489

(vytáhl). Mor. Mr. list, 1896. č. 203. odp.
feuill.

Vyžel. Vyžlec. GB. Nov. 99. 32.

Vyželezení, n. = výstroj železný v do-
lech, Eisenausbau. Vz Ott. XL 601. a,

Vyžiti. Nemohl z toho vyžit = ztráviti to.
Zlín. Brt. D. II. 418.

Vyžívač, e, m. = kdo jakékoliv požitky
zdarma a bez úmyslu navracování rád přijímá,
Phľd. 1894. 63.

Výživina, v, f.: cukr atd. Světz. 1895. 622.

Vyžmikati. Vyžmikej (vylij, vyhoď) to do
peci zakurenej (vytopené). Slov. Mtc. 1895. 44.

Vyžmýchati = vytlačiti. Slov. Mtc. XVIII.
213. Cf. Vyžmíchati.

Vyžuchlat komu co = vypleskati, vy-
žvatlati. Brt. D. II. 418.

vz. Z vz v se odsouvá: zdychati, zácný.
Pšk. Jihč. I. 26. Zbuditi, zeptati se, žala
(vzala; slov.). Gb. H. ml. I. 435. Místo vz
píší Háj. Herb, a V. Kal. s: spomáhati, Háj.
Herb. X. a., na schodu měsíce, ib. 251. a.,
spnmoci. V. Kal. 39. Místo vz píše Háj. tam
také rs: Vsteklý pes. XI. a j.

Vzácný. Je v. jako v patě trn. Heršpice.
Rous. — V. — povděčný. Velice vzácni jsme
vašemu příchodu. Slov. Ces. 1. V. 244.

Vzáctný ni. vzácný- t přisuto. Gb. H. ml.
I. 396.

Vzajde m. vzejde. Chir. 65. a. (Gb. H.
ml. I. 137.).

Vzatek, ablatum. 1416. List. fil. 1894. 230.

Vzblkati. Plamienky zbľkly. Phľd'. XII.
105., 189). 622. V očiach vzblkly iskry. Ib.
1896. 280.

Vzblknutie telesnej náruživosti, Aufflam-
men, n. Phľd. 1897. 8.

Vzbrániti. Přikazujeme úředníkóm, aby
je při tom (držení vinnice) vzbraňovali (chrá-
nili). Arch. XV. 517.

Vzbura, y, f. = vzpoura. Phľd. XII. 307.

Vzbůsti. AlxV. 1800., Ž. pod. 118. 120.
(Gb.).

Vzčeliti. Pass. 293., Hrad. 53. a. (Gb. H.
ml. I. 436.).

vzd m. vd: vzdávati se = vdávati se, z při-
suto. Dšk. Jihč. I. 33.

Vzdacie, recessiouales quilibet recedens
de bonis solvit. Eml. Urb. 435.

Vzdáli, vzdál. Of. Gb. Km. -a, 20., 21.,
Vzdálij. V. Kal. 79.

Vzdáti co. Království vzdal a do kláštera
šel. Kosmogr. 164. b. Úřad hejtmanství svého
Pražským vzdal jest. Břez. Font. V. 449. —
se čeho. Lakotností jsouc vedena že se vzdá
své počestnosti (choť). Vrch. Bol. XLIII. 34.

Vzdávaný. Manžel pořádně v. (oddaný).
Tov. kn. 48.

Vzdávatel domu = odevzdávatel. Tov.
kn. 11.

Vzdavek, vz Ruka (3. dod.).

Vzdavné, ého, n. Quando domus venduntur,
quod vulgariter nominatur v. Eml. Urb. 110.

Vzdéli (zdélí, vdéli). Cf. Gb. Km. -a, 20.,
21.

Vzdorocísař. Vrch. F. II. 244.

Vzdřímati. V dod. opraveno v: vzdřímati
se. Tam i doklady. Objevuje se také bez se.
Mus. 1895. 310. Cf. ib. 493.

Vzduch. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 86.
Zdravý v. — boží duch. Mor. NZ. V. 544.

Vzďuchoplavecký. V. sekce vojenská.
Nár. list. 1894. č. 47.

Vzduchotěsně. V. něco zavříti. KP. VIII.
126.

Vzduchotěsný. Navodič pohybuje se ve
vzducho- a praclmtěsném pancíři. KP. VIII.
432.

Vzduše, ete, n., v rostlin. Vz Am. Orb. 97.

Vzdušnictvo, a, n. = soustava dychadelní.
Am. Orb. 101.

Vzdýlij. Háj. Herb. 29. a.

Vzezhření. Majíce v. k věrným službám.
XVI. stol. Čel. Pr. m. II. 555.

Vzeští. Cf. Gb. H. ml. I. 512.

Vzhlúbi, vzhlúb. Cf. Gb. Km. -a. 21.

Vzhníti, putrescere. 0l. num. 5. 22., Gb.
H. ml. I. 436. Cf. Z hniti.

Vzhojniti. Tam proud v-ní bludné říčky.
Krs. Moor. 21.

Vzhľoziti s inft. Jenž podjíti myslí veselú
smrt nevzhrozil se. Hmn. 1418. List. fil. 1896.
459.

Vzhúti se. Od spodku až k vrchu čím
výš tím úžeji se vzhujíc (grandiliscens). Ko-
smogr. 130. a,

Vzichov. Leží to na V-vě (kde si to každý
snadno může vzíti). Čern. Př. 21.

Vzirov, a_; m., pozemek v Nitran. Phľd.
XII. 158.

Vzísť, vz Vzchodit. Na Slov. Kal. S. 206.
Vzísť ve Slovníku chybně m. vzísť,

Vzítek, tku, m. Včeličky nemají žádny
vzitky (nemají kde co vzíti, není květu). Záp.
Mor.Brt. D. II. 418.

Vzíti. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 113.
Vzala si ho vdovcem (jako vdovce); Vzal si
mne vdovou. Brt. D. II. 287. Chlapeček se mu
tam vzal = vyskytl. Dyž sem šil do stodoly,
vzal se přede mnó veliké černé pes. Přer.
Brt, D. II. 418. Enom si to vezmi (pomysli);
Tož si ho vezměte, blázna (podívejte se, jaký
jest blázen)! Ib.

Vzívati m. zívati, v přisuto. Brt. D. II. 167.

Vzjačať = zaječeli. Slov. Kal. S. 206.

Vzklíčiti odkud. (Z toho) vzklíčí nový
zárodek všeho krásného. Bráb. 197.

Vzkřísily = vzkříšený. Hrob Krista v-ho
(wzkrzyeffyleho). List. fil. 1895. 216., 217.
Cf. Zkřísilý.

Vzkypělý. Vlny divě v-lé. Vck. Rol. XVII.
až XXII. 14.

Vzkysati. Koř. Luk. 14. 21. (Gb. H. ml.
I. 436.).

Vzláště, chyb. m. zvláště. Bl. Gr. 279.

Vzláštní m. zvláštní. Vz předcház.

Vzláti komu. Proto Ježíš vzlál jim. Chč.
S. 189.

Vzlícený čím. Vztekem v-ný. Vrch. Rol.
XXXVI. 228.

Vzmluviti. Jazyky vzmluví novými. Ev.
seit, 24. Marc. 16. 17.

Vznaměřiti = ustanoviti a p. V-řil za-
raziti společnost českou. Jg. (Zl. Jg. 136.).

Vznětín, a, m., zaniklá ves v Kunšt. Mtc.
1895. 328.

Vznící. Listy takto v. (znící). Alx. Nách.
k. XXX1II.