Předchozí (488)  Strana:489  Další (490) |
|
|||
489
|
|||
|
|||
(vytáhl). Mor. Mr. list, 1896. č. 203. odp.
feuill. Vyžel. Vyžlec. GB. Nov. 99. 32.
Vyželezení, n. = výstroj železný v do-
lech, Eisenausbau. Vz Ott. XL 601. a, Vyžiti. Nemohl z toho vyžit = ztráviti to.
Zlín. Brt. D. II. 418. Vyžívač, e, m. = kdo jakékoliv požitky
zdarma a bez úmyslu navracování rád přijímá, Phľd. 1894. 63. Výživina, v, f.: cukr atd. Světz. 1895. 622.
Vyžmikati. Vyžmikej (vylij, vyhoď) to do
peci zakurenej (vytopené). Slov. Mtc. 1895. 44. Vyžmýchati = vytlačiti. Slov. Mtc. XVIII.
213. Cf. Vyžmíchati. Vyžuchlat komu co = vypleskati, vy-
žvatlati. Brt. D. II. 418. vz. Z vz v se odsouvá: zdychati, zácný.
Pšk. Jihč. I. 26. Zbuditi, zeptati se, žala (vzala; slov.). Gb. H. ml. I. 435. Místo vz píší Háj. Herb, a V. Kal. s: spomáhati, Háj. Herb. X. a., na schodu měsíce, ib. 251. a., spnmoci. V. Kal. 39. Místo vz píše Háj. tam také rs: Vsteklý pes. XI. a j. Vzácný. Je v. jako v patě trn. Heršpice.
Rous. — V. — povděčný. Velice vzácni jsme vašemu příchodu. Slov. Ces. 1. V. 244. Vzáctný ni. vzácný- t přisuto. Gb. H. ml.
I. 396. Vzajde m. vzejde. Chir. 65. a. (Gb. H.
ml. I. 137.). Vzatek, ablatum. 1416. List. fil. 1894. 230.
Vzblkati. Plamienky zbľkly. Phľd'. XII.
105., 189). 622. V očiach vzblkly iskry. Ib. 1896. 280. Vzblknutie telesnej náruživosti, Aufflam-
men, n. Phľd. 1897. 8. Vzbrániti. Přikazujeme úředníkóm, aby
je při tom (držení vinnice) vzbraňovali (chrá- nili). Arch. XV. 517. Vzbura, y, f. = vzpoura. Phľd. XII. 307.
Vzbůsti. AlxV. 1800., Ž. pod. 118. 120.
(Gb.). Vzčeliti. Pass. 293., Hrad. 53. a. (Gb. H.
ml. I. 436.). vzd m. vd: vzdávati se = vdávati se, z při-
suto. Dšk. Jihč. I. 33. Vzdacie, recessiouales quilibet recedens
de bonis solvit. Eml. Urb. 435. Vzdáli, vzdál. Of. Gb. Km. -a, 20., 21.,
Vzdálij. V. Kal. 79. Vzdáti co. Království vzdal a do kláštera
šel. Kosmogr. 164. b. Úřad hejtmanství svého Pražským vzdal jest. Břez. Font. V. 449. — se čeho. Lakotností jsouc vedena že se vzdá své počestnosti (choť). Vrch. Bol. XLIII. 34. Vzdávaný. Manžel pořádně v. (oddaný).
Tov. kn. 48. Vzdávatel domu = odevzdávatel. Tov.
kn. 11. Vzdavek, vz Ruka (3. dod.).
Vzdavné, ého, n. Quando domus venduntur,
quod vulgariter nominatur v. Eml. Urb. 110. Vzdéli (zdélí, vdéli). Cf. Gb. Km. -a, 20.,
21. Vzdorocísař. Vrch. F. II. 244.
Vzdřímati. V dod. opraveno v: vzdřímati
se. Tam i doklady. Objevuje se také bez se. Mus. 1895. 310. Cf. ib. 493. |
Vzduch. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 86.
Zdravý v. — boží duch. Mor. NZ. V. 544. Vzďuchoplavecký. V. sekce vojenská.
Nár. list. 1894. č. 47. Vzduchotěsně. V. něco zavříti. KP. VIII.
126. Vzduchotěsný. Navodič pohybuje se ve
vzducho- a praclmtěsném pancíři. KP. VIII. 432. Vzduše, ete, n., v rostlin. Vz Am. Orb. 97.
Vzdušnictvo, a, n. = soustava dychadelní.
Am. Orb. 101. Vzdýlij. Háj. Herb. 29. a.
Vzezhření. Majíce v. k věrným službám.
XVI. stol. Čel. Pr. m. II. 555. Vzeští. Cf. Gb. H. ml. I. 512.
Vzhlúbi, vzhlúb. Cf. Gb. Km. -a. 21.
Vzhníti, putrescere. 0l. num. 5. 22., Gb.
H. ml. I. 436. Cf. Z hniti. Vzhojniti. Tam proud v-ní bludné říčky.
Krs. Moor. 21. Vzhľoziti s inft. Jenž podjíti myslí veselú
smrt nevzhrozil se. Hmn. 1418. List. fil. 1896. 459. Vzhúti se. Od spodku až k vrchu čím
výš tím úžeji se vzhujíc (grandiliscens). Ko- smogr. 130. a, Vzichov. Leží to na V-vě (kde si to každý
snadno může vzíti). Čern. Př. 21. Vzirov, a; m., pozemek v Nitran. Phľd.
XII. 158. Vzísť, vz Vzchodit. Na Slov. Kal. S. 206.
Vzísť ve Slovníku chybně m. vzísť, Vzítek, tku, m. Včeličky nemají žádny
vzitky (nemají kde co vzíti, není květu). Záp. Mor.Brt. D. II. 418. Vzíti. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 113.
Vzala si ho vdovcem (jako vdovce); Vzal si mne vdovou. Brt. D. II. 287. Chlapeček se mu tam vzal = vyskytl. Dyž sem šil do stodoly, vzal se přede mnó veliké černé pes. Přer. Brt, D. II. 418. Enom si to vezmi (pomysli); Tož si ho vezměte, blázna (podívejte se, jaký jest blázen)! Ib. Vzívati m. zívati, v přisuto. Brt. D. II. 167.
Vzjačať = zaječeli. Slov. Kal. S. 206.
Vzklíčiti odkud. (Z toho) vzklíčí nový
zárodek všeho krásného. Bráb. 197. Vzkřísily = vzkříšený. Hrob Krista v-ho
(wzkrzyeffyleho). List. fil. 1895. 216., 217. Cf. Zkřísilý. Vzkypělý. Vlny divě v-lé. Vck. Rol. XVII.
až XXII. 14. Vzkysati. Koř. Luk. 14. 21. (Gb. H. ml.
I. 436.). Vzláště, chyb. m. zvláště. Bl. Gr. 279.
Vzláštní m. zvláštní. Vz předcház.
Vzláti komu. Proto Ježíš vzlál jim. Chč.
S. 189. Vzlícený čím. Vztekem v-ný. Vrch. Rol.
XXXVI. 228. Vzmluviti. Jazyky vzmluví novými. Ev.
seit, 24. Marc. 16. 17. Vznaměřiti = ustanoviti a p. V-řil za-
raziti společnost českou. Jg. (Zl. Jg. 136.). Vznětín, a, m., zaniklá ves v Kunšt. Mtc.
1895. 328. Vznící. Listy takto v. (znící). Alx. Nách.
k. XXX1II. |
||
|
|||
Předchozí (488)  Strana:489  Další (490) |