487

Vyščerchati co. Vz Ščerchula (3. dod.).

Vyše = viacej. Nebudem já tebe v. la-
hodziť. Phľd. XII. 697.

Výšecitný, hochsensiv. V. člověk. Am.
Orb. 52.

Vyšedivělý. V. frak. Phľd. 1893. 212.

Vyšedivený = vyšedivelý. V. sukňa. Slov.
Sbor. slov. I. 35.

Vyšehněv, a, m. Odvozeniny vz v Kotk.
35.

Vyšeslav, a, m. Odvozeniny vz v Kotk. 35.

Výšinný hnojník, brouk. Vz Klim. 392.

Výšiti. Když z toho nějak se vajší. Břez.
Font. V. 404.

Vyšívací práce. Vz KP. VII. 95. nn.

Vyšíváni na mor. Slov., vz NZ. III. 431._;na Val., vz Vck. Val. I. 140., českomoravské.
Vz Mtc. 1893. 353., Čes. 1. V. 225. nn.

Výšivka. Vz předcház. Vyšívání.

Výšivkárka, y, f. = vyšívacka. Slov. Phľd.
1896. 622.

Vyškeřice = koketta. Ustavily (zastavily)
se dve veselé v. u tejto dievky. Phľd. 1895.
385.

Vyškierať sa = šklebiti se, smáti se. Slov.
Kal. S. 202. Vz Vyškeřiti. Zátur.

Výšklelmý. Bylo v tom smíchu něco v-ho.
Světz. 1894. 82. a,

Vyškolárený = vyškolený, který školu
vychodil. Phľd. 1891. 183.

Výškopa, y, f. = (dvojlistec. Slov. Kal. S.
202.

Vyškopit. V. barana = vyklestiti. Val.
Brt. D. II. 417. Dítě v. = z vozíku vyvrátiti.
Slez. Čes. 1. VI. 143.

Vyškudený = vyškudlý, vychudlý. Slov.
Zátur.

Vyškudlý jak: jako chrt. Phľd. 1894.
442.

Výšlovka, y, f. = přípřež. Dač. Brt. D. II.
417.

Vyšmarili koho kam. Prudká vlna v-la
ma na chod ík (ze zástupu = vyhodila). Phľd.
1894. 415. — koho odkud. V-la ho z priamej
cesty. Ib. 1895. 6 3.

Výšmih, u, m. = výšvih. Slov. Kal. S. 202.

Vyšmochtať sa = vymočiti se. Phľd. 1892.
698.

Vyšmŕlať. V-lámto von oknom (vyhádžem).
Myjava. Phľd. 1895. 446. Cf. Šmřlať (3. dod.).

Vyšnorožňovský. V. dolina. Phľd. 1895.
439.

Vyšobaliť sa = z obalu se vyprostiti:
kuře ze skořápky, motýl z pupy. Slov. Kal.
S. 202.

Vyšohlíd, a, m., os. jm. Kbrl. Dmžł. 22.

Vyštěptalý kořen. Háj. Herb. 169. b.

Vyštěptati. Kořen vyštěptaný. Háj. Herb.
185. b.

Vyšticovati koho = za vlast/ vykrákati.
Slov. Cf. Kštice. HZ. IV. 508.

Výštie. Cf. Gb. H. ml. I. 512.

Vyšturkať, vz Vyšturgat. Phľd. XII. 708.

Vyštverigať sa = vyštverati se. Slov.
Phľd. 1896. 626.

Vyšuchnouti. V-chla ven (z kuchyně) =
odběhla. Phľd. 1896. 641.

Vyšumovati = vydrancovati. Město bylo
od nich hrozně v-váno. 1689. Mus. 1894. 118.
Vojáci všecko v-li. Kat. z Žer. II. 92.

Vyšvácať koho po líci. Phľd. 1896. 23.

Cf. Vyšvacnúť.

Vytackať sa kam. V-kal sa ako opitý
do pitvora. Phľd. XII. 201.

Vytahovadlo v domech. Vz KP. VIII.
410. nn.

Vytajiti se. Už vidím, že sa nevytajím
(tajnosti neukryji). Vck. Val. I. 97., Brt. D.
11. 417.

Vytancovati. Potom v-cují jeden tanec.
Phľd. 1895. 459.

Vytasiti co odkud. Ihned duši z něho
v-si (vyrazil). Štilf. 193.

Vytáti. Snad ňákej ženich do jara vytaje.
Jimramov. Brt. D. II. 417.

Výtažna, y, f. = vynášení mrtvoly z domu
o pohřbe. Lišen. Brt.D. II. 417.

Výtažnina. Am. Orb. 69.

Výtažník, u, m., Zugknopf, m. KP. VIII.
273.

Výtažný. V. elektrický stroj. KP. VIII. 421.

Vytejkač, e, m. 1649. Čel. Pr. m. I. 603.

Vytepati se z něčeho (protlouci se). Bl.
Gr. 313.

Výtěrňa, ě, f. = výtěrky z vozu při svá-
žení obilí. Záp. Mor. Brt. Ď. II. 417.

Vytiahnutý. Na deske v. (umrlý). Phľd.

1894. 372.

Vytisnúť = vytlačiti, — co odkud kam.
Vůz z doliny na rovnú cestu v. Phľd. XII.
3«.

Výtka, y, f. = hájička na poli. Záp. Mor.
Brt. D. II. 417.

Výtlaček = výhnětek. Sterz. II. 931.

Vytlapaný = vychozený. V. cesta. Světz.

1895. 490. c.

Vytlouci co komu. Vytĺkať dakomu oči
(býti mu na pohoršení). Phľd. 1894. 550.

Výtoč, e, m. Najčistejšie biele pláště sa
odložia k domácej spotrebe a na predaj, čer-
nej-ie idú do v-ča. Obz. 1893. 6.

Vytočiti. Vytočovati: Háj. Herb. 387. a.
Vytáča ju v tanci. Phľd. 1895. 385). — co od-
kud : súkno z barvy = vytáčeti sukno na
válec nad kotlem s košenilovou barvou zavě-
šený. Val. Brt. D. II. 417.

Výton, teloneum. telonium. Eml. Urb. 307.
a j. Na výtonu pod Vyšehradem. XV. stol.
Čel. Pr. m. 1. 255.

Vytoň. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 82.

Výtonidlo, a, n., Docke, f. Sterz. I. 685.
a. Vz Dok (3. dod.).

Výtonidlový, Dock-. V. písčina. Sterz. I.
685.

Výtoňovací společnost', Dockgesellschaft,
f. Sterz. I. 685. a.

Výtoňský, ého_; m., Dockmeister, m. Sterz.
I. 685. a.

Výtopnosť. V. světnice. 1520. Kutn. šk. 1.

Vytoroyať, vz Vytořiti.

Vytoužiti. Vytúžiť sa pred kým — po-
stěžovati si mu. Phľd. 1896. 276.

Vytrávělý. V. pivo = vyvětralé; v. řepa
= šatnavá, Záp. Mor. Brt. D. II. 418.

Vytráviti = spotřebovati. S věrtel soli
v-vil. Arch. XIII. 257.

Vytřepati komu = vykrákati. Bl. Gr.
224.

Vytrézvenie, n. = vystřízlivění. Phľd.

1896. 196.