478

Vrtinolia, y, m. = dvořil, lichotník. Laš.
Brt. D. II. 418.

Vrtiti. (Je to tak a nezměníš to), debe
ses na nosu vrtil. Brt. D. II. 61.

Vrtka, y, f. = obrtlík: Phľd. 1894. 85.,
Pastr. L. 89.

Vrtko. Každému v. inerá. Phľd. 1895. 295.

Vrtký. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 65., 80.
Mám vrtké vřeteno (dobře, rovno se jím vrtí).
Cf. Brdavý. Brt. D. II. 296.

Vrtlák ni. vrtrák. List. fil. 1893. 466.

Vrtlati m. vrtrati. List. fil. 1893. 466.

Vrtohlávek, vz Vijohlav (3. dod.).

Vrtoch. O pův. cf.Gb. II. ml. I. 65., 80.

Vrtrati. Vrtráchu. Čtení zimn. času. Král.
a praž. bible mají: zeptali jsou; v Ev. olom.
reptáchu. Vondrak. Spuren. 22. Marta na ni
proto vrtrala. Hus. List, fil. 1896. 65.

Vrub m. roub. Dšk. Jihč. I. 28.

Vrúblík (zlíň.), roublíček u vozu (u vah),
Brt. D. II. 445.

Vruboun, scarabaeus, brouk. Vz Klim. 382.

Vrubozobý. V-bí ptáci, lamellirostres:
husa atd. Vz Ott. XI. 982.

Vrútiť = nri. Zachcelo sa mu v. sa medzi
nich. Slov. Phľd. 1896. 648.

Vrútok, tka, m., obec v Turci. Phľd. XII.
340.

Vrv, f. O pův. cf. Gb. II. ml. I. 65. O strč.
skloň. Gb. Km. -i. 18.

Vryba m. vrba. Laš. Brt. D. I. 104.

Vrzák, a, m., vz Zvonohlík (8. dod.).

Vrzalka, y, f. = transversálka, Mor. Brt.
D. 11. 512. b.

Vrzanec, nce, m. = buchta zadělaná mle-
zivem. Brt. D. II. 478. Cf. Mlezivo, Radová-
nek (3. dod.).

Vrzati. O pův. cf. Gb. II. ml. I. 65., 80.

Vrzátko, a, n., Wetterfahne, f. Oestr. Mon.
(Böhm.) I. 432. Cf. Makovice (na střeše) a
Ott. VIII. 8. a., NZ. IV. 212., V. 553.

Vrzlík, a, m., vz Zvonohlík (3. dod.).

Vrzolit, vz Šudolit (3. dod.).

Vrzula, y, f. = kořalka. Hrt. D. II. 486.

Vržaniea, e, f. = osutina na jednom mí-
stě těla vyhozená, Brt. D. II. 4S9. Cf. Osypa-
nina (3. dod.).

Vŕždikať = vŕtikat (3. dod.).

Vržený. V. nemoc = vrženina. Slov. Zátur.

Vŕžikať, vz Škovŕlikať (3. dod.).

vs.. Z vs se v odsouvá: stát m. vstáti, při-
státi si m. přivstati si. Dšk. Jihč. I. 26.

Vsacký. V. sukno = modravé. Vck. Val.
1. 28.

Vsě-, vše- v Rkk. Cf. Mus. 1896. 365.

Vsetínský. V. obchodník, Vck. Poh. 130.,
panství. 1510. Dml. List, 17.

Vsíchnót = osíknout, k v ch. Tišn. Brt.
D. II. 186.

vsk mění se v: vck: cerhovcká věž. Sb.
D. 22. Cf. Gb. H. ml. I. 480.

Vskoře = rychle. Maria v. vstala a vyšla.
Ev. vid. 69. Joh. 11. 31. Potom v. jal se"třetí
kokot zpívati. GR. Nov. 76. 12.

Vskytati. A ihned vskytl (vstrčil) jest ruku
skrze mřieži. Alx. Nách. kap. VII.

Vsouvání. V. samohlásek na Slov. Vz
Pastr. L. 109.

vst. Nevstane (m. nestane) se ti nic V r při-
suto. Dšk. Jihč. I. 28.

Vstanutý. Už je vstanutý (už vstal z po-
stele). U Roudnice.

Vstáři, vstár. Vz Gb. Km. -a. 20.—21.

Vstřeči v 2. dod. chybně m.: v střieci —
vstříc. Krok 1893. 312., Flš.

Vstuha. V stuhy prodávati. Arch. XIV. 465.

Vstyditi se. V IV. 851. b. a VII. 1398.
chybně m. vstyděti se. Flš.

Vsušiti komu co. Vsušili mu jich (zbili
ho). Slez. Nov. Př. 591.

vš. Z vš se r odsouvá: šecko m. všecko,
šak m. však, Gb. H. ml. I. 437., šickni m.
všickni. Dšk. Jihč. I. 26.

Vša, gt. m. všeho v Rkk. Vz Mus. 189 5.
248.

Všadebol, a, m. = Všudybyl. Phľd. 1895.
558.

Všadiaľ = všudy. Slov. Kal. S 206.

1. Však m. všaký v Rkk. Vz Mus. 1896.
262,, List, fil. 1896. 342., Mus. fil. 1896. 231.,
Gb. Ruk. 546. — V. mívá významu tázacího:
že ? ano ? Slov. Kal. S. 206.

Všako (nč. však) ze strč. dosti doloženo
v List. fil. 1895. 97.

Všaký má také jmenné tvary. Na však
den vedle na všaký den; na všaku chvíli. List.
fil. 1895. 283. (Gb.).

Vščrbený = štěrbinatý, zubatý. V. zub.
Val. Brt, D. II. 413.

Vše = vždy. Vel. Revúce. Phľd. 1893.
562. — Vše — vše = brzo, brzo. Vše sa díva
na Vieročku. vše prerečie slovo s testom,
vše ... Slov. Phľd. 1896. 659.

Všeblaživý. V. bezmezí. Šml. I. 73.

Všebor, a, m. Odvozeniny vz v Kotk. 35.

Všebožník, a, m., pantheista. Ztk. 115.
(3. vyd.).

Všecátek, tku, m. My kněží béřeme de- šátek (desátý díl) a vy, pane, všecátek (vše-
cko). XVI. stol. Wtr. Živ. c. II. 506.

Všecek. O tomto slově praví Bl. Gr. 275.
a 278., že jest více mor. a hloupě po selsku.
O skloň. na Kroměř. vz Brt. D. II. 26,, u Kojet.
a Přer. 51., u Zábř.,133., u Tišn. 194., u Kruml.,
Znojma 218., na Žďár. 257., u Kunšt. 288.,
v Chromecku. List, fil. 1891. 283.

Všecken dobře se dí. Us. Bl. Gr. 275.

Všeckno, dle Bl. Gr. 266. lépe: všecko.
Ale lid tak posud mluví. Mus. 1895. 181.

Všeckny, dle Bl. Gr. 266. lépe: všecky.
Posud v obec. mluvě. Mus. 1895. 184.

Všeckokráte. Ať to takto v. opáčím.
Lomn. (Zbrt. Tan. 135.).

Všedílný. Kam dne i vzduchu pohled v-ný
nevnikne. Černý. Cenci. 45.

Všedňo. Šaty na všedňo (na všední den).
Mor. Brt. D. II. 511.

Všeeuropský. V. kultura. NZ. IV. 49.

Všefmistr, a, m., vz Šephmistr. Kutn.
šk. 3.

Všeha. Volání na slepice; tak se zahánějí.
NZ. III. 438. — V., slepička. Vz Tanec čes.
(3. dod.).

Všehubil, a, m. Světz. 1895. 615.

Všechen. Dle Bl. Gr. 275. po staročesku,
archaismus.

Všechno. Dle Bl. Gr. 266. lépe: všecko.
Ale lid tak p sud mluví. Mus. 1895. 184.

Všejany, dříve: Všejamy. Čern. Př. 34.

Všejedlík, a, m. (jedák). Am. Orb. 108.