Záp. Mor. Brt. D. II. 412.

Vohľač. Iba, ak oblokom chodia k nej
vohlačia, ale dveřmi nie (o zmrhané). Slov.
Nov. Př. 653.

Vohľady na Slov. Vz Phľd. 1895. 518.

Vohnisek, sku, m. = ohniště. U Litovle.
Brt. D. II. 412.

Vohráti, zvohráti. Já bych to vohral =
sklidil. ČT. Tkč.

Vochalebovaí se = dělati se hodným.
Vz Ochalebovat se (3. dod.).

Vochář, e, m. = ohař? Chrta aneb vocháře
pro vrchnosť chovati. 1698. Věst. op. 1894. 33.

Vodice m. rovce, ovce, c v ch. Dšk. Jihč.
I. 25.

Vochle, ze střhněm. hachel. Gb. H. ml.
I. 463. Nepřivykl jsem na vochli seděti (tre-
stánu býti). Bl. Gr. 307.

Vochlice = řídká vochle. 1748. NZ. III.
406.

Vochlička. V-ky n. pačísky lnu = vý-
česky. Brt. D. II. 441.

Vochličkář, e, m. Slad. Žen. 14.

Vochoméíat se = otáčeti se kolem ně-
čeho. Us. Také na Mor. Brt, D. II. 412.