480

Vybaranit na kom co = vylouditi.Jh-ko.
Brt. D. II. 292.

Výbarka, y, f. = vytáčka, Ausflucht, f.
Jevíčko. Brt, D. II. 414.

Vybaľovať si = vymýšleti. Už si zas vy-
barnjo. Zábř. Brt. D. II. 414.

Výbava. V. nevěstina, Vz Vykl. Svat. 9.

Vybavenina, y, f. = vybavené věci. Vz
Mus. 1894. 564.

Vybavený = odbytý, ujednaný. Věc jest
v-na. Phl'd. XII. 714., 1896. 282.

Vybavitel, o, m. Mus. 1894. 564.

Vybaviti. Záležitosť v., erledigen. Phľd.
XII. 015.

Vyběradlo, a, n., Bagger, m. Sterz. I. 380.

Výběrně. V. něco přijmouti. Ztk. 9. (3.
vyd.).

Vybíjený čím. Karkule zlatem vybíjená.
Věst, op. 1893. 5.

Vybiti. Vybijte prach s noh vašich (vykle-
pejte, setřete). Bibl. (List. fil. 1896. 82.).

Vybitovati. Račte poručiti, zdali by mi
dobrý kuoň vybitovali (zjednali). Arch. XV.
16.

Vybľačeti = vyblečeti. Co rechtor vybľačí
(vyzpívá, zpěvem získá). Phl'd. 1897. 43.

Vyblázniti se. Kdo se něvyblazni za
mlada, ten musí za stara tuplovať. Slez. Nov.
Př. 313.

Vyblešiti co, ausflöhen. Sterz. I. 322.

Výbojník, raptor, lupič. Ev. víd, 99. Luc.
18. 11. V Ev. seit. str. 32.: dráč.

Výboky, pl., m. V. v řece = vymletá mí-
sta v břehu. Na mor. Slov. Brt. D. II. 414.

Vybolen, u, m. = andělika. Slov. Kal. S.
200.

Výbor, vok. výbore. Vz Doktor.

Vybořiti. Dvě městě (z kořen) jest v-řil.
Alx.'Nách. kap. XIV. Zed' v. Arch. XI. 513.

Vybotanisovaný. Krajiny dobytkom v-né
= vyžrané. Phl'd. 1895. 464.

Vybouněný. V. skořepa. Am. Orb. 104.

Vybouřiti koho odkud = vypuditi. Kat.
z Žer. I. 25.

Vybranina, y, f = vybrané místo, Ma-
terialgrimd, m. Quis.

Vybřesati se z nemoci = vykřesati, okříti.
Jevíčko. Brt, D. II. 414., 296. Cf. Břesati (3.
dod.).

Vybrliti. Žlábkování v., Canuelirung aus-
stäbcn. Sterz. I. 360.

Vybrožiti co na kom = vyžebroniti.
Laš. Brt. D. II. 297.

Výbrus, Schliff, m. V. na břehu mořském;
Tenký v. graptolithu. Vstnk. II. 566., 111.387.

Vybudnúť, nabudnúť = nabyti. Slov. Kal.
S. 200.

Vybujeti.— kde. Tento pud tak ve mně
v-jel. Černý. Cenci. 13. — se jak. Do vůle
se vybujev. Kká. Puš. Boz. 93.

Vybujnělosť. V. militarismu. Nár. list.
1896. č. 154. 1.

Výbušina, y, f., Explosionsstoff, m. Vstnk.
III. 5.

Vybušiti = vybuchnouti, něco hloupého ze
sebe vyhrknouti. Kal. S. 200. Nemám obyčej
v., aufbrausen. Phl'd. 1893. 453.

Vyeakovati co: šat = vystříhati. Slez.
Věst. op. 1894. 12.

Vycaplice, e, f. = uličnice, osoba lehká.
U Žleb. NZ. II. 695.

Výce, n. = vejce. Týnec. Brt. D. II. 92.

Vycibrený = vybroušený, vycvičený. Bol
v. Phl'd. XIÍ. 751. Plytký, jen v. a lstivý
Metternich. Ib. 1895. 435.

Vycickaný. (Mnohý) vdovec chodí vy-
frčkárený, vyšňůrkovaný, v-ný (aby se ženám
zalíbil V Phl'd. XII. 40.

Vycidliti = vycíditi. Us. místy. Čern. Př.
90.

Vycimrovati koho = vycepovati. Brt. D.
II. 299.

Vycivený. Prišiel žobráčik starý, v-ný,
ubiedený. Phl'd. 1895. 264. Bola od neho celá
v-ná (usouzená). Ib. 1892. 642.

Vycokati koho odkud: z domu = vy-
hnati. Phl'd. XII. 56.

Vycpanosť, i, f. Pěkná v. ptáků těch
krášlí jeho sbírky = pěkně vycpaní ptáci.
Stč. Kon. 184.

Vycpavárna, y, f., Ausstopfzimmer, n.
Sterz. 1. 362.

Výcuch, u, m. = otvor do sklepa, jímž
se sypou do něho brambory. Záp. Mor. Brt.
D. II. 414. — V. = kanál močový z chléva,
vécocht. Han. Ib. Cf. Hejcuk.

Vycvikati = vycvičiti. U Žleb. NZ. II.
695.

Vycvikovati = skuliny ve zdi vyplniti.
(Zedník) má to obvrci a v. Arch. XV. 42.

Vycaganit komu co = vyložiti nedovtip-
nému. Val. Brt. D. II. 414. '

Vyčágat = vybiti. Han. Brt. D. II. 414.

Vyčaptaný. V. nohy. Phľd. XII. 405. Vz
Vyčaptati.

Výčas, u, m. = příliv a odliv. Mus. 1895.
274.

Výčasný. V. úkazy. Mus. 1895. 274. Vz
Výčas (3. dod.).

Vyčastovat dceru = dáti jí výbavu. Vel.
Meziříčí. Brt. D. II. 414.

Výčepné, ého, n. Čel. Pr. m. I. 592.

Výčepnictví, n., Schank, m. Sterz. II. 791.

Vyčerniti co: začáteční slovo (černí vy-
plniti). Nár. list. 1894. č. 210. 5. V. kšíry.
Kat. z Žer. II. 307.

Vyčierať. Zúbky na pánov v. (ceniti). Slov.
Phl'd. 1896. 457.

Výčin, u, m. = čin, skutek. Phľd. 1893.
883. Ze proti nim v-ny stvára, Ib. 378. Dle
Kal. S. 200. = čin bezohledný, násilný.

Vyčisti. Vycituj e dle toho, co se na něm
(litém olově) jeví. Mor. Mtc. 1894. 15. Mnozí
pro své domácí práce tak dlouhého spisu vy-
čísti (= zcela přečísti) nemohou. 1585. Laetus
Lukáš. Krátký spis o jednotě Bratří valden-
ských. V předmluvě. (Ant. Truhlář.)

Vyčívati m. vyčnívati. Oestr. Mon. (Böhm.)
I. 495.

Vyčnívadlo, a, n., Luth, f. Sterz. II. 252.

Vyčpělý. V. pivo. Světz. 1895. 615.

Vydati. Ni otec, ni matka cerušku vydaje:
robota, ochota, pěkné obyčaje; Dyž sem se
nevdala dopotedňa (za mlada), odpotedňa už
nepotrebujú. Mor. NZ. V. 544.

Vydavač zákona. Chč. S. 177.

Vydáviti = vytlačiti. — co odkud. Mno-
ho vína Z něho (hroznu) vydávi. Alx. Nách.
kap. XIV. V. víno z hrozníkóv. Kabt. 32.