484

Vymysliti. Vymyšlovati: 1418. List. fil.
1895. 212.

Vynamáhat se. Dyť se všecek v-háš s tou
řečou! Dač. Brt. D. II. 416.

Vynať = spáti, hulať(o dětech). Slez. Čes.
1. VI. 143.

Vyndati něco od někud, mor. vydělati.
Brt. D. II. 416.

Vynieti, n vsuto. Gb. H. ml. I. 380., 379.

Vyništěti. Bodaj vyništelo aj vaše poko-
lenie (vyhynulo). Phľd. 1894. 679.

Vynořiti se. Cf. Gb. H. ml. I. 28.

Výnos = s přehršlí ovoce. Zábř. Brt. D. II.
416.

Vynositel zákona, lator legis. 1418. List.
fil. 1896. 182.

Vyohracať koho také = vyplísniti, přísně
8 někým zatočiti. Slov. Zátur.

Vyohánať komu čím: opukáłem = vy-
biti, Brt. D. II. 416.

Vyorávač, e, m. V. bramborů (druh pluhu).
Ott. XI. (obraz).

Výpada. Mně na to vejpada nejní = ne-
jsem toho žádostiv. Jemnice. Brt. D. II. 416.

Vypadati v Rkk. Cf. Mus. fil. 1896.230. —
jak. Vypadá jako z kozy duch, jakoby ho
vyblil. Slov. Nov. Př. 592. — komu. Všecek
dobytek jim vypadal = vyhynul. Brt. D. II.
416. — kým odkud. Že ní vypadli od mi-
losti božie. Chč. S. 105. Cf. Vypadnouti.

Vypalovadlo, a, n. Elektrické v., elektr.
Brandapparat. KP. VIII. 212.

Vyparáditi se = vydováděti se. Přer. Brt,
D. II. 360.

Vyparátiti. Aby niečo nevyparátil (nevy-
vedl?). Phľd. 1895. 427.

Vypäť, vypiať = vypnouti. Slov. Kal. S.
201.

Vypejtovati, z něm. ausbeuten = vydran-
covati. Kat. z Žer. I. 218.

Vypelíchati. Ledváj sa to trošku v-lo
(odrástlo), už si to vede (počíná) jako . .
Phľd. XII. 560.

Vypentličkovaný = pentlemi ozdobený.
V. rozmarín. Nár. list, 1896. č. 254. feuill.

Vypěstit' = pěstí vytlouci. Phľd. 1893. 635.

Vypestřiti co čím. Lerm. II. 89. Něco
svou fantasií v. Čas. 1896. 362. b.

Vypchatý = vycpaný. V. pták. Phľd. 1893.
453., 1896. 300.

Výpich, u, m. Stavení na v-chu (= někde
stranou). Šml. VIL 145.

Vypínač u telefonu přerušuje jeho funkce.
Nár. list. 1895. č. 157. V. u galvan. batterie.
KP. VIII. 60., 68., 83.

Vypiplaný. Kultura uměle v-ná. Nár. list.
1895. č. 144. 2.

Vypiplati. Byli vypipláni na důležitého
činitele. Nár. list. 1894. č. 170. 1. V. dítě
(pracně vychovati). Us.

Vypísanosť. V. ruky. Phľd. 1894. 288.

Vypistvati. V. slepici = vykuchati. Slov.
Mtc. 1895. 43.

Vyplakati. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 35.

Vyplantati. Do smrti sa už nevyplanceš
(z toho nevypleteš). Phľd. XII. 687.

Vypľašťený. V. oči = vyvalené. Phľd.
1893. 325.

Výplatčí, m. V. banky. Ml. Hüb. 170.

Výplatok = věno. Phľd. 1892. 578.

Výplav, u, m. = přistát-. Slov.Kal. S. 201.

Vyplavělý. V. barva šátku. Šml. VIL 3.

Vyplazitý. Orel o dvou hlavách s v-tými
jazyky. 1646. Mtc. 1894. 178., Čel. Pr. m. L
602. (1649.).

Vypleštěný. V. oko ako u žaby. Phľd.
1896. 464.

Vyplinouti. V-nuli, exspuerunt. Bl. Gr.
348.

Vypľiskłý. V. vejce = dříve času od sle-
pice snesené. Brt. D. II. 416. Vz Vypľisknút
(3. dod.).

Vypľisknút vajce = dříve času snésti,
které nemá skořepiny, nýbrž jen tlustou blánu
na bílku (Jicko). Brt. D. II. 416.

Vyplísniti. — co odkud. Ze srdce se
láska nevyplísní. Slád. Žen. 26.

Výpľivek, vku, m. = větvička za lístkem
vypučelá.

Vypľkotati, vz Husidřist (3. dod.).

Výplňka, y, f. Verš ten jest pouhou v-kou.
List. fil. 1894. 472.

Vypluskaný. V. plátno. Slov. NZ.III. 401.

Vyplut. Otravou s' ma von vyplula (z těla
dítě vyhnala). Phľd. 1896. 611.

Vyplynouti, enatare. Bl. Gr. 348. Cf. Vy-
plinouti.

Výplyv, u, m. = co vyplývá, následek.
Kal. S. 201.

Vyplznutý = vypelíchaný. V. mentieka.
Sbor. slov. I. 34. Cf. Vyplznouti.

Vypočúť koho = vyslyšeti. Phľd. 1895.
388. Vypočúval nás trpezlive. Phľd. XII. 396.

Vypoklonkovati koho = poklonami ven
doprovoditi. Světz. 1894. 315. b.

Vyporozuměti, ěl, ění. Nevyporozuměl
mé řeči. Arch. XV. 14.

Výpověď. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 28.

Vypovědlník, publicanus. Ev. víd. 126.
Mat. 9. 11. Jinde: výpovědník.

Výpovědný. V. list. Půh. III. 124. V. člo-
věk = zběh, jenž se stavěl býti přeběhlíkem
a takto ze svých spoluobčanů sám se vylu-
čoval. AlxV. 2106. (Krok 1893. 58.).

Vypovězenec. V-ci vypovídají se z Vy-
hnánic přes Hostějov do Dědiny. NZ. III. 280.

Vypoznati. Človeka je ťažko v. Slov. Phľd.
1896. 622.

Vypozorovati něco. KP. VIII. 132.

Vypracovaný. V. horstvo (vymodellované),
Massengebirge, n. Exc.

Vyprašovačka, y, f. = stroj vyklepávací,
Shäker, m. Sterz. II. 926.

Vyprávati. Vypraviati oprav v: Vypraviti
(IV. 1047. b.). Vypráváł, že býł na jarmaku;
vypraváł sa na jarmak. Val. Brt. D. II. 416.

Vyprázdniti co. Protož tato řeč onu
první vyprazdňuje (ruší). Chč. Mik. 432. —
CO odkud: kurvy z obce (odstraniti). Chč.
S. 178.

Vyprazdňovač, e, m. = evakuant, rej-
střík, jímž vzduch z měchu varhan se vy-
pouští. Vz Ott. VIII. 835.

Vyprážaný. Lívance, druh v-ho cesta
(vysmaženého?). Slov. Phľd. 1896. 623.

Vypřemysliti co = přemýšlením najíti.
Seyk. Ruk. 92.

Vypreť = vytvoriť = vyvříti někoho, za-
vříti dvéře a nepustiti ho dovnitř. Slov. Kal.
S. 201.