476

Vražebný. V. síly. Kolc. 58.

Vražec. Kdo še líči (vražcom si pomáha),
še kaliči; Kdo sa vražcom dá liečiť, strasie
krpcami. Phľd. 1895. 188. Choťa vražec dáky.
Exe.

Vražedlný. Mluvil tvrdé a v-iié řeči na
bezhrdlé Jeronýmovo. Břez. Font. V. 340.

Vražíć = čarovati. Slov. Zátur.

Vrba. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 65. V., vrbátko,
vrbě, vrbovice. Słow. 84. V. červeníce (= v. na-
chová), lýkovcová, salix daplmoides, ostrolistá,
s. acutiťolia, košařská, s. viminalis, dlouho-
listá, s. longifolia, šípovitá, s. hastata, černa-
jící, s. nigricans. Vz KP. VII. l00 nn. Boli
zesobášeni pod vrbú (o nezákonném manžel-
ství). Phľd. 1892. 559. Spusť sa Boha, chyť
sa vŕby (volali na tonúceho, keď na Boha
volal). Ib. 1894. 194. Je jako v. (o pochleb-
níku, který se všude přiživí). Nár. list. 1894.
č. 169). odp. ťeuill. Chlapská vernosť nerastie
na vŕbe. Phľd. 1894. 150. Deř sedláky, neboť
se otaví brzy jako v. u vody stojécí; Hloze
jako koza na vrbě. Chč. S. 111., 153. Na vrbě
peněz nevyčesla (snadně jich nenabyla). Wtr.
St. l'r. 124. — Y. Hra na suchou vrbu. Kluk
se postaví na hlavu rukama o zem se opíraje.
Hra na starou vrbu: lehne si, zvedá nohy a
tělo, až všecka síla spočívá na týle. Vz NZ.
III. 23.

Vrbař, c, m. V. (Brn.), plháček (Sloup),
zákorník (Zlín.), sitta caesia, pták. Brt. D. II.
496.

Vrbcom síť = obníčkovati. Slov. Kal. S.
205.

Vrbčiť = šíti, endeln. Vz Vrbcovať. Phľd.

XII. 317., XIII. 371.

Vrbec, bce, m. = trik. V z Vrbcovať. Phľd.

XIII. 371., XII. 317.

Vrbica, e, f. = hořká tráva, lythrium sa-
licara, rostl. Brt. D. II. 504. --- V., železník,
verbena, rostl. Brt. D. II. 508. — V., mě.
v Liptovskú. Phľd. 1894. 123.

Vrbice, pl., f. = druh hrušek. NZ. V. 586.

Vrbina, y, f., polygonum lapatitblium.
Prečo má v. listy kropenaté? Slov. Vz NZ.
III. 30.

Vrbka, y, f., epilobium. Vz Vrbovka, Ott.
VIII. 667.

Vrbošťávný. V. sloučenina. Am. Orb. 67.

Vrboučí, n. = n-boví. ČT. Tkč.

Vrbová, é, f. = trať na Frýdecku. Vz
Věst. op. 1894. 19.

Vrbové, ého, n., míst. jm. na Slov. Phľd.
XII 70.

Vrbovka, y, f. = vrbka, epilobium, rostl.
Vz Ott. VIII. 667. — V., míst. jm. na Slov.
Phľd. XII. 70.

Vrbový. V. proutí v košíkářství. Vz KP.
VII. 106. nn.

Vrbůvka, y, f., polyporus, houba. Brt. D.
II. 512.

Vrcabnice = vrhcabnice. Chč. Mik. 411.

Vrci. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 79. O časo-
vání v r. 1440. vz Mus. lil. 1896. 449.

Vrčeti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 63.

Vrčoun, a, m. = pes. Lerm. II. 143.

Vrece, z vertje. Gb. H. ml. I. 384. Strsl.
vrésta, Ib. 28. Prázdne v. stáť nebude (o lač-
ném); Stojí rovno jako prázdne v.; Kde sa
dvaja perú (prú), tretiemu do vreca naháňajú.

Phľd. 1893. 701., 1894. 315., 195. Do jedného
vreca dúchajú (jsou srozuměni). Slov. Nov.
Př. 642.

Vreckový — kapesní. V. šatka. Phľd. 1896.
13.

Vřečniťi se. Ondrej vrečnil sa do extasi.
Phľd. 1896. 488.

Vřed, strsl. vrêdb; o pův. cf. Gb. H. ml.
I. 28. Byl nedůtklivý jako v. Šml. VII. 90.
V., ťurunculosis. Léčení ho. Vz Mtc. 1894.
337., Zbrt. Pov. 59., 60., Duť. 26. — V. =
padoucnice. V. zjavný. Vck. Val. I. 124. Ho-
jení ho na Mor. Vz Mtc. 1894. 106. Vředová
zelinka (šalvia sclarea) pomáhá od vředu.
Mtc. 1894. 19. — V. suchý = hostec. V. je
takměř souborem všech rheumatických ne-
mocí. Vck. Val. I. 124. V. črevný, srdečný,
hlavný. Mtc, 1894. 106. — V. = zlé, úmorné
osypyky. Vz Úmornice (3. dod.).

Vredisko, a, n., vz Psotník, Vřed (i 3.
dod.).

Vředoueí vřed. Vck. Val. I. 125.

Vředový. V. zelinka. Vz Vřed (3. dod.).

Vřelý. Začervenala se, jakoby ji byl vre-
lou vodou polil. Šml. I. 154.

Vřepiti. O pův. cf. Jag. Arch. XVI. 409.

Vřesk. O pův. cf.. Gb. H. ml. I. 28.

Vřesovice. Václ. z V-vic, spis. + 1583.
Vz Mus. 1896. 132.

Vřesovitý. V. rostliny, bicornes. Ott. VIII.
707. b.

Vřesový. V. půda. Mus. 1895. 277.

Vřešťák, a, m. = kozel. Slovo dle Bl. Gr.
173. nejasné a nesrozumitelné.

Vřeštěti. O pův. cf. Gb H. ml. I. 28.

Vreta, fretka, y, f., putorius furo, odrůda
tchoře. Ott, IX. 688. Cť. Vřet.

Vřeténka, y, f. = vřitenka, slepýš. Laš.
Brt. D. II. 413.

Vřeteno. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 80., 28.
V. u kolovratu cf. Brt. D. II. 456.

Vřetenorožec, žce, m., orthocerus, brouk.
V. černošedý, o. tereticornis, kyjorohý, mu-
ticus, tlustorohý, crassicornis. Vz Klim. 347.

Vřetenový bleskosvod, Spindelblitzablei-
ter, m. Vz KP. VIII. 133., 366.

Vrh. Zavolaj vo tri vrhy — třikrát. Phľd.
1894. 205.

Vrhadlo, a, n. V. světla, Reflektor, Schein-
werfer, m. KP. VIII. 202., 209.

Vrhcáby. Pověry vz Zbrt, Pov. 100. Zde
jest as poloviční překlad něm. Wurfzabel jako
ve: vánoce, bavlna. V ruk. z r. 1440.: vrch-
cáby. Vz H (3. dod.) a Mus. fil. 1896. 436.

Vrch. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 65.
Hore vrchom pomaly, dolu vrchom nenáhli a
po rovnej zajmaj (o vozkářích). Phľd. 1894.
194. Když přišli na vrch práva (když měli
přistúpiti k soudu). Arch. XIII. 238. Jal se
za vrch (hlavy) rváti a svú bradu ven trhati.
GR. Nov. 46. — V. = hořejší patro. Vedli
ji na vrch. Kld. 111. 145. — V., vrch v Nitran.
Phľd. XII. 340.

Vrchalovať. Len aby sa nevrchaloval na
nás ten zaťko náš. Phľd". XII. 696.

Vrcheň, chně, f. V. písku, summa aréna,
V Mus. fil.til. 1896. 474. se neschvaluje.

Vrchlický. Jeho činnosť popisuje Krásno-
horská v Osv. v prvních seš. r. 1896.



	476

	Vražebný. V. síly. Kolc. 58. Vražec. Kdo še líči (vražcom si pomáha), še kaliči; Kdo sa vražcom dá liečiť, strasie krpcami. Phľd. 1895. 188. Choťa vražec dáky. Exe. Vražedlný. Mluvil tvrdé a v-iié řeči na bezhrdlé Jeronýmovo. Břez. Font. V. 340. Vražíć = čarovati. Slov. Zátur. Vrba. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 65. V., vrbátko, vrbě, vrbovice. Słow. 84. V. červeníce (= v. na- chová), lýkovcová, salix daplmoides, ostrolistá, s. acutiťolia, košařská, s. viminalis, dlouho- listá, s. longifolia, šípovitá, s. hastata, černa- jící, s. nigricans. Vz KP. VII. l00 nn. Boli zesobášeni pod vrbú (o nezákonném manžel- ství). Phľd. 1892. 559. Spusť sa Boha, chyť sa vŕby (volali na tonúceho, keď na Boha volal). Ib. 1894. 194. Je jako v. (o pochleb- níku, který se všude přiživí). Nár. list. 1894. č. 169). odp. ťeuill. Chlapská vernosť nerastie na vŕbe. Phľd. 1894. 150. Deř sedláky, neboť se otaví brzy jako v. u vody stojécí; Hloze jako koza na vrbě. Chč. S. 111., 153. Na vrbě peněz nevyčesla (snadně jich nenabyla). Wtr. St. l'r. 124. — Y. Hra na suchou vrbu. Kluk se postaví na hlavu rukama o zem se opíraje. Hra na starou vrbu: lehne si, zvedá nohy a tělo, až všecka síla spočívá na týle. Vz NZ. III. 23. Vrbař, c, m. V. (Brn.), plháček (Sloup), zákorník (Zlín.), sitta caesia, pták. Brt. D. II. 496. Vrbcom síť = obníčkovati. Slov. Kal. S. 205. Vrbčiť = šíti, endeln. Vz Vrbcovať. Phľd. XII. 317., XIII. 371. Vrbec, bce, m. = trik. V z Vrbcovať. Phľd. XIII. 371., XII. 317. Vrbica, e, f. = hořká tráva, lythrium sa- licara, rostl. Brt. D. II. 504. --- V., železník, verbena, rostl. Brt. D. II. 508. — V., mě. v Liptovskú. Phľd. 1894. 123. Vrbice, pl., f. = druh hrušek. NZ. V. 586. Vrbina, y, f., polygonum lapatitblium. Prečo má v. listy kropenaté? Slov. Vz NZ. III. 30. Vrbka, y, f., epilobium. Vz Vrbovka, Ott. VIII. 667. Vrbošťávný. V. sloučenina. Am. Orb. 67. Vrboučí, n. = n-boví. ČT. Tkč. Vrbová, é, f. = trať na Frýdecku. Vz Věst. op. 1894. 19. Vrbové, ého, n., míst. jm. na Slov. Phľd. XII 70. Vrbovka, y, f. = vrbka, epilobium, rostl. Vz Ott. VIII. 667. — V., míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 70. Vrbový. V. proutí v košíkářství. Vz KP. VII. 106. nn. Vrbůvka, y, f., polyporus, houba. Brt. D. II. 512. Vrcabnice = vrhcabnice. Chč. Mik. 411. Vrci. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 79. O časo- vání v r. 1440. vz Mus. lil. 1896. 449. Vrčeti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 63. Vrčoun, a, m. = pes. Lerm. II. 143. Vrece, z vertje. Gb. H. ml. I. 384. Strsl. vrésta, Ib. 28. Prázdne v. stáť nebude (o lač- ném); Stojí rovno jako prázdne v.; Kde sa dvaja perú (prú), tretiemu do vreca naháňajú.	Phľd. 1893. 701., 1894. 315., 195. Do jedného vreca dúchajú (jsou srozuměni). Slov. Nov. Př. 642. Vreckový — kapesní. V. šatka. Phľd. 1896. 13. Vřečniťi se. Ondrej vrečnil sa do extasi. Phľd. 1896. 488. Vřed, strsl. vrêdb; o pův. cf. Gb. H. ml. I. 28. Byl nedůtklivý jako v. Šml. VII. 90. V., ťurunculosis. Léčení ho. Vz Mtc. 1894. 337., Zbrt. Pov. 59., 60., Duť. 26. — V. = padoucnice. V. zjavný. Vck. Val. I. 124. Ho- jení ho na Mor. Vz Mtc. 1894. 106. Vředová zelinka (šalvia sclarea) pomáhá od vředu. Mtc. 1894. 19. — V. suchý = hostec. V. je takměř souborem všech rheumatických ne- mocí. Vck. Val. I. 124. V. črevný, srdečný, hlavný. Mtc, 1894. 106. — V. = zlé, úmorné osypyky. Vz Úmornice (3. dod.). Vredisko, a, n., vz Psotník, Vřed (i 3. dod.). Vředoueí vřed. Vck. Val. I. 125. Vředový. V. zelinka. Vz Vřed (3. dod.). Vřelý. Začervenala se, jakoby ji byl vre- lou vodou polil. Šml. I. 154. Vřepiti. O pův. cf. Jag. Arch. XVI. 409. Vřesk. O pův. cf.. Gb. H. ml. I. 28. Vřesovice. Václ. z V-vic, spis. + 1583. Vz Mus. 1896. 132. Vřesovitý. V. rostliny, bicornes. Ott. VIII. 707. b. Vřesový. V. půda. Mus. 1895. 277. Vřešťák, a, m. = kozel. Slovo dle Bl. Gr. 173. nejasné a nesrozumitelné. Vřeštěti. O pův. cf. Gb H. ml. I. 28. Vreta, fretka, y, f., putorius furo, odrůda tchoře. Ott, IX. 688. Cť. Vřet. Vřeténka, y, f. = vřitenka, slepýš. Laš. Brt. D. II. 413. Vřeteno. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 80., 28. V. u kolovratu cf. Brt. D. II. 456. Vřetenorožec, žce, m., orthocerus, brouk. V. černošedý, o. tereticornis, kyjorohý, mu- ticus, tlustorohý, crassicornis. Vz Klim. 347. Vřetenový bleskosvod, Spindelblitzablei- ter, m. Vz KP. VIII. 133., 366. Vrh. Zavolaj vo tri vrhy — třikrát. Phľd. 1894. 205. Vrhadlo, a, n. V. světla, Reflektor, Schein- werfer, m. KP. VIII. 202., 209. Vrhcáby. Pověry vz Zbrt, Pov. 100. Zde jest as poloviční překlad něm. Wurfzabel jako ve: vánoce, bavlna. V ruk. z r. 1440.: vrch- cáby. Vz H (3. dod.) a Mus. fil. 1896. 436. Vrch. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 65. Hore vrchom pomaly, dolu vrchom nenáhli a po rovnej zajmaj (o vozkářích). Phľd. 1894. 194. Když přišli na vrch práva (když měli přistúpiti k soudu). Arch. XIII. 238. Jal se za vrch (hlavy) rváti a svú bradu ven trhati. GR. Nov. 46. — V. = hořejší patro. Vedli ji na vrch. Kld. 111. 145. — V., vrch v Nitran. Phľd. XII. 340. Vrchalovať. Len aby sa nevrchaloval na nás ten zaťko náš. Phľd". XII. 696. Vrcheň, chně, f. V. písku, summa aréna, V Mus. fil.til. 1896. 474. se neschvaluje. Vrchlický. Jeho činnosť popisuje Krásno- horská v Osv. v prvních seš. r. 1896.