493

tlustá (o nižší tonině). Mor. Slov. Brt. D. II.
418.

Zabrčkovati čím kam (do čeho) = na-
razili. Phľd. 1895.-44., Čes. 1. V. 35.

Zabrditi = brdy (koly) opatřiti. Z. za-
hradu. NZ. V. 520.

Zabředení z Mnč. Ev. v druhých dodatcích
chybně m. zabřeždění. List. til. 1894. 477.

Zábreh, osada v Gemer. Phľd. 1895. 351.

Zabrej, v/ Zabraj (3. dod.).

Zábřež, vz Násep (3. dod.).

Zabřežděti = zabřežditi se. Gb. H. ml.

I. 40.

Zábřeží, vz Násep (3. dod.).

Zabrod, a, m., obec v Hontě. Phľd. XII.
340.

Zabróhaný = zarousaný. Záp. Mor. Brt.
D. li. 296. Vz Brouhati se.

Zabronelý = zapálený, zardělý. Slov.
Kal. S. 207. Cf. Bronieť.

Zabrýzgati = postříkati. Zabrýzgnouti
koho blatom. Phľd. 1895. 14.

Zábsti, dial. zíbst, slov. ziabsť. O tvarech
cf. Gb. H. ml. I. 55., 112., 487. O pův. cf. ib.
82. — jak. Měšťáky děs do kosti až zebe.
Vrch. Rol. XVII.—XXII. 53.

Zabudľavý, vz Zábudlivý. Phľd. 1896. 547.

Zábyvčivosť, zábudlivosť, zapomněnlivost.
Cit z-sti. Phľd. 1895. 15.

Zacabuřať se na koho = osopiti se.
Brt. D. II. 419.

Zacapati. Z-pal vás svojou dlabou. Phľd.

1894. 344.

Zacelina = ďatelina. Také slov. v Miku-
šovsku. Phľd. 1893. 869.

Zacestovaný = těstem pomazaný. Slov.
Kal S. 207. Cf. Cesto.

Zacmugať. Z-gal perami (pysky). Phľd.

1895. 290., 331.
Zacolkaný = zašubraný. Han. Brt. D.

II. 300.

Zacpalý = zacpaný. Z. průchod. Háj.
Herb. 138. b.

Zacvikati koho kam = sevříti. Do
trlice ju zacvikli. Phľd. l893. 384.

Zacviknutý = zastrčený, sevřený. Mäso
do prútov z-té (na chytání ryb). Phľd. 1895.
44. Z-tá ruka (uskřípnutá). Ib. 1896. 260.
Gajdy pod ľavou pažou z-té. Slov. NZ. IV. 13.

Zäč, e, m. = zať, zeť. V Radkové. Phľd.
1894. 192.

Začalápat se = zatoulati se. Prostěj. Brt.
D. II. 419.

Začapnouti = zavříti, přihoditi. Začapli
pred ním dvere. Phľd. XII. 648.

Začarovať na Slov. také = zaměniti.
Kal. S. 207.

Začať v. zač.ti. U Kojet. Brt. D. II. 52.
Najtiaž začať, potom ide. Phľd. 1894. 193.

Začesati. Čím viacej sa čert

tým viacej mu rožky vytŕčaly. Phľd. 1894. 196.

Začiahnúť = zasáhnouti. — koho čím.
Kam ho začiahol haluzí. Phľd. 1895. 387.

Začierať = čerpati. Slov. Zátur. Cf. Za-
čírati. Zátur.

Začiniti. Já (tváři jich) jeho krví z-ním
(pomaži). Slád. Mak. 40.

Začíti. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 113.,
125.

Začitování = zaříkání. Také mor. Mtc.
1894. 20.

Začitovatelka, y, f. = zařikávačka. Mor.
Mtc. 1895. 156.

Začitovati = zaříkávati. Také mor. Mtc.
1895. 156.

Začknoxiti. Začklo, zaščiklo, zaščuklo,
začknulo sa mu. Phľd. 1894. 376.

Začoudlík, a, m., typhaea, brouk. Z.
hnědý, t. fumata. Vz Klim. 329.

Začoudlý kalužník, brouk. Vz Klim. 98.

Začudovaný = udivený. Phľd. 1893. 588.

Začudovať sa nad čím. Z-val by sa nad
toľkou zmenou. Phľd. 1692. 578., 720.

Začúchati. Premilá spevná vrava z-cha.
Phľd. 1892. 012. Vz Začúchnuť.

Začušať. Phľd. 1895. 687. Cf. Čušati (1.
dod.).

Zad. Za Spř. polož: Bl. Gr. 296.

Záď hlavy = zadní čásť. NZ. IV. 437.

Zada = zadní, poslední číslo. Kunšt. Brt.
D. II. 375. Cf. Prva (3. dod.).

Zádava, y, f, míst. jm. v Novohrad. na
Slov. Phľd. Í894. 61.

Zadělati práci = pocíti. Zbrt. Tan. 178.

Zadělávky = necičky k zadělávání těsta.
U Žleb. NZ. II. 696.

Záděra. Hojení záděr na Mor. Vz Mtc.
1894. 834. — Z., y, m. = hašterivý člověk,
který se do každého zadírá. Phľd. 1892. 317.

Záditížný, hinterlastig. V plavec. Sterz. I.
1270., 1285.

Zadiviti. To mňa z-lo. Phľd. XII. 479.
Zažiadalo sa mu z. svojím talentom súdruhov.
Phľd. 1893. 574.

Zadnice, pole v Novohrad. na Slov. Phľd.
1892. 340.

Zadniček n. zadník = dvůr obyč. za sta-
vením položený. Brt, D. II. 436.

Zatlník, u,"m., vz Zadniček (3. dod.). —
Z. = dýnko (čepce; 3. dod.).

Zadok, vz předcház. Zadník.

Zadokrytec, tce, m., cryptarcha, brouk.
Z. císařský, c. imperialis, proužkovaný, stri-
gata. Vz Klim. 342.

Zadoploutev, tve, f. = zadní ploutev, na
zadní části těla. Am. Orb. 105.

Zadopodnebný. Z. souhlásky: j, ch. Ott.
IX. 694. a,

Zadoprsí hmyzu, metasteruum. Ott. XI.
389. a.

Zador, a, m., země v Hontě. Phľd. XII. 340.

Zadosť učiniti, dle Bl. Gr. 271. ničemná
frase m., dost, dosti učiniti. Také v Bl. Gr.
318. Nyní obyč.

Zadovážiťi co komu = zjednati. Často
v Phľd. A tým z-žil si chýr tolerantního du-
chovního otca. Phľd. 1895. 358. Z-žil si mier
veľkými obeťami. Phľd. 1895. 684.

Zádovec, vce, m. = pohřeb dítěte, jehož
mrtvolu v truhle družky na zádech nesou.
Ždánicc. Brt. D. II. 419.

Zadľémuškať = zadrhnuti si. Phľd. 1897.
49.

Zadrhnouti. Zadŕhať sa na r = hlásku
r těžce vyslovovati. Phľd. 1894. 550. Dieťa
mohlo sa zadrhnúť (zadusiti se). Ib. 276.

Zadříti si. Ten si zadřel (= málo získal)!
Na chudáku si málo zadře. Jevíčko. Brt. D.
II. 419.