485

Vyprchati. Obočí vyprší. 1440. Mus. fil.
1896. 451.

Vypřieti. Ľan vyprel (vyhynul) vo vlhčině
(když mnoho pršelo). Phľd. 1893. 154.

Výpros = každá promluva družbova o den
svatební, hl. promluva jeho, když se nevěsta
loučí s domovem otcovským. U Jindř. Hradce.
Vykl. Svat. 28.

Vyprositi. To si vyprošuji dle něm. das
bitte ich mir aus; spr. to si zapovídám. Nár.
list. 1895. č. 218. 3.

Vyprostředkovati si co od koho =
vyjednati, zjednati. Phľd. XII. 388. V-val si
list od baše. Phľd. 1894. 697.

Vyprskati co komu. Hrdlo mu vyprsko-
val (vystřikoval). 1687. Věst, op. 1892. 18.

Výprysk. V. vody, dle Bl. fictum et novum
verbum. Lépe prý opsati: vyprýštily se vody.
Bl. Gr. 325.

Vyptati se oč. Abyste se vyptal o ty lesy.
1462. Arch. XIV. 112.

Vypučiti. V-čil (vystrčil) na něho, od-
pusťte, řiť. Cf. Pučiti (3 dod.). Brt. D. II. 375.

Vypuklík, a, m., lareynia, brouk. V. Mau-
getův, 1. Maugeti, narudlý, aenea, tmavý,
obscura, Megerleifiv, Megerlei. Vz Klim. 12b.

Vypuklooký chlupokřídlec, brouk. Vz
Klim. 304.

Vypulerovaný. V. řeč. Bl. Gr. 337.

Výpusta. Zahrada, která při v-stě opletená
bývala, 1507. Dml. List. 13. Cf. Věst. op. 1894.
21.

Výpustek, stku, m. = draha. Vz Draha
(3. dod.). Vel. Meziř. Brt. D. II. 307.

Výpustka = pastviny na Frýdecku. Věst.
opav. 1894. 19.

Výpustný, Auslass-. V. zařízení v hrázích.
Vz Ott. XI. 765.

Vypuškati co, vz Vypuškovati (vytla-
chati). Žleby. NZ. II. 695.

Vypytovať sa koho. Phľd. 1895. 234.

Výr, a, m. Očima mžourati jako v. nad
myší. Nár. list. 1896. č. 114. odp. lenili. Ne-
hleď vérů (nelelkuj). Mor. NZ. V. 544. —
V. = hlupák. Ch'. S. 220.

Vyřaditi co, ausrangieren. KP. VIII. 412.

Vyřaďovač, e, m. V. formy, Einheber, m.
Sterz. I. 760. V. u elektrických drah. K.P.
VIII. 429.

Vyrákositi, vyrákosovati, berohren. Sterz.
I. 458. b.

Vyrapotati co komu = vypověděti. Phľd.
1895. 47. Vz Rapotati.

Vyrátané = vypočítavě. V. jednala. Slov.
Phľd. 1896.481.

Vyraziti si co (z nějaké summy něco si
strhnouti). Kat. z Žer. I. 126., Snm. I. 412.

Vyredikat sa kam: na kone (vylézti).
Phľd. 1893. 462.

Vyreklamovati co. Phľd. XII. 285.

Vyreviť = vypáliti; r. sa = vyhřáti se.
Slov. Kal. S. 201.

Výřez, u, m. Vyšívání na výřez. NZ. IV.
228., Čes. 1. V. 227.

Vyřezávání, n. = druh prolamovaného
vyšívání. NZ. III. 432.

Výřezový. V. dřevo = které přichází do
obchodu již spracované. Ott. VIII. 12. b.

Vyriadiť co: komoru = vykliditi. Phľd.
1892. 588.

Výřida, y, m. = kdo vyřizuje. Laš. Brt.
D. II. 416.

Výřiti, vz Vejřiti (3. dod.).

Výrobek. Vzali (rodiče) dceru do v-bku
(do výslechu, do prádla). Phľd. 1894. 535.

Výrobna, y, f. V. sodovek. Vck. Val. I.12.

Výrostkový. V. čepel. Čl. Zrůd. 32.

Vyrovnávač, e, m. = váha závitková v ho-
dinách, Sclmeckeiiwaage, f. Ott. XI. 433. b.
V., regulátor. Arch. XV. 138.

Vyručiti. V-čil ode mne knihy a těch mi
nevrátil. Pub. IV. 42.

Vyrukavičkovaný = rukavicemi opa-
trený. Šli vojaci do kostela a všichni byli
v-ní a jeden z nich nejvyrukavičkovanější
(rychle opakuj). ČT. Tkč.

Vyrysaný = třásnatý, vz Rušať. Slov. Kal.
S. 201.

Vyrútěniny, f., vz Úmornice (3. dod.).

Výsada, y, m. = pyšný človek. Dačice. Brt.
D. II. 416.

Vysaditi koho: koně (vypřáhnouti). Dač.
Brt. D. II. 416. — co zač. Ves za městečko
v. (ji městem jmenovati). 1491. Dml. List. 4.
Cf Vyzdvihnouti.

Výsadnosť. Na huť sklenú v. někomu dáti.
1581. Mtc. 1896. 292.

Vyscenovati co: některé společenské idey
(do scén uvésti). Nár. list. 1894. č. 107. feuill.

Vysejpací. V. rakev = ve které se mrtvola
k hrobu přináší, do hrobu spoušti, ale neda-
leko ode dna hrobu dno rakve se otvírá a
mrtvola do hrobu padá. NZ. IV. 114.

Vysévat', e, m. = drátěné síto ku třídění
obilí co do velikosti zrna. Ott, XI. 663. a.

Vyschlý jak: na triesku (o hubeném).
Phľd. 1894. 442.

Vyschýnať = vysychati. Slov. Kal. S. 202.

Vysílač, e, m. V.fotofonu. KP. VIII. 377.
(242., 264.).

Vysilatel elektrický. Vz KP. VIII 273.

Výskalka, y, f. = dlouhý knedlíček. Záp.
Mor. Brt. D. II. 484.

Výskoček, čka, m. = děvče, které školu
vychodilo. Tkč. —- V. = výrostek. Han. Brt,
D. II. 417.

Vyskočilka = místo u Prahy na Zlí-
chovsku, kde Šemík s Horymírem z Vyšehradu
na druhý břeh řeky přeskočil. Ott. XI. 653.

Výskočka. Šaty výtečne svedčiace tejto
podivuhodnej v-čke. Phľd. 1894.

Vyskočily. V. nota = jednoho zřeku hla-
hol a ne všecka celá jedné písně melodie.
Bl. Gr. 371.

Výskok, u, m. = přelazek. Sterz. I. 778.

Výskumný. V. methoda. Čl. L. Jos. 6.

Výskyt, ě, f. Viac vývratov (vyvrácených
stromu) tvorí v. Phľd. 1894. 547. Cf. Výskytě.

Výslavec, vce, m. = předhoří. Slov. Kal.
S. 202.

Vystavit komu = dostati se mu na ko-
bylku, napáliti ho. Jicko. Brt. D. II. 417.

Vyslíditi, vyslízen. 1594. Zbrt. Tan.158.

Vyslípati, vyslipovati = vyčítati. U Žleb.
NZ. II. 695.

Vyslotit se. Až se vysłotí == až slota pře-
stane. Brt. D. II. 417.

Výslov, u, m. Jména topická po sluchu
a výslově měniti. Phľd. XII. 374.

Vyslunník, a, m., aleoehara, brouk. V.