Předchozí (489)  Strana:490  Další (491) |
|
|||
490
|
|||
|
|||
Tznieti, n vsuto. Vz Gb. H. ml. I. 380.,
379. Vznořiti se k čemu. Cf. Vnořiti, Gb.
Ruk. 4. Vzopiať sa = vzepnouti se. Slov. Kal. S.
206. Vzorek pletený: živé bloščky, hadový,
chudé Evy, kartáčkový, kašový, klasový, ko- čičí tlapky, listový, parazolkový, pavúkový, ratolístkový, rohlíčky, sloupový, strukový, šeklový, tlačený. Brušp. Hledíková. Vzouti = obléci. Nohavice v. XV. stol.
Wtr. Krj. I. 159. Vzpak ruky = políček vmetený vrchní
stranou ruky. Slov. Kal. S. 206. Vzpěradlový, Sprensrswerks-. S. most.
Ptrl. 10. Vzpětiti = zpět táhnouti, zdržovati. Alx.
BM. 270. Vzplálý čím. Jazyk hněvem v-lý. Černý
Cenci 111. Vzpomenouti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 81.
Vzprchnouti. K ,Alx.£ přidej V. 1687.
Vzpřimovač, e, m., extensor (sval). Ott.
VIII. 968. V. palce, musculus extensor polli- cis, prstů, m. e. digitorum longus. Ott. XI. 492. a. Vzpružina = silná žerď. Tou se chrastí,
prkna a p. na vůz naložená přitahují, také úvitek. Brt. D. II. 445. Vzrotiti se. Vz Rotiti.
|
Vzrúditi = rozmrzeti, pobouřiti, roz-
vztekliti, rozlítiti, znepokojiti a p. Svatojir- skú knieni vzrúdi a vsadiv ju na kolese vy- vez ju z země. DalC. 46. 4.—6. Ten kněze Přemysla proti otci vzbudi a ten prvý (s) svým synem Jarošem krále vzrúdi. Když smrtelný hřiech na tobě, inhed zlodejstvo při tobě, jímž své hřiešné tělo vzrúdíš. Um. Raj. 369. 72. (Krok. 1892. 438.). Vzruch. Z hudby zní i v. touhy. Vrch.
Lingg. 100. (Vrch. Rol. I.—VI. 73.). Vztáhnouti (se) = ustoupiti, couvnouti.
AlxB. 299 (Krok. 1893. 158.). Vztahujicnosť, i. f. = rztah, relatio.
Pal., Krok. 1895. 288. Cf. násl. Vztažitelnosť, i, f., relatio. Dk. Krok.
1896. 14. Cf. předcház. Vzteklec. Vz Triek (3. dod.).
Vztřásti se. Všichni udi se v něm vztřasu.
Hrad. 145. Vzvieci, zvieci. Cf. Gb. Km. -a. 20.
Vzyýši. Cf. Gb. Ruk. 512., List. fil. 1896.
321. (Z. na pavlači sedieše kněz. Rkk.), Mus. 1896. 375. VŽ. Z vž se v odsouvá: ždycky. Gb. H. ml.
I. 437., Dšk. Jihč. I. 26. Vždyckny. Dle Br. Gr. 266. lépe: vždycky.
Posud v obecné mluvě. Mus. 1895. 184. Vždychny = vždycky. 1418. List. fil.
1896. 59. |
||
|
|||
W.
|
|||
|
|||
W psáno někdy m. vu, vú: mluw = mluvu,
d\v = dvú, wsta = v-ústa nebo místo v-o: wstatczich = v ostatcích. Vz Gb. H. ml. I. 425. Wamberg, z Waldenberg. Čern. Př. 37.
Waňaus, a, m., hud. sklad, + 31 ./12. 1893.
|
Weyr Emil + 25./1. 1894.
Wičlif. Cf. Vlč. Lit. 81.
wu psáno také m. ur: wuazaty = uvázati,
nebo m. v: ewuangelista = evangelista. Gb. H. ml. I. 426. |
||
|
|||
X.
|
|||
|
|||
Xandr, a, m. = Alexander.
Xenorový. X. kyselina oprav v: xeronová. Vstnk. III. 250. |
Xylan, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 21.
Xylém, u, m., u rostl. ČI. L. Jos. 14. a j. Xylosa, y, f., druh cukru. Vstnk. IV. 22. |
||
|
|||
Y.
|
|||
|
|||
Y praslovanské jest střídnicí za původní
ú, unf, ont, on; vzniká dloužením z t; docho- valo se do češtiny. Vz Gb. H. ml. I. 38., 279. — Jak se y vyslovuje a jak se vyslovovalo. Vz Gb. H. ml. I. 278. U Jemnice zní temně. Brt. I). II. 267. — Y sepsalo: y, ý, i. Ib. 279. — |
Y se mění a) v e hlavně v nářečích: nyní —
nenie, hybký — hebký, myslím — meslím. Cf. Gb. H. ml. I. 283. U Kojetína a Přer. (ve vysoké, velmi zúžené e). Vz Brt. D. II. 44. Ü Olom. a Prostěj. (trvajíc jen v několika slovech málo obvyklých n. cizích). Ib. 67. |
||
|
|||
Předchozí (489)  Strana:490  Další (491) |