483

Výkrojek, Ausstechform, f. Jeř. Lépe: vy-
krajovač.

Výkrojník, a, m., gymnopleurus, brouk.
Klim. 383.

Vykrušiť. Jak ša vysuší, tak ša v-ší. Phľd.

1895. 187.

Výkruťa, dle Bača = kdo si pyšně vy-
šlapuje, se vykrucuje, maje na sobě nový oděv.
Han.Brt. D. II. 415. Výkruta.

Výkružník, u, m.= karbovník, Gärb-,
Gehrhobel. Ott. XI. 420. b.

Vykubľati se odkud. Mesiac práve v-blal
sa z mraku. Phľd. 1894. 389.

Vykuřovák, a, m., Ausräucinerer, m. V.
včel. Nár. list, 1895. č. 194.

Vykutálenosť, i, f. = šibalství, Schal-
kerei. Sterz. II. 789.

Vykutaný. Erteple na polích v-né (vyko-
pané). Mor. Nár. list. 1896. č. 224. odp. feuill.

Vykutovať něco — vyzpytovati. Phľd.

1896. 292. Cf. Vykutati.
Výkvětek. V-tky v lékařství. Vz Ott. VIII.

393.

Vykvitovati koho z čeho. Kat. z Žer.
I. 122. — Ned. Zábran. 20. (r. 1551.

Vykydati. Vykydnouti se ze šatu = svléci
jej. Wtr. Krj. I. 497.

Vykynožiti co. Phľd. 1892. 459., 661.,
1893. 380.

Vykypěný. Vysoko v-né duby (vyrostlé).
Světz. 1895. 46.

Vylapotati co = vyklevetiti. Vck. Val. I.
122.

Vyľažú sa (od liahnuť = líhnouti) = vy-
líhnou se. Slov. Kal. S. 201.

Vyléčky (veléčky) = hanácké plátěné pun-
čochy bez chodidel (k červenícím). Brt. D. II.
470.

Vylehnouti. Zas budeš vylinovat do tre-
tieho zvonenie V Phľd. XII. 205. Na lavici
vylehovati. Ces. 1. V. 316.

Vyleniti se = vylenošiti se. Po dobrém
obědě se v. Bráb. 187.

Výlet = vikýř ve střeše. Laš. Brt. D. II.
434.

Vyležeti co komu. Neštovice jí hrubé
doliny (na tváři) vyležely. Kat. z Žer. I. 285.

Vylidňovač, e, m., Entvölkerer, m. Sterz.
I. 818.

Vylinovati = lží vydobývati. Gb. v H. ml.
I. 62. píše: vylyhovati.

Vylištovaný. V. sence byla sroubena ze
stěn, klad prostřední síly. Chod. NZ. II. 646.
Vz Lišta.

Vylka, y, f. V. jeptišská, velum, Schleier.
Wtr. Krj. I. 27.

Výlomný. V. huť, Aufbrechfrischschmiede,
f. Sterz. I. 266.

Vyložení = soukenná podšívka na okraji.
NZ. III. 46.

Vyložitelnosť, i, f., Erklärbarkeit. Jg.

Vyložiti co : koně = z vozu vypřáhnouti.
Laš. Brt. D. II. 416. — se s čím. Vyložte
se s grošem českým = dejte jej, vytaste se
s ním. XV. stol. NZ. IV. 312. — co jak.
Vod šestáka karet nevykládejte (laciněji než
za šesták). Brt. D. II. 287. — nad kým: nad
mrtvolou = naříkati. Zbrt. Pov. 19., Pokr.
Mrt. z. 92.

Vyluštění. V. oka = vykloubení, enukle-
ace. Vz Ott. VIII. 643.

Vylyhovati, vz Vylihovati (3. dod.).

Vylysený. V. čelo (lysým učiněné). Tov.
(Vlč. Lit. 212.).

Vymáhať sa na dačo (od môcť) = vy-
pytoyať sa na dačo silou-mocou, zo zvedavo-
sti. Co sa ma toľko vymaháš? Myjava. Phľd.

1895. 445.

Vymakati si co kde. Sama si v-la na
klávesách několik písniček. Šml. I. 151.

Výmazné, delenciales (denarii). Eml. Urb.
431.

Výmě. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 310. V.
kraví. Chč. S. 303.

Výmělné. V. brali mlynáři (plat za mletí).
Nár. list. 1896. č. 53.

Výměnář, e, m., Weichensteller, m. Ptrl.
25.

Výměnek. Vz o něm v Vykl. Svat. 11.
V. na sednici a ke stodole. Žďár. Nár. list.

1896. č. li. odp. feuill.

Vymeno kozí, barbarea vulg., rostl. Brt.
D. II. 500.

Výměnový. Stavěcí zařízení v-vé, Weichen-
stellanlage, f. (u železnic). Ptrl. 25. V. závora,
Weichenriegel, věž, cesta, stavěcí páka, sta-
věcí stroj. Ib.

Vyměřiti se z čeho jak = ospravedlniti.
Aby se z toho slušně v-řil. Arch. XII. 382.
Z toho že se chce v. 1529. Kutn. šk. 4.

Výmerkár, a, m. = výměrník. Slov. Phľd.
XII. 172.

Výmienka = námítka. V-ku proti svědku
učiniti. 1469. Čel. Pr. m. II. 17.

Vymínati. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 81.

Vymísnouti kde. V kamnech již vy-
míslo = vyhořelo do poslední jiskry. V Milí-
nově a v okolí. Seyk. Ruk. 257.

Vymistrovanosť. K tomu patří zvláštní
v. duše. Světz. 1894. 247. c.

Vymítati = vyhazovati (při hře v karty).
Brt. D. II. 326. Cf. Mítati, Mítka (3. dod.).

Vymítiti. O ,vymítěno' m. ,vymíceno' vz
Mus. 1896. 252.

Vymknouti se = tajně se vytratiti. Je-
víčko. Brt. D. II. 415.

Vymlátiti. Vymlacovati. Háj. Herb. 277. a.

Výmluva = výrečnosť, Aussprache, f.
Chybná v. Phľd. XII. 393.

Výmluvnost'. Dle Filomata phrasis. Bl.
kárá tento překlad a praví, že v. jest eloquen-
tia, Bl. Gr. 62.

Vymnouti. Kráva vymne = dostává ve-
meno, je stelná. Brt. D. II. 415.

Vymodlíkati něco = vyprositi. Slov. NZ.
IV. 413.

Vymozoliti co jak. Svůj majetek těžce
si v-lil. Nár. list. 1894. č. 107.

Vymrihlad = nouze. To je tam celý V.
Mor. Nov. Př. 627.

Vymrštiti. Vymrštil se úhořem (jako úhoř)
ze sedla. Jrs. III. 94.

Vymrzání látky rozpuštěné z roztoku sou-
časně s rozpustidlem. Vstnk. III. 56.

Vymydleně. Tvář v. se leskla. Světz. 1895.
B54. b.

Výmyselník, a, m., vz Výmyslník. Phľd.
1893. 317. a j.