486

červenokrový, a. erythroptera, červenorohý,
ruficornis, černohlavý, melanocephala, černo-
hnědý, morion, dvojčarý, bilineata, dvojznaký,
laevigata, dvouskvrnný, bipunctata, hnědokový,
fuscipes, houbový, mycetophaga, huňatý, vil-
losa, chloupkovaný, lanuginosa, chlupohlavý,
inconspicua, jarní, verna, krátkokřídlý, brevi-
pennis, kyjorohý, clavicornis, mízový, succi-
cola, Müllerův, Mülleri, rudokrový, moerens,
široký, lata, temný, lygaea, tlustorohý, crassi-
cornis, tmavý, tristis, začoudlý, fumata, ztem-
nělý, moesta, ztloustlý, crassiuscúla. Vz Klim.
142.—145.

Výslunný matnolesklec, brouk. Klim. 50.

Výslužka, vz Zabíjačka (3. dod.).

Výslužnosť = ochota pomoci. Pohostinstvo
a v. Slovákov. Phľd. 1897. 38.

Výsměvný. V. nálada. Osv. 1896. 192.

Vysmiatý = vysmívavý? S v-tou tvárou
díval sa. Phľd. XIÍ. 545.

Vysmítati. Vinohrad v.. = výpľivky zula-
movati. Brt. D. II. 440. Vz Výpľivek (3. dod.).

Vysmrkmáslo, a, m. = člověk bledolící.
Je jako v. U Žleb. NZ. II. 615.

Vysnitý = vysnilý. V. blaho. Phľd. 1894.
266.

Vysnouti. Ďuro mu vysnoval (vytrhal)
chlpy vlasov. Phľd. 1893. ü49.

Vysodka, y, f. = besídka (kde se vyse-
dává). Laš. Brt. D. II 417.

Vysokácký = velmi vysoký. V. hora. Vck.
Poh 30.

2. Vysoko, subst. I náš prapor zavlá v jas-
ném v-ku. Čch. Otr. 71 O jmenném skloň. cf.
List. fil. 1895. 291.

Vysokokostelský. V. škola (šk. u sv.
Jakuba v Kutné Hoře). Kutu. šk. 141. a j.

Vysokolietavý. V. úmysl. Phľd. 1891. 649.

Vysoký. Věci v-ké padají do hlubokosti
a nízké, malé věci až do nebes se vyzdvihují.
Alx. Nách. kap. VII. Dal do vysokých =
utekl. Čejč. Hledík.

Vysomtati se na koho = rypeskovati
ho. Val. Brt. D. II. 417.

Vysošiť = na nepatřičné místo vyložiti;
svou potřebu na veřejném místě vykonati.
Slov. Kal. S. 202.

Vyspulirovati zemi = vydrancovati. Wtr.
St. Pr. 212.

Vystanoviti = vystaviti; vydati, vyhotoviti.
K obědu sklenici vína v. Slov. Dbš., Phľd.
1896. 171. Vystanovil písmo, že zaplatí. Slov.
Kal. S. 202.

Vystáti. Hrozný trest nevystal (neminul);
Myslel si, že by takové ceremonie mohly aj
vystať; Ale dojem vystal. Phľd. 1892. 475.,
1893. 703., 1895. 226. Pečenie koláčov samo
v sebe y. nemôže (nemôže chyběti, koláče se
musí péci při svatbě). Phľd. 1895. 487. —
kdy. Pokušenie pre ten deň vystalo (vy-
mizelo, nepřišlo). Phľd. 1896. 272. — co pro
koho. Nevystane (to) po mnohe (nevystačí).
Phľd. 1892. 242. — co komu kde. Jestli-
žeby mu co na poddaných vystávalo (k do-
placení zbývalo). 1566. L. posíl. II. 25. Jestli-
žeby mu co u vás vystávalo. 1b. 29., 35.
A ještě nám vystává 50 zl. (jest nedoplaceno).
Půh. VI. 71. — odkud. Tovaryš od mistra
vystal (vystoupil). 1658. Mtc. 1896. 131.

Vystatovať znamená = chlubiti se, ne:
vystačiti. Cf. Kal. S. 202.

Výstavba. Čl. L. Jos. 32.

Výstavek = strom v lese atd. Arch. XIII.
266.

Vystaviti. Vystavovat sa svojou lojalitou
(chlubiti se). Phľd. XII. 323.

Výstavkový. V. brána (ve výstavě). Phľd.
1896. 549.

Výstel výbavní (vystlání, peřiny). Čes. 1.
V. 180.

Vysteršiť m. vystrčiť, č v š. Vel. Polom.
Phľd. 1895. 439.

Vystierať = vytahovati, natahovati. Slov-
Kal. S. 202.

Vystínati. Všecko pálili a v-li. 1742. Mtc.
1896. 129.

Vystonalý. V-lí se vypovídají ze Slabec
přes Masojedy do Silova. NZ. III. 229.

Vystrapkati, vz Rúsať (3. dod.).

Výstražnik, a, m. = kdo dává výstrahu.
Phľd. 1895. 129.

Vystrčiti. Všady nám jím (knězem ne-
hodným) oči vystrkují (nám se jím posmívají).
Arch. XIV. 156.

Výstředník, u, m. = excentr, část stroje,
kterou se přeměňuje otáčivý pohyb v krátké
pohyby postupné, konané střídavě dvěma pro-
tivnými směry. Vz Ott. VIII. 835.

Vystřieženie = vystrežení. Protož k v.
takových škod . .. Čel. Pr. m. I. 166.

Vystrkov. Je tu jako na V-vě (samota).
Nov. Př. 650.

Výstroj = výbava. Dorka je už dávno ho-
tova s výstrojem. Phľd. XII. 277. Cf. Výstrojka
(3. dod.).

Výstrojka, y, f. = dolní výstroj, Gruben-
ausbau, m. Vz Ott. XL 600. a.

Výstružník, u, m. = frésa, fr. fraise, ro-
tační nástroj obráběcí. Vz Ott. IX. 633., 687.

Vystržiti = prodati. Vína v. Kat, z Žer.

I. 140.

Výstupník, u, m., Bahnsteig, Perron. Ptrl.
8., 18.

Výstupníkový. V. koleje, Perronsreleise.
Ptrl. 18.

Vysutý = potok, les na Frýdecku. Věst.
op. 1894. 19.

Vysutý Zor (Zor?), úbočí hory Kotaře
na Frýdecku. Věst. op. 1894. 19.

Výsušek, šku, m. V-šky na solných ho-
molích, Dörrauswüchse. Sterz. I. 693. a.

Výsužka, v, f. = výslužka. Phľd. 1895.
98.

Vysvědčiti komu co = dosvědčiti. L.
posil. II. 18.

Vysvítiti. Vysvěcoval pánům na cestu.
Wtr. St, Pr. 13.

Vysvoboditi koho čeho,. My je všech
cel vysvobozujem. XVI. stol. Čel. Pr. m. II. 48.

Vysypovač, e, m. = dělník na povrchu
dolu, jenž vysypuje těživo z klecí. Ott, XI.
607. b.

Výsysa, y, m. = kdo vvsýsá. Han. Brt. D.

II. 417.

Vysýsať = vyhlížeti. — odkud. Vesésał
ze dveří. Han. Brt. D. II. 417.

Vyščeřák, a, m., vz Sedmihlásek (3. dod.).

Vyšcerbaný = vyžraný. V. zub. Slavkov.
Brt. D. II. 417.