Předchozí (480)  Strana:481  Další (482)
481
(Uvařenou masť skrze rúchu) dobře v. 1440.
Mus. til. 1896. 267.
Výdavok, vku, m. = vydání. Slov. Phľd.
1896. 634.
Vyděděnec, nce, m. = vyděděný. Nár. list.
1893. č. 295.
Výdechový prízvuk. Vz List, lil. 1896.
418. aj.
Výdej, gt, výdaje. Gb. H. ml. I. 135.
Vyděkovati. Viece se (vám) nemohu v.
Arch. XV. 40.
Vydělati. Z toho nemožu bêt žêva (býti
živa), co vedělám babkó (jako porodní baba).
Brt. D. II. 287.
Vyděliti. Gazda musi chasu v. a ji to dať,
co ona potřebuje. Slez. Nov. Př. 384.
Vyděračský. V. člověk. Vstnk. II. 577.
Vydlábiti. Potom se to čistě v-bí a čisté
do sklenice vleje. Vck. Val. I. 131.
Vydmutí, n., vypnutí. V. dříku sloupového,
eutasis. Vz Ott, VIII. 634. nn.
Výdoba, y, f. = forma. Krok 1895. 330.
Vydobení, n., formatio. Krok 1895. 330.
Vydobřeti = usmířiti se. Phľd. 1894. 479.
Výdobytok, tku, m. V. ľudského umu,
Errungenschaft, f. Phľd. 1893. 516. Cf. Vý-
dobytek.
Vydoja mléko = mléko čerstvě vydojené.
Slovo ,vydoja' (vl. přechodník) je nesklonné.
Daj mi v-ja mléka. Jicko. Brt. D. II. 414.
Vydoupnalý. V. pahýl, Słow. 37., strom.
Len. 58., Světz. 1894. 105.
Vydra. V. mořská, enhydra marina. Vz
Ott, VIII. 621.
Vydrápati co odkud. Aby z něho slovo
vydrap ovál (o nemluvovi). Brt, D. II. 414.
Výdražba, y, f. Nár. list. 1894. č. 190. 4.
Vydrážděný. Něčím v-ný. Světz. 1895. 36.
Vydrážditi koho čím. Vz předcház.
Vydridušník, a, m. = vydřiduch. Phľd.
1894. 268.
Vydmceti. Baba všecko v-la = vytlachala.
Brt. D. II. 308.
Výdruž, e, f. Stanoviska všetkých druhov,
miešancov, v-ží a foriem (rostlin) v pamäti
nositi. Phľd. XII. 658.
Vydržiavať. V tento den vydržiavaly sa
(slavily sa) pánové narodzeniny. Phľd. 1895.
404.
Výdumek = veliké oko. Co ty v-mky na
mne vyvaluješ? U Žleb. NZ. II. 615.
Vyďurditi koho = vyhnati. Phľd. 1895.
4. Cf. Vyduřiti.
Vyduřiti. Umienil si, že ju (psotu) z domu
vydurí (vyžene). Phľd. XIL 720. Pes v-ril
z diery medvěda, Ib. XIII. 474.
Výdutka z vlasů učiněná. NZ. VI. 59.
Vydynchovati dom = vybíliti. Kabt, 33.
Vydžbániti. Ku Bl. přidej: Gr. 225. Cf.
Vyžbániti.
Vyďžisko, a, n. = vikviště. Gb. H. ml.
I. 527.
Vyfrčkárený, vz Vycickaný (3. dod.).
Vyfrejmarčiti co zač. Louku za jinou
v. Arch. XII. 329. V. svini za vepře. Ib. XIII.
444.
Vyfrknouti = vyletěti, utéci. Vyfrkne do
poveträ. Pastr. L. 87.
Výfukový. V. parní stroj. Nár. list. 1896.
č. 142.
Vyga, y, f. = vika. Val. Brt. I). I. 65.
Také slov. Gb. H. ml. I. 527.
Vyhazovák, u, m. V. u revolveru. Ott.
IX. 940. b.
Výheň, sr. got. auhus = pec. Mtz., Cern.
Př. 50.
Výherec, rce, m., Gewinner, m. Sterz. I.
1092.
Výherkyně, ě, f., Gewinnerin, f. Sterz. I.
1092.
Výhľad, u, m. = okno. Nář. belujské.
Phľd. 1893. 428., 1894. 674.
Vyhľaděť = vyhleděti. Nečítaj tolik, vy-
hľadíš si oči. Phľď. 1894. 550.
Vyhladoviti. Když vyhládá mne kořínky.
Slow. Lil. Ven. 28.
Výhlasnosť. Vejhlasnosti královské uží-
vaje, modestia et iutogritate usus. Enns.
108. B.
Vyhlédač, e, m. slídící člun, Lugger,
m. Sterz. II. 248.
Vyhledati co jak = konati, plniti. Kte-
rak velmi nedbanlivo své povinnosti vyhlídá.
1587. Kutn šk. 41. Aby povinnosti svý, jak
náleží, vyhlídali. 1597. Kutu. šk. 55.
Vyhleděti. V-děla si šitím oči (oslepla).
Brt. D. II. 414. Cf. Vyhľadet (3. dod.). Chla-
pec měl bolavý oči, ale jôž se z teho trocho
vehleděl. Litovel. Ib.
Vyhlíd, u, m., býv. rybník u Poděbr. NZ.
IV.  100.
Vylmálek, lka, m., býv. rybník u Poděbr.
NZ. IV. 100.
Vyhnouti se. Besnému psu sa vyhni.
Slov. Nov. Př. 252.
Vyhoditi koho odkud. Vyhodil ho
(z majetku), ako žabu z vršky. Slov. Nov. Př.
637.
Výhon = pastviště. Nemotorný kluk nesmí
mezi hbité kluky na v., tam by se mu zle
vedlo. Mor. Vz NZ. III. 22.
Výhonek. Slouha dostává na jaře, když
po prvé dobvtek na pastvu vyhání, v. (kus
chleba). Strák. NZ. IV. 393.
Výhor = podeschlé osení. Jevíčko. Brt.
D. II. 415.
Vyhorelisko, a, n. = spáleniště. Zábř.
Brt. D. II. 415.
Vyhořeti. První odkud vynech a první
příklad z něho polož až k druhému odkud.
Dva v-li od hroma, Brt. I). II. 287. — Hanba
oči vyhára. Phľd. 1894. 551. Že na Glianiku
vyhára poklad; Keď vyhárajú poklady pred
polnocou. Phľd. 1895. 3, 123. — Ona pre ňu
pokvárenou smotanu, zkaženou) vyhorela
trpěla, byla trestána). Ib. 1892. 199.
Výhost = v usvědčení od ohlášek ženichovi
nebo nevěstě dané, Verkündschein, m. Val.
Brt. D. II. 415.
Vyhoštěný. V. člověk. Arch. XIII. 62.
Vyhotoviti co: smlouvu. 1673. L. posíl.
I. 68.
Vyhoudat = nalézati chyby na něčem,
vybírati si.
Záp. Mor. Brt. D. II. 415.
Vyhoupnouti. Tu v-pl naň lev fse vyřítil;
tak často bez se). Kld. IV. 206.
Vyhrabjačky = hrábě s řídkými zuby.
V.  Klobúky. Hloušek.
Vyhraničiti co. 1493. Mtc. 1896. 319.
31
Předchozí (480)  Strana:481  Další (482)