482

Vyhráti. Vybral z koláča dieru a z pe-
čenky papier. Slov. Nov. Př. 636.
Vyhřáti koho. Vyhnal ho (dopálil). Phľd.

1894. 373.

Výhražné, ausschliesslich. V. někomu něco
dovoliti. NZ. IV. 399.

Vyhřebený. Ó v-ný mistře Vávro (na-
dávka). Břez. Font. V. 475.

Výhrevnosť dřeva. Vz Ott. VIII. 13. a.

Vyhrúžaný. V-né hoty = ve vodě vymo-
čené a uschlé. Val. Brt. D. II. 415. Myjava,
Phľd. 1895. 445. Cf. Vyhrúšaný.

Vyhrůžka. Neuděláš-li to, tož smrť, máry,
kolečka, tragač! Heršpice. Rous.

Vyhublý. V. hladem. Słow. Lil. Ven. 11.

Vyhun, u, m. = výhon (drahá). U mor.
Buděj. a Klimkovic. Brt. D. II. 307.

Vyhútať čo svým rozumom. Phľd. 1895.
174.

Vybybět za Vyhybadlo oprav v: Vyhyhět.

Vyhýbovaný = vycvičený, z něm. üben,
h přisuto. Dšk. Jihč. I. 35.

Vyhynouti. Vyhýnati: Háj. Herb. 57. b.

Vychádzať znamená někdy: chyběti: Vy-
chádza nám miesto. Slov. Kal. S. 201.

Vychlípenina. V. vrstev. Vstnk. III 388.

Východ = vycházka. V. na meze učiniti.
Arch. XV. 540.

Východná, é, f. = lúka v Liptov. Phľd.
XII. 340.

Východník, u, m. = prvek, který se žene
po rozloučení-se ve Voltově sloupu k desce a
drátu polu zinkového. Anion. Am. Orb. 60..
Cf. Západník.

Východočeský. V. řeč. Mus. 1895. 470.

Vychopiti koho, deprehendere. Hmn.
1418. List. fil. 1896. 456.

Výchoyověda. Ott. IX. 229.

Vychýř m. Vykíř. Dšk. Jihč. I. 30.

Vychýrenosť. Phľd. 1893. 494.

Vychytený. Vidnočky u Doležala sú v-né;
Ach! vzdychla celá u-ná. Phľd. XII. 402.

Vychytiti. V-lo ho = měl psotník. Phľd.
XIV. 492.

Výchytník, u, m. = druh koláče. Phľd.

1895. 588.

Vychytrati. Žádný se mu nevyhěhá ani
vychytruje (nikdo ho nepřelstí). Bl. Gr. 226.

Vyjaďačka, y, f., les a potok na Frýde-
cku. Věst. op. 1894. 19.

Vyjadati. Od tých dát byla inačí, lebo
i vteďy dobře vyjadalo jí nahánělo strachu).
Vek. Poh. 134.

Vyjárčiti, Keď zem dažďová voda trochu
v-čí (vymele). Phľd. 1893. 482. — Obz. 1893.
101.

Vyjebený. V-ný nuzníče, v-ná duše; V-ný
z kurvy syn. Arch. XIII. 411., 481. Cf. Jebati
(i dod.).

Vyjednati. Abychom jej (poddaného) na
vás v-li (aby byl propuštěn z poddanosti).
1566. L. posíl. II. 11.

Výjezda, y, m. = kdo si na každého vy-
jíždí, hubu otvírá. Záp. Mor. Brt. D. II. 415. —
V., y. f. = výjezd. Výjezdu na meze učiniti.
Arch. XV. 524.

Vyježkovati,auskimmen, u bednářů. Sterz.
I. 332.

Vyjídák, a, m. = kdo jiné vyjídá. Záp.
Mor. Brt. D. II. 415.

Vyjiedřiti. On (Ježíš) tu cestu ukázal a
vyjiedřil, že nezabloudíme, budeme-li .. . 1500.
Rokyc. Post. (List. fil. 1895. 136.).

Vyjimák, a₇ m. = kdo jiné utiskuje, na
mzdě jim utrhuje. Val. Brt. D. II. 415.

Vyjímati se nelze dobře nahradiť ani slo-
vesem vyzerať ani robiti sa. Lépe: To město
je pekné. Phľd. 1892. 621. na. Cf. Brs. 3. vyd.
395

Vyjsť = vyjíti. Slov. Kal. S. 201.

Vykädiť. To sa im v-dí ako špiritus, keď
flašu nezapcháš (vyčichne). Phľd. 1893. 542.

Vykálený. Izba v-ná = vybílená. Slov.
Čes. 1. V. 425.

Vykaň. vz Vikaň, ves.

Vykání nelíbilo se Blahoslavovi, doporu-
čoval tykání. Bl. Gr. 251.

Vykapsovať koho také = vyplísniti. Slov.
Zátur.

Vykati. Na Zábřežsku se vyká, jinde oniká.
Brt. D. II. 285.

Výkazna, y, f. = poptavárna, Anzeige-
amt, n. Sterz. I. 227.

Vykečkovati = vytahati. Za vlasy koho
v. Phľd. 1895. 561.

Vykládání. Košile s v-ním = vyšívaná
zlatem, perlami a p. Wtr. Krj. I. 501.

Vyklenulec, lce, m., seminolus, brouk. V.
bělotečký, s. albopunctatus, černozlatý, auro-
vittatus, kulovitý, pilula, lunoskvrnný, luniger,
obroubený, cinctus, skvrnitý, pustulatus, stří-
broskvrnný, arietinus, svazčitý, fasciatus, ve-
liký, gigas, zdobený, ornatus, zlatopruhý, ob-
longus, zlatotečký, albopunctatus. Vz Klim.
366.

Vyklepávač koberců, Teppichklopfer. Jeř.

Vykloniti co odkud. Vždy čert z něho
v-ní hlavy (gt.). Chč. S. 260.

Vykloubení = operativní odloučení údův
a jejich částí. Vz Ott. VIII. 643.

Vyklutý. V. kuře (ze skořápky). Vck.
Poh. 19.

Vykmásati někomu vlasy. Phľd. 1894.
389. Kniha z desek se vykmásala (vytrhla).
Mor. Nár. list. 1896. č. 224. odp. feuill.

Vykopalisko, a, n. NZ. III. 164.

Výkopný. V. práce. Mus. fil. 1896. 409.

Výkopový, Einschnitts-. V. svah. Ptrl. 9.

Vykorábit sa = z peněz se vydati. Slov.
Pomoraví. Brt. D. II. 415.

Vykoukanosť, i, f. V. paragrafů (znalosť).
Nár. list. 1896. č. 105. feuill.

Vykrajovač jadérek, Apfelstecher, m. Jeř.

Vykrákat se, vz Vykřágať se. Brt. D. II.
415.

Vykřaniť sa. Nůž sa v-nił = vylomil
z okladiny. Jicko. Brt. D. II. 417. (za Vy-
škopit).

Vykřáti. Pozná, kdo vykřeje (se pozdraví).
Mor. NZ. VI. 84. Ale veď on (kůň) vykríva.
Phľd. 1894. 390.

Vykřátnouti si ruku = vykroutiti, vy-
vrtnouti. Slov. Gb. H. ml. I. 53., 81.

Vykřičeti. Aj smrť by vykričal. Slov. Nov.
Př. 621. Ten kluk by člověka z domu vy-
křičel. Us.

Vykřídlí ve válečnictví XV. stol. Vlč.
Lit. 241.

Vykrmiti se v čem. V hřieších sú se
v-li. Chč. S. 178.