474

Vosí = louka u Poděbr., nyní: V husejch.
1748. NZ. III. 408.

Vosim = osm. Arch. XV. 133.

Vosk. Hádání z vosku. Vz Zbrt. Pov. 69.,
86.. 89., 152.

Voskovka, v, ť., ťuchsia. Prostěj. Brt, I).

II. 503.

Voslep. Letěli v. (slepě). Phľd. XII. 212.

Vosnák m. ostnák. Us. Čern. Př. 75.

Vosobný. Chlíb je v-bné (nadělaný, není
porovitý"). Heršpice. Rous.

Vosouška, v, f. — peřinka, do které se
vykoupané dítě balí. Duf. 17.

Vosovy = vosí. V. uštipnutí. Háj. Herb.
214. b.

Vospust. Len tri k v. sveta chodil = zbůh-
darma, bezúčelně. Phľd. 1895. 79., 1892. 652.
Bľabotí vospust sveta. Slov. Nov. Př. 611. Cf.
Vozpust (o. dod.).

Voština, y, f= ostí ječmenné. Vz Ostina.
Záp. Mor. IM. D. II. 412.

Vostřížek, žka. m. = krahulák (Zábř.),
astur nisus, pták. Brt. D. II. 493.

Vostrliz, Brň.; vz Oštrľejz (3. dod.).

Vostrufka, pl., n. = ostrůvky, název luk
u ře. Moravy. List. fil. 1891, 267.

Vošatka, vz Ošatka. Brt. D. II. 412.

Voščiny, pl., f. = souš. Laš. Brt. D. 11.
412.

Vošky = svrbivka na nohou. Slov. Zátur.
Cf. Voške.

Vošléch, u, m. = pažítka. Záp. Mor. Brt.
D. II. 412. Vz Ošlejch. Dle Brt. D. II. 499.
vošlejch, pažítka (val.), kundraska (val.).
fryzloch (sev. Mor.), allium schoenopr., rostl.

Vošmenda, y, m . přítok Kamenice u Vy-
sokého. Nár. list. 1893. č. 228.

Voštěpačka, y, f. = sekera. Hrš. Nách. 1.
452. Cf. Oštěpačka.

Voštěpiště, ě, n. Uhodil ho, a z se pře-
vrhl a já jej zavrhl voštěpištěm (zaštítil).
Arch. XIII. 513.

Voštník = voskář. Arch. XV. 539.

Votáčka, vz Otáčka (dod. 1.). Je jako v.
(kokotice) v obilí (o dotěrném). Nár. list. 1894.
č. 196. odp. feuill.

Votad m. odtad, d odsuto. Dšk. Jihč. 1. 17.

Votall, vz Otah, Odtah. Na dlouhé v-hy.
rozvláčně. Záp. Mor. Brt. D. 11. 412.

Votáhlíček, čku, m., pláštik. Wtr. Krj. D.
644.

Votátok = odtud. U mor. Kruml. Brt. D.
II. 220.

Votchý = vetchý. Slov. Zátur.

Votjízka, y, f. = zájezek? V řece v-kv
dělati. Arch. XIII. 437.

Votmeknouti = odemknouti. V. truhlu.
Arch. XIII. 462.

Votojce = otoč se. Brt. D. II. 13l.(Zábř.).

Votruby, z Otryby (místo). Čern. Př. 33.

Votrusky. Arch. XV. 98. Vz Otrusky.

Vou = vůl. V Čade. Phľd. 1893. 372.

Voupolky. Drželi se v. Wtr. St, Pr. 113.
Popadněte ho v. (vejpůlky). Wtr. St, nov. 130.

Vous. Cf. Gb. H. ml/l. 48., 433. V. v XV.
a XVI. stol. Cf. Wtr. Krj. I. 38., 56., 413.,
128. V. (brada) kněží. Ib. 192., 550. — Vousy
sv. Ivana, čertoro peří, stipa. pennata, rostl.
Brt. D. II. 507.

Vousáč, e, m., leistus, brouk. V. červeno-

hnědý, 1. rufescens, hnědočerný, piceus, modrý,
spinibarbis, rezavý, ferrujiineus. Klim. 11.

Vovedne = v hromadě, pohromadě. Ľud
a s n.in v. oddaná intelligencia. Phľd. XII.
395. Sedeli v. na konci stola. Ib. 1896. 651.

Voves, čes. tanec. Vz NZ. III. 443., Tanec
čes. (3. dod.).

Voviesť = revésti. Slov. Kal. S. 205.

Vovísek, ska, m., vz Zvonoblík (3. dod.).

Vovždy = vždy. Slov. Kal S. 205.

Vozač, e, m. = důlní dělník, Hundstosser,
m. Ott. XI. 607., Nár. list. 1894. č. 129. odp.

Vozdr z vozlier. Cf. Dšk. Jihč. I. 32., List.
lil. 18í)6. 159.

Vozebenej = ozábJý. Dšk. Jihč. I. 28.

Vozec, zce, m., zdrobn. vůz. Byl bych ho
na vozci nahoru dopravil, ale . . . Arch. XV.
141.

Vozeň, zně, m., Waggon, m. Krčil sa v kúte
vagóna . . . kraj letel pred oblokom vozňa.
Phľd. XII. 404., XV. 141. a j. tam.

Vozer starší tvar slova vozlier. Cf. Dšk.
Jihč, L. 17., List. fil. 1895. 158.

Voznica, e, f., obec v Tekovsku. Phľd. XII.
310.

Vozný. V. vrata (kterými se vozy pro-
jíždělo). Arch. XV. 533.

Vozokany, dle Dolany, obec v Tekovsku.
Phľd. XII. 74., 554.

Vozor, u, m. = vozdr. Dšk. Jihč. I. 17.

Vozpust. Robí vozpust sveta, Slov. Nov.
Př. 576. Cf. Vospust (i 3. dod.).

Vozupravdu = opravdu. Dšk. Jihč, I. 28.

Vozvyšok. Hor v. = hore do vysoka,
rzhůru. Phľd. 1894. 306. V VII. 1047. chybně:
vozvysok.

Vožinky = obžinky. Dšk. Jihč. I. 22.

Vpadlina, y, f. V. v zemi. Mus. 1893. 453.

Vperčiti. Až vperčil kolenem do lavice
(narazil). Světz. 1895. 352. b. Vperčila se mu
do brady (zabrala). Wtr. St. nov. 35.

Vpíti. Pakli co smrtelného vpijí, neuvadí
jim. Ev. seit, 24. Marc. 16. 18.

Vplítek, tku, m., Eingewebe, n. Sterz. I.
758.

Vplyvný = vplyv mající, einflussreich. V.
rodina, Phľd. XII. 136., 1893. 390., XIV. 438.
V. muž. lb. 1896. 714.

Vpřáhnouti. V. dvě krávě u vóz. Ol.,
Reg. 6. 7. (Gb. H. ml. I. 107.).

Vpusť = kanál, kterým se voda z ulic do
stok svádí. Nár. list, 1893. č, 307.

Vpustiti. Byla. do Březnovsi vpuštěna i.
e. puštěna z poddanství a dovoleno jí, aby
se tam vdala za muže i poddanství tam při-
jala, 1551. Ned. Zábran. 20.

vr. Z rr v odsuto: Varouš m. Vavrouš.
Dšk. Jihč. I. 26.

vř. Z rř r odsuto: Jaro se vodeřelo. Dšk.
Jihč. I. 27.

Vrabata = vrabčata. XIV. stol. Seyk.
Huk. 21.

Vrabřacinec, vrabčiačinec, nce, m. =
vrabčí lejno. Phľd. XII. 569., Sbor. slov. 1.77.

Vrabčí. V. mluva. Vz NZ. III. 330. V. daň.
Daň z vrabců zavedena r. 1750., odváděli
vrabčí hlavy. NZ. III. 221.

Vrabec. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 34. V.
domácí, brabec, brablec, u Brodku na Mor.
knnčák, Mtc. 1893.306., vrabeľ (Březová uh.,