477

Vrchluží, n., poloha u Poděbr. 1748. NZ.
III. 520.

Vrchnák = víko. Phľd. 1892. 413., 1895.
17., 182.

Vrchní. Moc v-ho obklíčí tě. Ev. seit, 3.
Luc. 1. 35.

Vrchnica, o, í. = svrchní peřina, duchna.
Brt. D. II. 436.

Vrchnokrajinský. V. rada. Šml. VIII.
222.

Vrchnoředitel, e, m. 1748. NZ. III. 142.

Vrchnostlivý. V-vou ruku nad někým
držeti. 1725. NZ. II. 656.

Vrchnožupanský. V. hodnosť. Phľd. 1897.
57.

Vrchol, f. v Rkk. Vz Mus. 1896. 260.,
261., 376., List. fil. 1896. 341., Osv. 1896 .715.
V. hory: hlava, homole, jehla, kopa, kupa,
kužel, roh, stůl, špice, špičák, tabule. Vz Ott.
XL 645.

Vrcholec, lce, m., vrchovka, y, f.= vrchní
část kamen, která je přikrývá. U Žleb. NZ.

II. 696.

Vrchomuž, e, m., šp. dle něm. Bergmann,
baník. Phľd. 1893. 335.

Vrchoplodý. V. mechy, musci acrocarpi.
Ott. VIII. 654., 794.

Vrchoslav, a, m. Odvozeniny vz v Kotk.
35.

Vrchov, a, m., pustá ves na Mor. Mtc.
1896. 122.

Vrchová, é, f., trať na Frýdecku. Věst.
opav. 1894. 19.

Vrchovaný, altissimus. Syn v-ného nazván
bude. Ev. seit. 3. Luc. 1. 32.

Vrchovec, vce, m. = na vrších bydlíc'.
Phľd. 1893. 632., 633. Obce v-cu. Ib. 632. ej
za ý vyslovují v-vci. Ib. 632. Tam sišiel sa
s v-com Rovňanom. Ib. 1894. 676.

Vrchovka, vz Vrcholec (3. dod.).

Vrchtito = vrchovatě. Brt. D. II. 413.

Vríč, e, m., potok v Nitre. Phľd. XII. 340.

Vřídlo. O pův. cf. Gb. H. ml. T. 28., 79.

Vřídlový. V. studna, Plätscherbrunnen.
Sterz. II. 552.

Vriedny. Vriedna ženská = súca, robotná,
pracovitá. Phľd. 1896. 130.

Vříti. O pův. cf. Gb. H. ml. L 28., 79.

Vrkati. O pův. cf. Gb. H. ml. L 65.

Vrklovice, pustá ves na Mor. Vz Mtc.
1896. 122.

Vrkoč, vz Cop (i 3. dod.).— V. = pásek
atd. Vz NZ. IV. 434. nn. — V. = zešívka
lýková spojující dvě části lubu (říčice). Brt.
Ď. II. 438. — V. = tanec. Vz Tanec čes. (3.
dod.).

Vrkůčkový. V. steh. Na mor. Slov. NZ.

III. 432.

Vrkúsek, ska, m. = holoubek. Cejč. Hledík.

Vrlavec, vce, m. = holub. Stč.Kon. 184.

Vrlíkati. Škovránek vrlíká. Vz Škovrlíkati
(3. dod.).

Vrlina, y, f. = časť fasunku. Val. Brt. D.
II. 445. — V-ly = podložky pod kládí slo-
žené na hromadu. Val. Brt. D. II. 413.

Vrlý = brlý, hbitý, pilný. Jicko. Brt, D.
II. 296.

Vrnění dětí = kňourání. V. jich při jistých |
chorobách. Ott. IX. 674. I

Vrnkáč, e, m. V-či ohlašují hoši od zele-

ného čtvrtka do bílé soboty místo zvonů pole-
dne a klekání tak, jako i klapačkami. ČT.
Tkč,

Vróbl = roubík. Vz Snop (3. dod.).

Vroubkář, e, m., Filethobel, m. Sterz. I.
920.

Vroubkovač, e, m., Auszacker, m. Sterz.
I. 371.

Vroubkovník, u, m. = vroubkovací kla-
divo, Abbindhammer, m. Sterz. I. 7.

Vroncník, a, m. = vroucný člověk. Am.
Orb. 112.

Vroupat = broukati. Han. Brt 13.

Vroutek, tku, m. = zřídlo, pramen. Kotk.
153.

Vrovnati se s čím. Ořechy lískové s těmi
v. se nemohou. Háj. Herb. 82. a.

Vrstevnatosť. V. vápence. Mtc. 1895. 26.

Vrstevnatý. V. horniny. Vz Ott. XI. 613. a.

Vrstevnice. Est (quidem proprium, sed
inusitatum. Bl. Gr. 168.

Vrstevník. Est quidem proprium, sed inusi-
tatum. Bl. Gr. 168. Cf. Rovňák (3. dod.).

Vrstva. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 80.

Vrstvič, e, m., Aufschichter, m. Sterz. I.
290.

Vrstvovat, vz Vrstviti.

4. Vrš = verš, e vynecháno. Otc. 128. a.,
Zlín. Brt. D.. I. 22.

Vrše. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 65.

Vršek, šku, m. Šátek bez vrška, který má
uprostřed dírku. Záp. Mor. Brt, D. II. 413. —
V. = smetana. Slez. NZ. IV. 445.

Vršeň = puls při zvonění. Nářečí belujské.
Phľd. 1893. 428.

Vrší = vršek rinne' révy. Brt. D. II. 440.

Vŕšit co = končiti. Slov. Kal. S. 205. —
sa na koho = sápati, hněvati se. Phľd. 1894.
390. -- se nad kým = vypínati se; mstíti
se. Ib 1892. 387. — na kóm. V. sa najmä
na slabom nie je vec pekná. Phľd. 1893.701.

Vršito. V. se nasytil. Slád. Mak. 112.

Vršitý — vrchovatý. Cf. Vrchtitý. Žďár.
Brt. D. II. 413.

Vršovičané = Vršovci. XV. stol. Mus.
1893. 434.

Vrštěk. ,Čo jej čert v. odštiknul¹ = zraď-
sasám, rostl. Phľd. 1894. 674. — V. na mlieku
= otápek. Slov. Kal. S. 205.

Vrtač, e, m. = jeden z chasy, ktorá chodí
s Perchtou; chodí s nebozezem a chce ve
statcích vrtati lavice. Vz NZ. IV. 55.

Vrtáček na brambory, Kartoffelbohrer, m.
Jeř.

Vrtadlo elektrikou poháněné. Vz KP. VIII.
416., 420.

Vrták elektrický. Vz KP. VIII. 420.

Vrtání v dolech: razivé či úderné (stos-
sendes Bohren), točivé (drehendes B.), stro-
jové. Vz Ott. XL 595.

Vrtati. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 80.

Vriaže = kľukaté dráhy, serpentíny cez
strmé hory, že úvratky idú. Phľd. 1892. 624.

Vrtek, tku, m. Měsíc jest na vrtku (když
ho ubývá). Poč. XIX. stol. NZ. II. 675.

Vrteříž, m. Vrtěžíř od Vrtežíra. Čern. Př.
33.

Vrtěti. O pův. cf. Gb. H ml. I 19., 65., 80.

Vŕtikati. Lastovička vniká, vŕždiká. Slov.
Pastr. L. 88.