479

Vše'írásnictví, n. Am. Orb. 110.

Všelijaký. Bude to v-ké, enom ne dobré.
Brt. D. II. 443.

Všelky = cizopasný hmyz na ptácích, zvl.
na slepicích. Brt. D. II. 414.

Všeměrec, rce, m. = čím vše měřiti lze.
Am. Orb. 24.

Všenárodství, n. Am. Orb. 110.

Všeobrazec, zce, m. Am. Orb. 70.

Všepásemník, a, m. = ve všech pásmech
žijící. Am. Orb. 108.

Všeptati, všeptnouti. co komu. Zoufalosť
mi všeptla lesť. Čch. Otr. 46.

Všeptnutý. V. otázka. Lerm. II. 110.

Všertuch, u, m. = fěrtuch. XVI. stol.
Wtr. Krj. I. 171.

Všeschopný. V. buňka. Am. Orb. 100.

Všesměrný. V. sloh hornin. Ott. XL 610. b.

Všesmysl, u, m., Allsinn, m. Am. Orb. 52.

Všetečenství učiniti. Čel. Pr. m. II. 11.
(1469.).

Všeučitelisko. Žalárne v. Phľd. XII. 361.

Všeuměl, a, m. Vrch. F. II. 60., NZ. IV.
215.

Vševidný. Ještě slunce září v-né. Černý.
Cenci. 40.

Vševladaření, n. Ztk. 103. (3. vyd.).

Všicek. Dle Bl. Gr. 278. slovo nedobré.
Vz násl.

Všicko, inepte m. všecko. Bl. Gr. 274.

Všikání = uspávaní detí zpíváním: vš, vš.
Duf. 55. Cf. Všikati.

Všímavý k moderním potřebám. Mtc. 1895.
294.

V šíři. Gb. Km. -a. 20.—21.

Všitek = všicek, všecek. V. sbor. Ev. seit,
16. Luc. 18. 43.

Všivák, potok u Žiliny na Slov. Phľd. 1896.
174., 17.

Všivárna, y, f., Laushaus, n. Nár. list.

1894. č. 32.

Všivec = bolehlav, cicuta. 1440. List, fil.
1893. 374.

všt. Z ršt se v odsouvá: naštiviti m. na-
vštíviti. Dšk. Jihč. I. 26.

Vtasiti co kam = vstrčiti. Vtasil by je
(zlato) v pytel. Chč. S. 254.

Vtedy. To bylo v., ted Krčah s Krpkou
bojoval. Slez. Nov. Př. 497.

Vtělesný. Slovo v-né, verbum incarnatum.
1418. List. fil. 1896. 104.

Vtěloupit se někam = úskočné se dostati.
Kunšt. Brt. D. II. 414.

Vteperiti. Do nejlepšieho ovsa, rovno do
prostriedka (pole) sa vteperia (koně vejdou,
vběhnou a p.). Phľd. 1895. 311.

Vterý m. druhý v Rkk. Vz List. fil. 1896.
336., Mus. 1896. 257.

Vtěsnidlo, a, n., Klameisen. V. vtloukati.
Sterz. II. 55. Cf". Vtloukadlo.

Vtip. V. neváží se na zlaté vážky (není
příliš vybíravý). Šml. VIII. 72.

Vtipný k čemu: k lovení. 1606. NZ. III.
241.

Vtíravec, vce, m., Eindringling-. Nár. list.

1895. č. 276. Příl.

Vtloukadlo, a, n., Klameisen, n. Sterz.
II. 55. Cf. Vtěsnidlo (3. dod.).

Vtmelovač, e, m.. Einkitter, m. Sterz. I.
762.

Vtomný. Za vtomnou sílu mozku ducha
měj. Ztk. 66. a j. (3. vyd.).

Vtorák, u, m.. vz Turák (3. dod.).

Vtorý. Slez. Gb. Ruk. 538.

vu. Vz List. fil. 1893. 467. Vz -uv (3. dod.).

Vucád = odsud. Tišn. Brt, D. II. 197.

Vucátok = odsud. Tišn. Brt. D. II. 197.

Vuči. Vida v. = vůčihledě. Tišn. Brt. D.
II. 197.

Vůčích. Cožť sem malý v. (v očích tvých)?
Bl. Gr. 251.

Vůdce. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 84.

Vuchdeň, Wochentag. Šaty na v. Mor.
Brt. D. 11. 511. b.

Vůjtek, tka, m., vz Vojtěch (3. dod.).

Vůkol. Nemám žál j dného, kdo by s tiem
uměl vůko.ti (zacházeti). Arch. XV. 123.

Vůkoličný, vz Vuokoleczný (3. dod.).

Vuková, é, f. Slov. obec v Banátě. Phľd.
XII. 469.

Vůl. Je pracovitý jako v.; Jest dobrý jako
v. (pochválil); Jest hloupý jako v. (není po-
chvalou); Má tlustou kůži jako v. (kdo trpě-
livě snáší posměšky a výčitky); Pochodil jako
s hodným volem (dobře, za živa že dával
prácu a po smrti pečeňu). Na Žďár. Nár. list.
1894. č. 149. odp. fenill. Pošli, vola kolem
světa, on ti přijde zase volem. CT. Tkč. Ze
svojeho jak mucha, z cuzeho jak vůl, slez.;
Mezi kravami vul rychtář; To je, jako když
dá volovi jahodu. Nov. Pŕ. 51,, 220., 641. Ne-
pamätal vul, kedz celecem (teletem) bul (byl).

Šariš. Phľd. 1895. 377.

Vůľa, vz Vůle. Brt. D. II. 414. — V. do-
brá = neštovice bez patrné příčiny na prstě
vzniklá, velmi bolestná. Brt. D. II. 487.

Vůle. O pův. cf. Gb. H. ml. L 79. Byla

i mu po vůli (svolila, aby s ní tělesně obcoval).

Us. Od vědění k činu vede v.: Od vůle ke

skutku jest třeba síly. Šml. VII. 177. Vůli

(vaši dobrou) za skutek přijímám. Kat. z Žer.

\ I. 38. S tvou vůlí lépe než volí (to prý jest

i 3. os. sg. k voliti). Bl. Gr. 277. Všecko člo-

věku téměř těžké jest, když není vůle k čemu.

Ib. 313 Za svet by inu vôle nezlomil. Slov.

Nov. Př. 562. Cf. o ,vůli' Krejč. Psych. 23.

Vulkanický. Effusivní (rozlité) v-cké hor-
niny, vzniklé nad povrch země. Vz Ott, XI.
613. a.

Vundati, n přisuto. Vz Gb. H. ml. I. 380.
nn. Koru v olej vondati (vstrčiti). 1440. Mus.
lil. 1896. 268.

Vuokoleczný. Aby v-ní chodili sú do Při-
bislavy. XV. stol. Mus. 1893. 434.

Vůz. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 84. Popis
vozu :jeho částky) 'z Brt, D. II. 442. nn.
Elektrický vůz. Vz KP. VIII. 450. Válečný
vůz v XV. stol. Vz Wtr. Krj. I. 269. Pri zla-
tom voze sa vše (= vždy) najde zlatý klínec
a pri drevenom len drevený. Slov. Zátur. Ani
by ho na tři vozy nepohral (je ho mnoho).
Us. Nov. Pŕ. 557. — V. = věnec (pečený)
všelijak vykrášlený, dávaný od sousedek že-
nichových, byl-li z jiné vesnice než nevěsta.
Vykl. Svat. 21.

Vůzek, zku, in. = plužné kolečko. Laš.
Brt. D. II. 447.

Vůzky m. úzký. Gb. H. ml. I. 433.

Vybacovať = povinnou váhu sýra vydati;
j povinnosti své dostáti. Slov. Zátur.



	479

	Vše'írásnictví, n. Am. Orb. 110. Všelijaký. Bude to v-ké, enom ne dobré. Brt. D. II. 443. Všelky = cizopasný hmyz na ptácích, zvl. na slepicích. Brt. D. II. 414. Všeměrec, rce, m. = čím vše měřiti lze. Am. Orb. 24. Všenárodství, n. Am. Orb. 110. Všeobrazec, zce, m. Am. Orb. 70. Všepásemník, a, m. = ve všech pásmech žijící. Am. Orb. 108. Všeptati, všeptnouti. co komu. Zoufalosť mi všeptla lesť. Čch. Otr. 46. Všeptnutý. V. otázka. Lerm. II. 110. Všertuch, u, m. = fěrtuch. XVI. stol. Wtr. Krj. I. 171. Všeschopný. V. buňka. Am. Orb. 100. Všesměrný. V. sloh hornin. Ott. XL 610. b. Všesmysl, u, m., Allsinn, m. Am. Orb. 52. Všetečenství učiniti. Čel. Pr. m. II. 11. (1469.). Všeučitelisko. Žalárne v. Phľd. XII. 361. Všeuměl, a, m. Vrch. F. II. 60., NZ. IV. 215. Vševidný. Ještě slunce září v-né. Černý. Cenci. 40. Vševladaření, n. Ztk. 103. (3. vyd.). Všicek. Dle Bl. Gr. 278. slovo nedobré. Vz násl. Všicko, inepte m. všecko. Bl. Gr. 274. Všikání = uspávaní detí zpíváním: vš, vš. Duf. 55. Cf. Všikati. Všímavý k moderním potřebám. Mtc. 1895. 294. V šíři. Gb. Km. -a. 20.—21. Všitek = všicek, všecek. V. sbor. Ev. seit, 16. Luc. 18. 43. Všivák, potok u Žiliny na Slov. Phľd. 1896. 174., 17. Všivárna, y, f., Laushaus, n. Nár. list. 1894. č. 32. Všivec = bolehlav, cicuta. 1440. List, fil. 1893. 374. všt. Z ršt se v odsouvá: naštiviti m. na- vštíviti. Dšk. Jihč. I. 26. Vtasiti co kam = vstrčiti. Vtasil by je (zlato) v pytel. Chč. S. 254. Vtedy. To bylo v., ted Krčah s Krpkou bojoval. Slez. Nov. Př. 497. Vtělesný. Slovo v-né, verbum incarnatum. 1418. List. fil. 1896. 104. Vtěloupit se někam = úskočné se dostati. Kunšt. Brt. D. II. 414. Vteperiti. Do nejlepšieho ovsa, rovno do prostriedka (pole) sa vteperia (koně vejdou, vběhnou a p.). Phľd. 1895. 311. Vterý m. druhý v Rkk. Vz List. fil. 1896. 336., Mus. 1896. 257. Vtěsnidlo, a, n., Klameisen. V. vtloukati. Sterz. II. 55. Cf". Vtloukadlo. Vtip. V. neváží se na zlaté vážky (není příliš vybíravý). Šml. VIII. 72. Vtipný k čemu: k lovení. 1606. NZ. III. 241. Vtíravec, vce, m., Eindringling-. Nár. list. 1895. č. 276. Příl. Vtloukadlo, a, n., Klameisen, n. Sterz. II. 55. Cf. Vtěsnidlo (3. dod.). Vtmelovač, e, m.. Einkitter, m. Sterz. I. 762.	Vtomný. Za vtomnou sílu mozku ducha měj. Ztk. 66. a j. (3. vyd.). Vtorák, u, m.. vz Turák (3. dod.). Vtorý. Slez. Gb. Ruk. 538. vu. Vz List. fil. 1893. 467. Vz -uv (3. dod.). Vucád = odsud. Tišn. Brt, D. II. 197. Vucátok = odsud. Tišn. Brt. D. II. 197. Vuči. Vida v. = vůčihledě. Tišn. Brt. D. II. 197. Vůčích. Cožť sem malý v. (v očích tvých)? Bl. Gr. 251. Vůdce. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 84. Vuchdeň, Wochentag. Šaty na v. Mor. Brt. D. 11. 511. b. Vůjtek, tka, m., vz Vojtěch (3. dod.). Vůkol. Nemám žál j dného, kdo by s tiem uměl vůko.ti (zacházeti). Arch. XV. 123. Vůkoličný, vz Vuokoleczný (3. dod.). Vuková, é, f. Slov. obec v Banátě. Phľd. XII. 469. Vůl. Je pracovitý jako v.; Jest dobrý jako v. (pochválil); Jest hloupý jako v. (není po- chvalou); Má tlustou kůži jako v. (kdo trpě- livě snáší posměšky a výčitky); Pochodil jako s hodným volem (dobře, za živa že dával prácu a po smrti pečeňu). Na Žďár. Nár. list. 1894. č. 149. odp. fenill. Pošli, vola kolem světa, on ti přijde zase volem. CT. Tkč. Ze svojeho jak mucha, z cuzeho jak vůl, slez.; Mezi kravami vul rychtář; To je, jako když dá volovi jahodu. Nov. Pŕ. 51,, 220., 641. Ne- pamätal vul, kedz celecem (teletem) bul (byl). Šariš. Phľd. 1895. 377. Vůľa, vz Vůle. Brt. D. II. 414. — V. do- brá = neštovice bez patrné příčiny na prstě vzniklá, velmi bolestná. Brt. D. II. 487. Vůle. O pův. cf. Gb. H. ml. L 79. Byla i mu po vůli (svolila, aby s ní tělesně obcoval). Us. Od vědění k činu vede v.: Od vůle ke skutku jest třeba síly. Šml. VII. 177. Vůli (vaši dobrou) za skutek přijímám. Kat. z Žer. \ I. 38. S tvou vůlí lépe než volí (to prý jest i 3. os. sg. k voliti). Bl. Gr. 277. Všecko člo- věku téměř těžké jest, když není vůle k čemu. Ib. 313 Za svet by inu vôle nezlomil. Slov. Nov. Př. 562. Cf. o ,vůli' Krejč. Psych. 23. Vulkanický. Effusivní (rozlité) v-cké hor- niny, vzniklé nad povrch země. Vz Ott, XI. 613. a. Vundati, n přisuto. Vz Gb. H. ml. I. 380. nn. Koru v olej vondati (vstrčiti). 1440. Mus. lil. 1896. 268. Vuokoleczný. Aby v-ní chodili sú do Při- bislavy. XV. stol. Mus. 1893. 434. Vůz. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 84. Popis vozu :jeho částky) 'z Brt, D. II. 442. nn. Elektrický vůz. Vz KP. VIII. 450. Válečný vůz v XV. stol. Vz Wtr. Krj. I. 269. Pri zla- tom voze sa vše (= vždy) najde zlatý klínec a pri drevenom len drevený. Slov. Zátur. Ani by ho na tři vozy nepohral (je ho mnoho). Us. Nov. Pŕ. 557. — V. = věnec (pečený) všelijak vykrášlený, dávaný od sousedek že- nichových, byl-li z jiné vesnice než nevěsta. Vykl. Svat. 21. Vůzek, zku, in. = plužné kolečko. Laš. Brt. D. II. 447. Vůzky m. úzký. Gb. H. ml. I. 433. Vybacovať = povinnou váhu sýra vydati; j povinnosti své dostáti. Slov. Zátur.