Předchozí (484)  Strana:485  Další (486) |
|
|||
485
|
|||
|
|||
Vyprchati. Obočí vyprší. 1440. Mus. fil.
1896. 451. Vypřieti. Ľan vyprel (vyhynul) vo vlhčině
(když mnoho pršelo). Phľd. 1893. 154. Výpros = každá promluva družbova o den
svatební, hl. promluva jeho, když se nevěsta loučí s domovem otcovským. U Jindř. Hradce. Vykl. Svat. 28. Vyprositi. To si vyprošuji dle něm. das
bitte ich mir aus; spr. to si zapovídám. Nár. list. 1895. č. 218. 3. Vyprostředkovati si co od koho =
vyjednati, zjednati. Phľd. XII. 388. V-val si list od baše. Phľd. 1894. 697. Vyprskati co komu. Hrdlo mu vyprsko-
val (vystřikoval). 1687. Věst, op. 1892. 18. Výprysk. V. vody, dle Bl. fictum et novum
verbum. Lépe prý opsati: vyprýštily se vody. Bl. Gr. 325. Vyptati se oč. Abyste se vyptal o ty lesy.
1462. Arch. XIV. 112. Vypučiti. V-čil (vystrčil) na něho, od-
pusťte, řiť. Cf. Pučiti (3 dod.). Brt. D. II. 375. Vypuklík, a, m., lareynia, brouk. V. Mau-
getův, 1. Maugeti, narudlý, aenea, tmavý, obscura, Megerleifiv, Megerlei. Vz Klim. 12b. Vypuklooký chlupokřídlec, brouk. Vz
Klim. 304. Vypulerovaný. V. řeč. Bl. Gr. 337.
Výpusta. Zahrada, která při v-stě opletená
bývala, 1507. Dml. List. 13. Cf. Věst. op. 1894. 21. Výpustek, stku, m. = draha. Vz Draha
(3. dod.). Vel. Meziř. Brt. D. II. 307. Výpustka = pastviny na Frýdecku. Věst.
opav. 1894. 19. Výpustný, Auslass-. V. zařízení v hrázích.
Vz Ott. XI. 765. Vypuškati co, vz Vypuškovati (vytla-
chati). Žleby. NZ. II. 695. Vypytovať sa koho. Phľd. 1895. 234.
Výr, a, m. Očima mžourati jako v. nad
myší. Nár. list. 1896. č. 114. odp. lenili. Ne- hleď vérů (nelelkuj). Mor. NZ. V. 544. — V. = hlupák. Ch'. S. 220. Vyřaditi co, ausrangieren. KP. VIII. 412.
Vyřaďovač, e, m. V. formy, Einheber, m.
Sterz. I. 760. V. u elektrických drah. K.P. VIII. 429. Vyrákositi, vyrákosovati, berohren. Sterz.
I. 458. b. Vyrapotati co komu = vypověděti. Phľd.
1895. 47. Vz Rapotati. Vyrátané = vypočítavě. V. jednala. Slov.
Phľd. 1896.481. Vyraziti si co (z nějaké summy něco si
strhnouti). Kat. z Žer. I. 126., Snm. I. 412. Vyredikat sa kam: na kone (vylézti).
Phľd. 1893. 462. Vyreklamovati co. Phľd. XII. 285.
Vyreviť = vypáliti; r. sa = vyhřáti se.
Slov. Kal. S. 201. Výřez, u, m. Vyšívání na výřez. NZ. IV.
228., Čes. 1. V. 227. Vyřezávání, n. = druh prolamovaného
vyšívání. NZ. III. 432. Výřezový. V. dřevo = které přichází do
obchodu již spracované. Ott. VIII. 12. b. Vyriadiť co: komoru = vykliditi. Phľd.
1892. 588. |
Výřida, y, m. = kdo vyřizuje. Laš. Brt.
D. II. 416. Výřiti, vz Vejřiti (3. dod.).
Výrobek. Vzali (rodiče) dceru do v-bku
(do výslechu, do prádla). Phľd. 1894. 535. Výrobna, y, f. V. sodovek. Vck. Val. I.12.
Výrostkový. V. čepel. Čl. Zrůd. 32.
Vyrovnávač, e, m. = váha závitková v ho-
dinách, Sclmeckeiiwaage, f. Ott. XI. 433. b. V., regulátor. Arch. XV. 138. Vyručiti. V-čil ode mne knihy a těch mi
nevrátil. Pub. IV. 42. Vyrukavičkovaný = rukavicemi opa-
trený. Šli vojaci do kostela a všichni byli v-ní a jeden z nich nejvyrukavičkovanější (rychle opakuj). ČT. Tkč. Vyrysaný = třásnatý, vz Rušať. Slov. Kal.
S. 201. Vyrútěniny, f., vz Úmornice (3. dod.).
Výsada, y, m. = pyšný človek. Dačice. Brt.
D. II. 416. Vysaditi koho: koně (vypřáhnouti). Dač.
Brt. D. II. 416. — co zač. Ves za městečko v. (ji městem jmenovati). 1491. Dml. List. 4. Cf Vyzdvihnouti. Výsadnosť. Na huť sklenú v. někomu dáti.
1581. Mtc. 1896. 292. Vyscenovati co: některé společenské idey
(do scén uvésti). Nár. list. 1894. č. 107. feuill. Vysejpací. V. rakev = ve které se mrtvola
k hrobu přináší, do hrobu spoušti, ale neda- leko ode dna hrobu dno rakve se otvírá a mrtvola do hrobu padá. NZ. IV. 114. Vysévat', e, m. = drátěné síto ku třídění
obilí co do velikosti zrna. Ott, XI. 663. a. Vyschlý jak: na triesku (o hubeném).
Phľd. 1894. 442. Vyschýnať = vysychati. Slov. Kal. S. 202.
Vysílač, e, m. V.fotofonu. KP. VIII. 377.
(242., 264.). Vysilatel elektrický. Vz KP. VIII 273.
Výskalka, y, f. = dlouhý knedlíček. Záp.
Mor. Brt. D. II. 484. Výskoček, čka, m. = děvče, které školu
vychodilo. Tkč. —- V. = výrostek. Han. Brt, D. II. 417. Vyskočilka = místo u Prahy na Zlí-
chovsku, kde Šemík s Horymírem z Vyšehradu na druhý břeh řeky přeskočil. Ott. XI. 653. Výskočka. Šaty výtečne svedčiace tejto
podivuhodnej v-čke. Phľd. 1894. Vyskočily. V. nota = jednoho zřeku hla-
hol a ne všecka celá jedné písně melodie. Bl. Gr. 371. Výskok, u, m. = přelazek. Sterz. I. 778.
Výskumný. V. methoda. Čl. L. Jos. 6.
Výskyt, ě, f. Viac vývratov (vyvrácených
stromu) tvorí v. Phľd. 1894. 547. Cf. Výskytě. Výslavec, vce, m. = předhoří. Slov. Kal.
S. 202. Vystavit komu = dostati se mu na ko-
bylku, napáliti ho. Jicko. Brt. D. II. 417. Vyslíditi, vyslízen. 1594. Zbrt. Tan.158.
Vyslípati, vyslipovati = vyčítati. U Žleb.
NZ. II. 695. Vyslotit se. Až se vysłotí == až slota pře-
stane. Brt. D. II. 417. Výslov, u, m. Jména topická po sluchu
a výslově měniti. Phľd. XII. 374. Vyslunník, a, m., aleoehara, brouk. V.
|
||
|
|||
Předchozí (484)  Strana:485  Další (486) |