488

Vytrézvěti. Já som vytrézvel. Phľd. 1893.
B98.

Vytrhať sa — vyjasniii se. Slov. Zátur.

Vytříbiti koho z čeho. Když z peněz
nás v-bí. Kat. z Žer. I. 226.

Vytříditi, declassieren. Sterz. I. 656. a.

Vytrieliť= úprkem vyběhnouti. Slov. Kal.
S. 203.

2. Vytřípati. Vymlácené obilí v. (vytře-
pati, aby zrno vypadalo). Brt. D. II. 438.

Výtruba, y, m. = žvastal, novinkář. Záp.
Mor. Brt. D. II. 418.

Výtrusnicový. V. plodnice. Ott. XI. 689.

Vytrvání, n. Na vytrvaňnú mnoho zaleži.
Slez. Nov. Pŕ. 112.

Vytrvanlivý. Slovač (= Slováci) je tam
v práci v-tá. Phľd. 1895. 355.

Vytučený = tučný, vykrmený. V. telo.
Phľd. 1895. 736.

Vytúžiť, vz Vytoužiti (3. dod.).

Výtvarný. V. umění: stavitelství, sochař-
ství a malířství. Ztk- 122. (3. vyd.).

Výtvorce, e, m. V. věci. Ztk.106. (3. vyd.).

Vytvorenie. S v-ním dosavadních úrad-
níkov (s vyloučením). Phľd. 1895. 680.

Vytvorený = vyloučený. Ostatné obyva-
telstvo bolo v-né z tých dobrodení. Phľd.
XII. 323.

Vytvořiti = vyloučiti. Kremničianku v-ril
zo svojej protekcie. Phľd. XII. 689.

Vytvrdlý. Obiľa nebyly ešče v-dté ve
stébľe. Na mor. Slov. Brt. D. II. 418.

Vytvrdnout. Cf. Vytvrdati.

Výtyčka, y, f., Absteck-, Tracirstange.
Ptrl. 5., 23.

Vytykovaný čím. Koberec zlatem v-ný,
pallium auro intextum. Enns. 51. B.

Vytylý. V rozkoších v. Břez. Font. V. 386.

Vyumelkovati co. Nár. list. 1893. c. 296.

Vyváděti. Tak to vyváděla = vyprávěla.
Mor. NZ. VI. 83.

Vyvaditi. Ke GR. přidej: Nov. 101. 9.

Vyvaliti. Už sa v-lil = zemřel. Phľd.
1894. 372. Zvíře v teneto se uvalilo, ale zase
se vyvalilo z teneta (vyprostilo). Arch. XIII.
240.

Vyvápniti, vz Vápniti (3. dod.).

Vývazní, vz Svodní (3. dod).

Vyvazovačka = druh vyšívaného šátku.
Val. Vck. Val. I. 42.

Vyvážit = vypučiti. Zloděj v-žil okno.
Brt. D. II. 418.

Vyveseliti se. Vyvesel se, milý. Rokyc.
Post. (List. fil. 1895/134.).

Vyvětiti se = vystačiti. Brt. D. II. 410.

Vyvěvadlo, a, n. = vývěva, Luftpumpe.
Am. Orb. 26.

Vyvězeti. Vím, že sobě na ní málo v. moci
ráčíte (vězením dobyti). Kat. z Žer. II. 169.

Vývinozpyt, vz Vývojezpyt a Vývin. Čl.
L. Jos. 7.

Vývinozpytec, tce, m., vz Vývin a Vývoje-
zpytec. Cl. L. Jos. 9.

Vývinozpytný lépe: vývojezpytný. Vz
Vývin. Cl. L. Jos. 6.

Vyvinutina, v, f. Rostlinná v. Am. Orb.
98.

Vyvintovati co, vz Vintova.ti (3. dod.).
Vyvlačovaný. V. šat (měl místa vyřezaná

a ta jinými látkami vyplněná). Wtr. Krj. I.
310., 435.

Vývojesloví. V. vědy. Mus. 1894. 308.
Vz Vývoj osloví.

Vývojezpytně. V. důležitý cizopasník.
Vstnk. II. 543.

Vývoz. Hnali býka hore vývozom a pohá-
ňali ho perútku (tak skáče se do řeči tomu,
kdo lže). Slov. Nov. Př. 521.

Vývrat. Chlastali až do v-tu (až blili).
XVIII. stol. NZ. IV. 107.

Vyvraždený. Lid dávno v-ný. Słow. lál.
Ven, 7.

Vyvražditi lid. Us.

Vyvřelý. V. horniny pronikají jinými hor-
ninami. Vz Ott. XI. 613. a.

Vyvrhel. O pův. cf. Ob. H. ml. I. 79.

Vyvrklý. V. (noha). Bráb. 135.

Vyvundati. V. nádobí. Kat. z Žer. I. 284.

Vyvzíti. Něco z něčeho v. 1583. Mus.
1896. 140.

Vyzajmoud. Na něco peněz v. (vypůjčiti
si). Arch. XIII. 253. Zda by těch 100 kop
mohl u něho vyzajieti. Arch. XIV. 248.

Výzbroj. Čel. Pr. m. II. 1164. a j.

Vyzdraviti koho: malomocné. Chč. S.
116.

Výzev = vyzrání. Tož výzvu jejich nedbá.
Vrch. Rol. XXXIII. 134. (XL. 125., XLIII.
65.). — V., epifonema, s důrazem vytčená
myšlénka závěrečná n. morálka dodatkem
k bajce připojená, Ott. VIII. 661.

Vyzgúmať koho = vyzkoumati. Vck.
Poh. 138.

Vyziznouti = vylézti. Tu zpod mostu
vyzizne čosi. Phľd. XII. 642.

Vyzlacování. V. různých látek. Vz KP.
VII. 81. nu.

Vyzlatiti co čím. Jarem v. šírý svět.
Vrch. Rol. XVII.—XXII. 85.

Vyznačený, cf. Vyznačiti. V. písmo =
vytlačené na druhé straně tenkého papíru.
Brušp. Hledíková.

Vyznamenanec, nce, m. Vlč, Bás. 19.

Vyznámkovati co: prádlo. Duf. 182.

Výzor, u, m. = vzezření. Aussehen, n.
Svieži v. (těla). Phľd. 1895. 198. Mdlý v. Ib.
9. V. jeho tvári. 1b. 1893. 642. Vodný muž
(vodník) rúchom a v-rom neliší sa od iných
ľudí. Ib. 18ii2. 212.

Vyzrnbiti komu = domluviti. Dobre si
nám v-bil. Phľd. XII. 290.

Vyzubený. V. dýka, schartig. Lerm. II.
120.

Vyzvánět. Kade vyzváňaš toľko (kde se
touláš)? Laš. Brt. D. II. 418. Voblíkni gate,
abys nevyzváněl (košilatému chlapci). Her-
špice. Rous.

Vyzváraný. Dobehol jako v. domov. Slov.
NZ. VI. 47.

Vyzvárať koho. Phľd. 1894. 373. Cf.
Zvarka,

Výzvědník. Prebendy svým služebníkům
a v-kňm prodával. Enns. 183. A.

Vyzvézení, n. = vyzvědění. Kat. z Žer.
I. 252.

Vyzývavec, vce, m. Bráb. 129.

Vyžbániti. Pivo i s kvasnicemi v-nil (ze
džbánu vypil). Bl. Gr. 350. Cf. Vydžbániti.

Vyždárat. Vyždáral si z kapse křivák